Břestovec kavkazský (Celtis caucasica) je opadavý listnatý strom nebo vyšší keř pocházející z oblasti Kavkazu, Přední a Střední Asie. Vyznačuje se široce rozložitou korunou, značnou odolností vůči suchu, teplu i chudším půdám a schopností růst na kamenitých stanovištích. Listy jsou střídavé, jednoduché, vejčité až eliptické, na bázi často mírně nestejnoklanné, s výraznou žilnatinou. Drobné, nenápadné květy se objevují na jaře a po nich dozrávají malé kulovité peckovice, které jsou ve zralosti tmavé. Druh je ceněn jako odolná dřevina pro suché a teplé polohy i jako součást přirozených xerotermních porostů.

Od podobných druhů rodu Celtis se břestovec kavkazský odlišuje především menšími až středně velkými, tuhými listy s nápadně trojžilnou žilnatinou od báze, proměnlivým, ale obvykle jemně pilovitým až téměř celokrajným okrajem v horní části čepele a často drsnějším povrchem listu. Typická je také vysoká ekologická tolerance k suchu a kamenitým, vápnitým stanovištím. Letorosty bývají štíhlejší, koruna nepravidelně široká a plody poměrně drobné, kulovité peckovice, které po dozrání tmavnou do purpurově hnědé až černé barvy.

Opadavý strom nebo vícekmenný keř, obvykle 5–15 m vysoký, vzácně vyšší. Borka v mládí hladká, šedá, později podélně rozpraskaná. Letorosty tenké, lysé nebo slabě pýřité. Pupeny malé, vejcovité. Listy střídavé, řapíkaté; čepel vejčitá, široce vejčitá až eliptická, přibližně 3–8 cm dlouhá, na vrcholu špičatá, na bázi často šikmá až nestejnoklanná, se 3 výraznými hlavními žilkami vybíhajícími od báze; okraj čepele celokrajný nebo v horní části jemně pilovitý. Květy jednopohlavné i oboupohlavné, drobné, zelenavé, vyrůstající jednotlivě nebo ve svazečcích z paždí listů. Plodem je kulovitá peckovice o průměru přibližně 6–10 mm, ve zralosti tmavá.

Celtis caucasica Willd. je zástupcem čeledi Cannabaceae. Taxon je rozšířen v oblasti Kavkazu, Íránu, Afghánistánu a dále ve stepních a horských oblastech jihozápadní až střední Asie. Ekologicky je vázán převážně na suchá, výslunná stanoviště, skalnaté svahy, sutě, řídké lesy a křovinaté porosty, často na substrátech bohatých na vápník. Morfologicky se vyznačuje xeromorfními znaky, zejména relativně tuhými listy, variabilní mírou zubatosti listového okraje a značnou plasticitou habitu v závislosti na stanovištních podmínkách. Květy jsou větrosnubné až částečně hmyzosnubné, nenápadné, s jednoduchým okvětím. Plod je jednosemenná peckovice, důležitá pro šíření zoochorií. Druh bývá v některých pojetích taxonomicky posuzován v blízkosti komplexu příbuzných západo- a středoasijských druhů rodu Celtis, přičemž rozlišení od morfologicky podobných taxonů může být místy obtížné a vyžaduje zohlednění souboru znaků listu, plodu, habitu i areálu rozšíření.

Caucasian hackberry

Celtis caucasica, commonly known as Caucasian hackberry, is a deciduous tree or large shrub native to the Caucasus and parts of Western and Central Asia. It typically develops a broad, irregular crown and is valued for its strong tolerance of drought, heat, and poor, rocky soils. The leaves are alternate, simple, ovate to elliptic, often slightly asymmetrical at the base, with conspicuous venation. Small, inconspicuous flowers appear in spring, followed by small spherical drupes that become dark when ripe. It is an ecologically resilient species associated with dry, warm habitats and open woodland or scrub vegetation.

Caucasian hackberry can be distinguished from related Celtis species by its relatively small to medium-sized, firm leaves with three prominent basal veins, a leaf margin that is often entire below and finely serrate toward the upper part, and a frequently rougher leaf surface. It is also notable for its pronounced adaptation to dry, rocky, and often calcareous habitats. The crown is usually broad and somewhat irregular, branchlets are slender, and the fruits are small, globose drupes turning dark brown to blackish at maturity.

Deciduous tree or multi-stemmed shrub, usually 5–15 m tall, occasionally taller. Bark smooth and gray when young, later becoming longitudinally fissured. Young shoots slender, glabrous or slightly pubescent. Buds small, ovoid. Leaves alternate, petiolate; blade ovate, broadly ovate to elliptic, about 3–8 cm long, apex acute to acuminate, base often oblique or asymmetrical, with 3 prominent primary veins arising from the base; margin entire or finely serrate in the upper portion. Flowers small, greenish, unisexual and bisexual, borne singly or in fascicles in the leaf axils. Fruit a globose drupe about 6–10 mm in diameter, dark when ripe.

Celtis caucasica Willd. belongs to the family Cannabaceae. The species is distributed in the Caucasus, Iran, Afghanistan, and adjacent steppe and montane regions of southwestern to central Asia. It is primarily associated with xeric, sun-exposed habitats, including rocky slopes, screes, open woodlands, and scrub communities, frequently on calcium-rich substrates. Morphologically, it exhibits xeromorphic traits, including comparatively firm leaf blades, variable marginal serration, and substantial phenotypic plasticity in habit depending on site conditions. The flowers are inconspicuous, with a simple perianth, and are interpreted as primarily wind-pollinated, though partial insect pollination may also occur. The fruit is a one-seeded drupe dispersed mainly by animals. In some taxonomic treatments, the species is considered close to a broader complex of western and central Asian Celtis taxa; consequently, reliable identification may require evaluation of a combination of foliar, fruit, habit, and biogeographical characters.