Břestovec síťkovaný (Celtis reticulata) je menší až středně velký opadavý strom nebo vícekmenný keř pocházející ze západní části Severní Ameriky. Vyniká značnou odolností vůči suchu, horku i chudým kamenitým půdám, a proto se přirozeně vyskytuje zejména na svazích, v kaňonech a v suchých křovinách. Koruna bývá nepravidelná, rozložitá a často malebně tvarovaná. Listy jsou drobnější, tužší a na povrchu nápadně síťnatě žilnaté, což dalo druhu české i latinské jméno. Plody jsou malé kulovité peckovice, které po dozrání přecházejí do oranžové až červenohnědé barvy a slouží jako potrava ptákům i dalším živočichům.

Druh se pozná podle menších, vejčitých až široce kopinatých listů s nápadně vystouplou síťnatou žilnatinou na rubu i líci. Okraj listu je obvykle v horní části pilovitý, báze listu bývá nestejná. Listová čepel je ve srovnání s jinými druhy rodu Celtis poměrně kožovitá a drsnější. Borka je šedá až šedohnědá, u starších jedinců rozbrázděná, ale netvoří tak výrazné korkovité lišty jako u některých jiných dřevin. Typický je i růst v suchých stanovištích a často keřovitý nebo nízký stromovitý habitus. Od příbuzných břestovců se odlišuje zejména hustou retikulací žilek, menšími listy a vyšší tolerancí k aridním podmínkám.

Opadavý keř nebo menší strom, obvykle 3–10 m vysoký, vzácně vyšší. Koruna nepravidelně kulovitá až široce rozložitá. Letorosty štíhlé, zpočátku jemně pýřité až olysalé, hnědavé až šedo-hnědé. Listy střídavé, řapíkaté; čepel vejčitá, eliptická až široce kopinatá, přibližně 2–7 cm dlouhá, na vrcholu tupá až špičatá, báze často nápadně asymetrická; okraj celokrajný nebo v distální části pilovitý. Žilnatina výrazná, síťnatá. Květy drobné, nenápadné, jednopohlavné i oboupohlavné, vyrůstající jednotlivě nebo ve svazečcích v paždí listů. Kvete na jaře po olistění nebo krátce při rašení. Plod je kulovitá peckovice o průměru kolem 6–10 mm, ve zralosti oranžová, červenohnědá až tmavě purpurová.

Celtis reticulata Torr. náleží do čeledi Cannabaceae. Jde o xeromorfní, opadavou dřevinu proměnlivého habitu, od hustě větveného keře po menší strom. Diagnostickým znakem jsou malé až středně velké listy s výrazně vyvinutou retikulátní terciární a kvartérní žilnatinou, patrnou zejména na abaxiální straně. Listová báze je často šikmá, čepel tlustší, na adaxiální straně drsná v důsledku přítomnosti cystolitických útvarů a tuhých epidermálních struktur. Květy jsou převážně funkčně jednopohlavné nebo polygamní, větrosnubné až částečně entomofilní, uspořádané v úžlabních svazečcích. Gyneceum je svrchní, plodem je jednosemenná peckovice. Druh je adaptován na mělké, skeletnaté a vysýchavé substráty, často na vápnitých nebo kamenitých půdách, kde vykazuje vysokou toleranci k vodnímu stresu, intenzivní insolaci i teplotním extrémům. V rámci rodu je významný kombinací xerofilního habitu, menší listové plochy a nápadné retikulace žilnatiny.

Netleaf hackberry

Celtis reticulata, commonly known as netleaf hackberry, is a small to medium-sized deciduous tree or large multi-stemmed shrub native to western North America. It is well adapted to drought, heat, and rocky infertile soils, and naturally occurs on slopes, in canyons, and in dry scrub habitats. The crown is often irregular, broad, and picturesque. Its leaves are relatively small, firm, and conspicuously net-veined, which is reflected in both the scientific and common names. The fruits are small spherical drupes that ripen to orange, reddish-brown, or dark purplish tones and provide food for birds and other wildlife.

This species is recognized by its relatively small ovate to broadly lanceolate leaves with strongly pronounced reticulate venation visible on both surfaces, especially beneath. The leaf margin is usually entire below and serrate toward the upper part, and the base is often asymmetrical. Compared with other Celtis species, the leaf blade is relatively leathery and rough to the touch. The bark is gray to gray-brown and becomes furrowed with age, but it does not usually develop the pronounced corky ridges seen in some other woody plants. Its occurrence in dry habitats and its often shrubby or low tree-like habit are also characteristic. It differs from related hackberries mainly by its dense netted venation, smaller leaves, and strong adaptation to arid environments.

Deciduous shrub or small tree, usually 3–10 m tall, rarely taller. Crown irregularly rounded to broadly spreading. Twigs slender, initially finely pubescent to glabrate, brownish to gray-brown. Leaves alternate, petiolate; blade ovate, elliptic to broadly lanceolate, about 2–7 cm long, apex obtuse to acute, base often markedly asymmetrical; margin entire or serrate in the distal part. Venation prominent and reticulate. Flowers small, inconspicuous, unisexual and bisexual, borne singly or in clusters in the leaf axils. Flowering occurs in spring after leaf emergence or during leaf flush. Fruit a spherical drupe about 6–10 mm in diameter, turning orange, reddish-brown, or dark purplish at maturity.

Celtis reticulata Torr. belongs to the family Cannabaceae. It is a xeromorphic deciduous woody plant with variable habit, ranging from a densely branched shrub to a small tree. A key diagnostic character is the small to medium-sized leaves with strongly developed reticulate tertiary and quaternary venation, especially evident on the abaxial surface. The leaf base is commonly oblique, and the blade is relatively thick, with an adaxially rough texture resulting from cystolith-associated rigidity and robust epidermal structures. Flowers are functionally unisexual or polygamous, wind-pollinated with possible supplementary insect visitation, and arranged in axillary fascicles. The ovary is superior, and the fruit is a one-seeded drupe. The species is adapted to shallow, skeletal, drought-prone substrates, often on calcareous or rocky soils, where it shows high tolerance to water stress, intense insolation, and temperature extremes. Within the genus, it is notable for its xerophytic habit, reduced leaf area, and conspicuous reticulate venation.