Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) je mohutná okrasná palma pocházející z Kanárských ostrovů. Vyznačuje se silným, rovným kmenem a bohatou korunou zpeřených, obloukovitě převislých listů, které jí dodávají majestátní vzhled. Často se vysazuje v parcích, zahradách a městské zeleni v subtropických a teplejších oblastech. Je ceněn pro vysokou dekorativní hodnotu, dlouhověkost a schopnost vytvářet výraznou solitéru.
Druh se pozná podle velmi robustního kmene, husté symetrické koruny a dlouhých zpeřených listů vyrůstajících v bohatém chocholu. Baze listových řapíků jsou vyzbrojeny tuhými, jehlicovitými trny. Na rozdíl od datlovníku pravého (Phoenix dactylifera) má datlovník kanárský zpravidla silnější kmen, kompaktnější a hustší korunu a není tak často vícekmenný. Plody jsou menší, oranžově až hnědavě zbarvené a nejsou významné jako konzumní datle.
Phoenix canariensis je stálezelená jednodomá nebo častěji dvoudomá palma z čeledi arekovité (Arecaceae). Dorůstá obvykle výšky 10–20 m, výjimečně i více. Kmen je přímý, nevětvený, výrazně ztloustlý, na povrchu s typickým vzorem po odumřelých listových bázích. Listy jsou střídavě uspořádané v terminální koruně, zpeřené, 4–6 m dlouhé, složené z množství tuhých, úzce čárkovitých lístků. Květenství vyrůstají mezi listy, jsou bohatě větvená. Květy jsou drobné, bělavé až krémové. Plodem je jednosemenná peckovice vejcovitého až podlouhlého tvaru, ve zralosti žlutooranžová až hnědavá.
Phoenix canariensis Chabaud náleží do čeledi Arecaceae a představuje statnou jednoděložnou palmu s výrazným solitérním habitem. Stonek je arborescentní, sekundárně netloustne v pravém smyslu, avšak dosahuje značné mohutnosti díky primárnímu tloustnutí a perzistenci listových bází. Povrch kmene je charakteristicky ornamentován rombickými až kosočtverečnými jizvami po opadlých listech. Asimilační orgány jsou soustředěny v apikální růžici; listy jsou sudozpeřené, rigidní až mírně obloukovité, s početnými segmenty uspořádanými v několika rovinách. Proximální segmenty jsou často metamorfovány v ostré akantofylové útvary, které vytvářejí trnitou bázi listu. Druh je převážně dvoudomý; květenství jsou interfoliární, latovitě větvená, chráněná toulcem. Samčí květy bývají krémově bílé, samičí poněkud robustnější. Plodem je dužnatá peckovice s tenčím mezokarpem než u kulturních forem Phoenix dactylifera. Taxon je významný jak dendrologicky, tak krajinářsky, avšak v kultuře může hybridizovat s jinými druhy rodu Phoenix, což někdy ztěžuje přesné určování.
Phoenix canariensis, commonly known as the Canary Island date palm, is a large ornamental palm native to the Canary Islands. It is characterized by a stout, upright trunk and a dense crown of arching pinnate leaves, giving it a highly majestic appearance. It is widely planted in parks, gardens, and urban landscapes in subtropical and warm temperate regions. The species is valued for its ornamental impact, longevity, and its use as a striking specimen tree.
This species can be recognized by its very robust trunk, dense symmetrical crown, and long pinnate leaves forming a full canopy. The basal parts of the leaf stalks bear stiff, needle-like spines. In comparison with the true date palm (Phoenix dactylifera), Phoenix canariensis usually has a thicker trunk, a denser and more compact crown, and is less often multi-stemmed. Its fruits are smaller, orange to brownish when ripe, and are of little importance as edible dates.
Phoenix canariensis is an evergreen palm of the family Arecaceae, usually dioecious. It typically grows 10–20 m tall, sometimes more. The trunk is straight, unbranched, and markedly thickened, with a surface showing a characteristic pattern of old leaf-base scars. Leaves are arranged in a terminal crown, pinnate, 4–6 m long, and composed of numerous stiff, narrow leaflets. Inflorescences emerge among the leaves and are richly branched. The flowers are small, whitish to cream-colored. The fruit is a one-seeded drupe, ovoid to elongated, turning yellow-orange to brownish at maturity.
Phoenix canariensis Chabaud, a member of the family Arecaceae, is a robust monocotyledonous palm with a conspicuously solitary arborescent habit. The stem does not undergo true secondary thickening, but attains considerable girth through primary thickening and the persistence of leaf bases. The trunk surface is characteristically patterned by rhomboid to diamond-shaped leaf-scar remnants. Photosynthetic organs are concentrated in the apical crown; the leaves are pinnate, rigid to somewhat arching, with numerous segments arranged in several planes. Proximal leaf segments are frequently modified into sharp acanthophylls, forming a spiny leaf base. The species is predominantly dioecious; inflorescences are interfoliar, paniculate, and enclosed by a protective spathe. Staminate flowers are typically cream-white, while pistillate flowers are somewhat more robust. The fruit is a fleshy drupe with a thinner mesocarp than that of cultivated forms of Phoenix dactylifera. The species is important in dendrology and landscape architecture, but in cultivation it may hybridize with other Phoenix species, which can complicate accurate identification.