Devětsil japonský (Petasites japonicus) je výrazná vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, ceněná pro své nápadně velké, okrouhlé až ledvinovité listy a časné jarní kvetení. Pochází z východní Asie, zejména z Japonska, Koreje, Číny a ruského Dálného východu, kde roste především na vlhkých až mokrých stanovištích, podél vodních toků, v prameništích a na okrajích lesů. Rostlina se šíří silným oddenkem a často vytváří rozsáhlé porosty. V zahradnictví je využívána jako dekorativní listová trvalka pro vlhká a polostinná místa.

Hlavním rozlišovacím znakem jsou mimořádně velké, dlouze řapíkaté, okrouhlé až široce ledvinovité listy s dlanitou žilnatinou, které se objevují po odkvětu. Květní stvoly vyrůstají velmi časně na jaře ještě před plným olistěním a nesou husté květenství úborů. Rostlina je dvoudomá, takže samčí a samičí květy se zpravidla vyskytují na oddělených jedincích. Od podobných druhů rodu Petasites se liší zejména robustním vzrůstem, tvarem a velikostí listů a svým přirozeným rozšířením ve východní Asii.

Vytrvalá, oddenkatá bylina dorůstající obvykle 0,6–1,5 m v době plně vyvinutých listů. Oddenek je silný, plazivý a větvený. Květní lodyhy se objevují brzy na jaře, jsou dužnaté, přímé, šupinaté a nesou vrcholové či boční soubory úborů. Listy přízemní, vyrůstající po odkvětu, jsou velmi velké, čepel je okrouhlá, široce vejčitá až ledvinovitá, často mělce laločnatá nebo zubatá, na rubu světlejší, s výraznou žilnatinou; řapíky jsou dlouhé a silné. Úbory jsou drobné, bělavé, krémové až nazelenalé, uspořádané v hustém květenství. Plodem je nažka s chmýrem umožňujícím šíření větrem.

Petasites japonicus (Siebold & Zucc.) Maxim. je robustní, rhizomatózní hemikryptofyt z čeledi Asteraceae. Druh je charakteristický výrazným sezónním dimorfismem mezi fertilními lodyhami a později se vyvíjejícími sterilními listy. Generativní prýty se objevují v časném jaru, ještě před plným rozvojem asimilační plochy, a nesou kompaktní synflorescenci složenou z mnoha drobných úborů. Druh je převážně dvoudomý; samčí a samičí úbory se liší stavbou květů i celkovým habitem květenství. Vegetativní orgány tvoří mohutný, článkovaný oddenek s výraznou regenerační schopností, což podmiňuje expanzivní růst a tvorbu klonálních porostů. Listy jsou dlouze řapíkaté, s velkou reniformní až suborbikulární čepelí a dlanitě uspořádanou žilnatinou. Ekologicky je druh vázán na mezická až hygrická stanoviště s dostatkem živin, často na aluviální sedimenty, břehové lemy a lesní prameniště. V kultuře může být pěstován jako okrasná foliage perennial, avšak vzhledem k agresivnímu šíření oddenky vyžaduje prostorovou kontrolu.

Japanese butterbur

Petasites japonicus, commonly known as Japanese butterbur, is a striking perennial herb in the daisy family, valued for its exceptionally large, rounded to kidney-shaped leaves and very early spring flowering. It is native to eastern Asia, including Japan, Korea, China, and the Russian Far East, where it typically grows in moist to wet habitats such as stream banks, springs, damp woodland margins, and other nutrient-rich sites. The plant spreads by a strong creeping rhizome and often forms extensive colonies. In horticulture, it is used as a bold foliage perennial for damp, partially shaded areas.

The most distinctive features are the very large, long-petioled, rounded to broadly reniform leaves with palmate venation, which usually develop after flowering. The flowering stalks emerge very early in spring before the foliage is fully expanded and bear dense clusters of small capitula. The species is dioecious, with male and female flowers generally produced on separate plants. It differs from related Petasites species mainly by its robust habit, leaf size and shape, and its native distribution in eastern Asia.

A perennial rhizomatous herb, usually reaching about 0.6–1.5 m tall when the leaves are fully developed. The rhizome is thick, creeping, and branched. Flowering stems emerge in early spring; they are fleshy, erect, scaly, and terminate in dense clusters of capitula. Basal leaves, developing after anthesis, are very large; the blade is rounded, broadly ovate to reniform, often shallowly lobed or toothed, paler beneath, with prominent venation; petioles are long and stout. Capitula are small, whitish, creamy, or greenish, grouped in dense inflorescences. The fruit is an achene with a pappus, facilitating wind dispersal.

Petasites japonicus (Siebold & Zucc.) Maxim. is a robust rhizomatous hemicryptophyte of the family Asteraceae. The species shows marked seasonal dimorphism between the fertile shoots and the later-developing vegetative foliage. Generative shoots emerge in early spring, prior to full expansion of the assimilatory organs, and bear a compact synflorescence composed of numerous small capitula. The species is predominantly dioecious; staminate and pistillate capitula differ in floral structure and overall inflorescence architecture. Vegetative organs consist of a stout, segmented rhizome with strong regenerative capacity, enabling clonal spread and the formation of extensive stands. Leaves are long-petiolate, with a large reniform to suborbicular lamina and palmately arranged venation. Ecologically, the species is associated with mesic to hygic, nutrient-rich habitats, often on alluvial substrates, riparian fringes, and spring-fed woodland sites. In cultivation it is valued as an ornamental foliage perennial, but its vigorous rhizomatous growth may require management.