Dub arkansaský (Quercus arkansana) je opadavý listnatý strom ze skupiny červených dubů. Přirozeně se vyskytuje v jihocentrální části Spojených států, zejména v Arkansasu, Louisianě, Texasu, Oklahomě a Mississippi. Roste nejčastěji na těžších, jílovitých až hlinitých půdách v nížinných lesích, na okrajích mokřadů i na periodicky zaplavovaných stanovištích. Vyznačuje se středně vysokým až vyšším vzrůstem, široce rozložitou korunou a nápadně laločnatými listy typickými pro červené duby. Je ceněn jako původní druh významný pro biodiverzitu a stabilitu lužních a nížinných lesních ekosystémů.

Druh lze rozlišit podle opadavých, střídavých listů s 3 až 5 páry hlubších, většinou špičatých laloků zakončených osinkou, což ukazuje na příslušnost ke skupině červených dubů. Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší, často s jemným ochlupením v paždí žilek. Žaludy jsou poměrně malé až středně velké, vejcovité až široce elipsoidní, zčásti ponořené v miskovité číšce. Kůra je v mládí poměrně hladká, později tmavne a rozpraskává do mělčích až středně hlubokých brázd. Od příbuzných druhů se odlišuje zejména kombinací stanoviště, tvaru listů, menší velikosti žaludů a celkově robustního, ale nížinnému prostředí přizpůsobeného habitu.

Opadavý strom dorůstající obvykle přibližně 15 až 25 m výšky, výjimečně více. Koruna široká, nepravidelně zaoblená až rozložitá. Kmen přímý nebo v nižších částech větvený. Borka šedohnědá až tmavě šedá, ve stáří podélně rozpukaná. Letorosty zpočátku jemně pýřité až olysalé, pupeny vejcovité, hnědavé. Listy střídavé, řapíkaté, čepel obvejčitá až eliptická, obvykle 7 až 15 cm dlouhá, s 3 až 5 páry laloků; laloky trojúhelníkovité až nepravidelné, zakončené osinkou. Květy jednopohlavné, rostlina jednodomá; samčí květy v převislých jehnědách, samičí jednotlivé nebo po několika. Plodem je žalud dozrávající druhým rokem, uložený z jedné třetiny až poloviny v číšce.

Quercus arkansana Sarg. náleží do rodu Quercus, sekce Lobatae, tedy do skupiny severoamerických červených dubů. Jedná se o druh vázaný především na nížinná stanoviště s periodicky kolísající hladinou vody, často na jemnozemní, jílovité nebo oglejené půdy. Morfologicky je charakteristický listy s aristátními laloky, dvouletým vývojem žaludů a anatomickými znaky typickými pro sekci Lobatae. Variabilita listové čepele může být poměrně značná v závislosti na vitalitě jedince i stanovištních podmínkách, což může komplikovat odlišení od některých příbuzných taxonů, zejména dalších nížinných červených dubů. Determinace je proto vhodná na základě souboru znaků, zahrnujícího tvar listu, odění rubu, velikost a uložení žaludu v číšce, charakter pupenů, borky i ekologickou vazbu. Druh je regionálně významnou složkou lužních a mokřadních lesů a v některých částech areálu je považován za taxon ochranářského zájmu vzhledem k úbytku vhodných stanovišť.

Arkansas oak

Quercus arkansana, commonly known as Arkansas oak, is a deciduous broadleaf tree belonging to the red oak group. It is native to the south-central United States, especially Arkansas, Louisiana, Texas, Oklahoma, and Mississippi. It typically grows on heavy clayey to loamy soils in bottomland forests, along wetland margins, and on seasonally flooded sites. The species is characterized by a medium to fairly large stature, a broad spreading crown, and distinctly lobed leaves typical of red oaks. It is valued as a native tree that contributes to biodiversity and to the structural stability of lowland and floodplain forest ecosystems.

This species can be recognized by its deciduous alternate leaves with 3 to 5 pairs of relatively deep, usually sharp-tipped lobes ending in bristles, indicating its placement within the red oak group. The upper leaf surface is dark green, while the lower surface is paler and may show slight pubescence in vein axils. Acorns are small to medium-sized, ovoid to broadly ellipsoid, and partly enclosed by a bowl-shaped cup. The bark is relatively smooth when young, later becoming darker and developing shallow to moderately deep furrows. It differs from related species by the combination of habitat preference, leaf shape, relatively small acorns, and an overall robust habit adapted to bottomland environments.

Deciduous tree usually reaching about 15 to 25 m in height, occasionally more. Crown broad, irregularly rounded to spreading. Trunk straight or branching low on some individuals. Bark gray-brown to dark gray, becoming vertically fissured with age. Twigs initially finely pubescent to nearly glabrous; buds ovoid, brownish. Leaves alternate, petiolate; blade obovate to elliptic, usually 7 to 15 cm long, with 3 to 5 pairs of lobes; lobes triangular to irregular, ending in a bristle tip. Flowers unisexual, the plant monoecious; staminate flowers borne in pendent catkins, pistillate flowers solitary or in small groups. Fruit an acorn maturing in the second year, enclosed by one-third to one-half in the cupule.

Quercus arkansana Sarg. is placed in Quercus sect. Lobatae, the North American red oak clade. It is primarily associated with lowland habitats subject to periodic hydrological fluctuation, frequently on fine-textured clay-rich or somewhat poorly drained soils. Morphologically, the species is characterized by aristate leaf lobes, biennial acorn maturation, and structural features consistent with sect. Lobatae. Leaf morphology may be noticeably variable depending on vigor and site conditions, which can complicate identification when compared with other bottomland red oaks. Reliable determination is therefore best based on a combination of characters, including lamina shape, indumentum on the abaxial surface, acorn size and cupule enclosure, bud morphology, bark characters, and ecological context. The species is an important regional component of bottomland and wet forest communities and is of conservation interest in parts of its range due to habitat loss and fragmentation.