Dub černý kalifornský (Quercus kelloggii) je statný opadavý strom pocházející ze západní části Severní Ameriky, především z Kalifornie a přilehlých horských oblastí Oregonu. Dorůstá obvykle 15–25 metrů, ve vhodných podmínkách i více. Vytváří širokou, nepravidelně zaoblenou korunu a je ceněn pro svou ekologickou hodnotu i výrazné podzimní zbarvení listů do žlutých, oranžových až červenohnědých odstínů. Kmen je často rovný, borka u starších jedinců tmavá až téměř černá, hluboce rozbrázděná. Tento druh roste zejména v horských lesích, na svazích a v oblastech s výrazným suchým létem a vlhčí zimou.
Druh se pozná podle opadavých, hluboce laločnatých listů s ostnitě zakončenými laloky, které připomínají některé severoamerické červené duby. Výrazným rozlišovacím znakem je velmi tmavá, u starších stromů téměř černá borka. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou vejcovité až široce elipsoidní a z jedné třetiny až poloviny zanořené v miskovité číšce se šupinami. Pupeny jsou štíhlé, hnědavé až načervenalé. Na podzim se listy často barví nápadně do teplých odstínů. V porovnání s jinými duby západu Severní Ameriky má tento druh kombinaci tmavé borky, velkých laločnatých listů a robustního horského vzrůstu.
Quercus kelloggii je opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae). Listy jsou střídavé, 10–20 cm dlouhé, obvejčité až eliptické, s 5–7 hlubokými páry laloků; laloky jsou zakončené osinkou. Mladé listy mohou být na rubu jemně plstnaté, později zpravidla olysávají. Květy jsou jednopohlavné, samčí v převislých jehnědách, samičí drobné, jednotlivé nebo v malých skupinách. Plodem je žalud dozrávající ve druhém roce, 2–4 cm dlouhý, usazený v číšce kryjící přibližně třetinu až polovinu plodu. Borka je v mládí šedavá, ve stáří tmavě šedá až černá, silně brázditá. Kořenový systém je hlubší, dobře přizpůsobený sezónně suchým stanovištím.
Quercus kelloggii Newb. náleží do rodu Quercus, sekce Lobatae, tedy do skupiny tzv. červených dubů. Jde o diploidní, větrosnubný, jednodomý taxon rozšířený především v Kalifornii a jihozápadním Oregonu, kde osídluje montánní a submontánní lesní formace, často na dobře odvodněných půdách granitického, vulkanického či sedimentárního původu. Morfologicky se vyznačuje listy se štíhlými, osinkatě zakončenými laloky, přičemž siny mohou zasahovat hluboko k hlavní žilce. Plody dozrávají bienálně, což je znak typický pro sekci Lobatae. Cupula je miskovitá, tvořená přitisklými šupinami. Borka starších jedinců je charakteristicky tmavá, tlustá a hluboce rozpukaná, což představuje adaptaci na periodické požáry, které jsou významným ekologickým faktorem v areálu druhu. Druh má značný význam pro lesní ekosystémy jako zdroj potravy pro savce i ptáky a podílí se na sukcesních procesech po disturbancích.
California black oak (Quercus kelloggii) is a large deciduous tree native to western North America, especially California and adjacent mountainous areas of Oregon. It typically reaches 15–25 meters in height, sometimes more under favorable conditions. The crown is broad and irregularly rounded, and the species is valued for both its ecological importance and its attractive autumn foliage, which turns yellow, orange, or reddish brown. The trunk is often straight, and the bark on older trees becomes very dark, nearly black, and deeply furrowed. This oak is characteristic of montane forests, slopes, and regions with dry summers and wetter winters.
This species can be identified by its deciduous, deeply lobed leaves with bristle-tipped lobes, resembling those of other North American red oaks. A key diagnostic character is the very dark, almost black bark on mature trees. The acorns mature in the second year and are ovoid to broadly ellipsoid, enclosed for about one-third to one-half of their length by a bowl-shaped cup with appressed scales. Buds are slender, brownish to reddish. In autumn, the foliage often develops conspicuous warm colors. Compared with other western North American oaks, it combines dark bark, large lobed leaves, and a robust montane growth form.
Quercus kelloggii is a deciduous broadleaved tree in the family Fagaceae. Leaves are alternate, 10–20 cm long, obovate to elliptic, with 5–7 deep pairs of lobes; the lobes terminate in bristles. Young leaves may be softly pubescent beneath, becoming less hairy with age. Flowers are unisexual; staminate flowers are borne in pendent catkins, while pistillate flowers are small and solitary or borne in small groups. The fruit is an acorn maturing in the second year, 2–4 cm long, seated in a cupule enclosing about one-third to one-half of the nut. Bark is grayish in youth, becoming dark gray to black and deeply furrowed with age. The root system is relatively deep and well adapted to seasonally dry habitats.
Quercus kelloggii Newb. belongs to Quercus sect. Lobatae, the red oak clade. It is a diploid, anemophilous, monoecious taxon distributed chiefly in California and southwestern Oregon, where it occupies submontane to montane forest communities, often on well-drained soils derived from granitic, volcanic, or sedimentary substrates. Morphologically, it is characterized by leaves with narrow, bristle-tipped lobes, the sinuses often extending deeply toward the midrib. Acorns mature biennially, a diagnostic feature of sect. Lobatae. The cupule is bowl-shaped and composed of appressed scales. The bark of mature individuals is conspicuously dark, thick, and deeply fissured, representing an important adaptation to recurrent fire, a major ecological factor across much of the species’ range. The species is of high ecological importance as a food resource for birds and mammals and plays a significant role in post-disturbance succession dynamics.