Dub červený (Quercus rubra) je statný listnatý strom pocházející ze Severní Ameriky, který je v Evropě často vysazován jako parková, krajinářská i lesnická dřevina. Vyniká rychlejším růstem, pravidelnou korunou a nápadnými listy s hlubokými laloky zakončenými jemnou osinkou. Na podzim se zbarvuje do červených až červenohnědých odstínů, což z něj činí velmi dekorativní druh. V dospělosti vytváří mohutný kmen s tmavší borkou a poskytuje kvalitní stín. Je poměrně dobře přizpůsobivý, nejlépe však prospívá v hlubších, čerstvých až mírně kyselých půdách.
Dub červený se od domácích evropských dubů odlišuje především listy s výrazně špičatými laloky, jejichž konce jsou osinaté, nikoli zaoblené. Žaludy jsou většinou kratší, široce vejcovité a sedí v mělké číšce. Charakteristickým znakem je také podzimní červené zbarvení listů, které je u našich původních dubů méně výrazné. Mladá borka bývá hladká a šedá, ve vyšším věku tmavne a vytváří mělčí podélné brázdy. Pupeny jsou vejcovité, špičaté, červenohnědě zbarvené.
Quercus rubra je opadavý strom dorůstající obvykle 20–30 m, v příznivých podmínkách i více. Koruna je v mládí vejčitá, později široce kulovitá až nepravidelně rozložená. Listy jsou střídavé, 12–25 cm dlouhé, obvejčité až eliptické, se 7–11 špičatými laloky oddělenými hlubšími zářezy. Horní strana čepele je tmavozelená a lesklejší, spodní světlejší, s chomáčky chlupů v paždí žilek. Květy jsou jednopohlavné; samčí uspořádané v převislých jehnědách, samičí nenápadné, jednotlivé nebo po několika. Plodem je žalud dozrávající druhým rokem, uložený zhruba do jedné čtvrtiny v číšce. Borka je zpočátku hladká, později mělce rozpukaná.
Quercus rubra L. náleží do čeledi Fagaceae a do sekce Lobatae, tedy mezi severoamerické červené duby. Jedná se o jednodomý, větrosnubný taxon s listy charakteristicky zakončenými osinkou na vrcholech laloků. Letorosty jsou zprvu olivově hnědé až načervenalé, později lysé; pupeny terminální i postranní jsou kuželovitě vejcovité, ostře zakončené. Listová čepel je tenčí než u mnoha evropských dubů, s postranními žilkami vybíhajícími k vrcholům laloků. Plodem je nažka typu žaludu, dozrávající ve druhém roce po opylení, což je důležitý znak skupiny červených dubů. Druh preferuje hlubší, propustné, živinami středně zásobené půdy slabě kyselé reakce; špatně snáší trvale zamokřené nebo silně vápenité stanoviště. V dendrologické praxi je ceněn pro rychlý růst, vysokou produkci biomasy a výrazný ornamentální efekt podzimního olistění, zároveň však může v některých oblastech vykazovat invazní potenciál.
Northern Red Oak (Quercus rubra) is a large deciduous tree native to North America and widely planted in Europe as an ornamental, landscape, and forestry species. It is valued for its relatively fast growth, symmetrical crown, and distinctive leaves with deep lobes ending in fine bristles. In autumn, the foliage often turns red to reddish-brown, making the tree especially attractive. Mature specimens develop a strong trunk with darker bark and provide dense shade. Although adaptable, it performs best in deep, fresh, moderately acidic soils.
Northern Red Oak can be distinguished from most European native oaks by its sharply pointed, bristle-tipped leaf lobes rather than rounded ones. Its acorns are usually short, broadly ovoid, and seated in a shallow cup. A notable identifying feature is the red autumn coloration of the leaves, which is generally more pronounced than in native European oaks. Young bark is smooth and gray, becoming darker and shallowly furrowed with age. The buds are ovoid, pointed, and reddish-brown.
Quercus rubra is a deciduous tree typically reaching 20–30 m in height, sometimes more under favorable conditions. The crown is ovoid when young, later becoming broadly rounded to irregularly spreading. Leaves are alternate, 12–25 cm long, obovate to elliptic, with 7–11 pointed lobes separated by relatively deep sinuses. The upper leaf surface is dark green and more lustrous, the underside paler, often with small hair tufts in the vein axils. Flowers are unisexual; male flowers are borne in drooping catkins, while female flowers are inconspicuous, solitary or in small clusters. The fruit is an acorn maturing in the second year, enclosed about one quarter by the cupule. Bark is initially smooth, later becoming shallowly fissured.
Quercus rubra L. belongs to the family Fagaceae and to section Lobatae, the group of North American red oaks. It is a monoecious, anemophilous taxon characterized by leaves with bristle-tipped lobes. Young shoots are initially olive-brown to reddish, later glabrous; terminal and lateral buds are conical-ovoid and acute. The leaf blade is relatively thinner than in many European oaks, with lateral veins extending toward the lobe apices. The fruit is a nut (acorn) maturing in the second growing season after pollination, a key trait of the red oak group. The species prefers deep, well-drained soils of moderate nutrient status and slightly acidic reaction; it performs poorly on permanently waterlogged or strongly calcareous sites. In dendrology and silviculture, it is valued for rapid growth, high biomass production, and strong ornamental effect in autumn, although in some regions it may show invasive tendencies.