Dub dvoubarevný (Quercus bicolor) je statný opadavý listnatý strom pocházející ze severovýchodní části Severní Ameriky. Vyniká široce vejčitými až obvejčitými listy, které jsou na líci tmavozelené a na rubu nápadně světlejší, často bělavě až stříbřitě plstnaté, což dalo druhu jméno „dvoubarevný“. Koruna bývá v mládí poměrně pravidelná, později široká a rozložitá. Druh dobře snáší vlhčí a těžší půdy, a proto je ceněn i pro výsadby na stanovištích, kde jiné duby prosperují hůře. Je to dlouhověký, odolný strom s významnou krajinářskou i ekologickou hodnotou.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou listy se silně kontrastním zbarvením: svrchní strana je leskle až matně zelená, spodní strana je výrazně světlejší, často bělavá až šedavě plstnatá. Listy jsou obvejčité, s mělkými, zaoblenými laloky soustředěnými převážně v horní polovině čepele. Žaludy jsou poměrně dlouhé, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až třech na delších stopkách a z jedné třetiny až poloviny jsou kryté číškou. Borka starších stromů se odlupuje v tenkých šupinách. Druh se odlišuje také dobrou tolerancí k zamokřeným půdám a celkově robustním habitem.
Quercus bicolor je opadavý strom dorůstající obvykle 18–30 m výšky, s kmenem přímým a korunou široce kulovitou až nepravidelně rozložitou. Letorosty jsou zpočátku jemně plstnaté, později olysávají. Pupeny jsou vejcovité, hnědavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, 10–20 cm dlouhé, obvejčité až elipticky obvejčité, na bázi klínovité až zaokrouhlené, při vrcholu tupé; okraj je mělce laločnatý až hrubě zubatý, laloky jsou oblé. Líc listu je tmavozelený, rub hustě bělavě až šedavě chlupatý. Květy jsou jednopohlavné, strom jednodomý; samčí květy v převislých jehnědách, samičí nenápadné, jednotlivé nebo v malých skupinách. Plodem je vejcovitý až podlouhle vejcovitý žalud dozrávající v prvním roce.
Quercus bicolor Willd. náleží do rodu Quercus, sekce Quercus (bílé duby). Jde o severoamerický taxon charakteristický výraznou abaxiální plstnatostí listové čepele, která je tvořena hustým bělavým až šedobílým indumentem. Listy jsou obvejčitě oblongní, sinuace čepele je mělká, laloky tupé, bez osinek, což odpovídá znakům skupiny bílých dubů. Plody jsou jednoleté, stopkaté; cupula uzavírá přibližně třetinu až polovinu nažky. Borka u starších jedinců vytváří odlupčivé, nepravidelně deskovité až šupinovité útvary. Ekologicky je druh vázán zejména na nivní, periodicky zamokřené nebo těžší půdy, často se zvýšenou tolerancí k záplavám. V dendrologické praxi je ceněn pro kombinaci odolnosti, dlouhověkosti a výrazného olistění s kontrastně zbarveným rubem.
Swamp White Oak (Quercus bicolor) is a large deciduous broadleaf tree native to northeastern North America. It is especially valued for its broad obovate leaves, which are dark green above and strikingly pale, whitish to silvery beneath, giving the species its name "bicolor." The crown is fairly regular when young, later becoming broad and spreading. This species tolerates moist and heavy soils well, making it useful on sites where other oaks often perform poorly. It is a long-lived, resilient tree with considerable ornamental, ecological, and landscape value.
The most distinctive feature is the strong color contrast of the leaves: the upper surface is green, while the underside is markedly paler, often whitish or grayish and densely tomentose. Leaves are obovate with shallow, rounded lobes concentrated mostly in the upper half of the blade. The acorns are relatively long, borne singly or in pairs on long stalks, and enclosed about one-third to one-half by the cup. The bark of older trees exfoliates in thin flaky scales. The species is also distinguished by its tolerance of wet soils and its robust overall habit.
Quercus bicolor is a deciduous tree usually reaching 18–30 m in height, with a straight trunk and a broad rounded to irregularly spreading crown. Young twigs are finely pubescent at first, later becoming glabrescent. Buds are ovoid and brownish. Leaves are alternate, simple, 10–20 cm long, obovate to elliptic-obovate, with a cuneate to rounded base and a blunt apex; the margin is shallowly lobed to coarsely toothed, with rounded lobes. The upper leaf surface is dark green, while the lower surface is densely covered with whitish to grayish hairs. Flowers are unisexual and the tree is monoecious; staminate flowers occur in drooping catkins, pistillate flowers are inconspicuous, solitary or in small clusters. The fruit is an ovoid to elongate-ovoid acorn maturing in the first year.
Quercus bicolor Willd. belongs to Quercus sect. Quercus, the white oak group. It is a North American taxon characterized by a conspicuously tomentose abaxial leaf surface, with a dense whitish to grayish indumentum. Leaf blades are obovate-oblong, with shallow sinuses and blunt, non-aristate lobes, consistent with the diagnostic features of white oaks. The fruits are annual and pedunculate; the cupule encloses approximately one-third to one-half of the nut. In mature individuals, the bark develops exfoliating, irregularly platelike to scaly structures. Ecologically, the species is associated primarily with bottomlands, seasonally wet sites, and heavier soils, showing notable tolerance to flooding. In dendrological use, it is valued for its durability, longevity, and distinctive foliage with a strongly contrasting pale underside.