Dub sametový (Quercus velutina) je mohutný opadavý strom pocházející ze Severní Ameriky. Vyznačuje se široce rozložitou korunou, tmavou borkou a nápadně laločnatými listy s hlubokými zářezy. Mladé větévky, pupeny i spodní strana listů bývají jemně plstnaté, což dalo tomuto druhu české i latinské jméno. Na podzim se listy zbarvují do žlutohnědých až červenohnědých odstínů. Druh roste především na sušších, kyselých a dobře propustných půdách a je ceněn jako významná dřevina přirozených lesních porostů ve své domovině.
Mezi hlavní rozlišovací znaky dubu sametového patří tmavá, hluboce brázditá borka s tmavě hnědou až téměř černou barvou, výrazně laločnaté listy s ostře zakončenými laloky a jemně plstnatá spodní strana listů, často se žlutavě až rezavě zbarvenými chlupy. Pupeny jsou nápadně velké, kuželovité a hustě pýřité. Žaludy jsou kulovitě vejcovité, zčásti kryté miskovitou číškou s šupinami, které jsou rovněž jemně plstnaté. Vnitřní kůra má charakteristické žluté až oranžové zbarvení, což je velmi důležitý diagnostický znak.
Quercus velutina je opadavý strom dorůstající nejčastěji výšky 20–30 m, výjimečně i více. Koruna je v mládí vejčitá, později široce kulovitá až nepravidelně rozložená. Borka je tmavošedá až černošedá, v dospělosti hluboce rozpukaná. Letorosty jsou hnědavé až olivově hnědé, zpočátku hustě pýřité. Pupeny jsou střídavé, vejcovitě kuželovité, pýřité. Listy jsou střídavé, 10–20 cm dlouhé, obvejčité až široce eliptické, se 5–7 páry laloků; laloky jsou nestejně hluboké, zakončené osinkou. Líc listu je tmavozelený a lesklejší, rub světlejší, s plstnatostí zejména podél žilek. Květy jsou jednopohlavné, rostlina jednodomá; samčí květy v jehnědách, samičí jednotlivě nebo po několika. Plodem je žalud dozrávající druhým rokem, uložený v hlubší číšce.
Quercus velutina Lam. náleží do čeledi Fagaceae a v rámci rodu Quercus je řazen do sekce Lobatae, tedy mezi severoamerické červené duby. Jde o druh charakteristický přítomností osinatých laloků listové čepele, dvouletým vývojem žaludů a výraznou pigmentací vnitřní kůry. Indument mladých orgánů je tvořen jemnými trichomy, které mohou na rubu listů přetrvávat především v paždí žilek. Listová čepel je anatomicky přizpůsobena stanovištím s vyšší insolací a periodickým suchem. Číšky žaludů nesou těsně přilehlé, pýřité šupiny; žaludy bývají jednotlivé nebo po dvou. Druh je ekologicky významný v xerotermnějších lesních společenstvech na kyselých substrátech, kde se uplatňuje díky dobré toleranci k chudým půdám a suchu. Diagnosticky významná je kombinace tmavé borky, žlutě oranžové vnitřní kůry, pýřitých pupenů a listů s ostnitými laloky.
Black oak (Quercus velutina) is a large deciduous tree native to eastern and central North America. It is characterized by a broad, spreading crown, dark rugged bark, and prominently lobed leaves with deep sinuses. Young twigs, buds, and the lower surface of the leaves are often softly pubescent or velvety, which is reflected in both the scientific and common name. In autumn, the foliage turns yellow-brown to reddish-brown. The species typically grows on dry, acidic, well-drained soils and is an important component of native forest ecosystems within its natural range.
Key diagnostic features of Quercus velutina include its very dark, deeply furrowed bark, sharply lobed leaves with bristle-tipped lobes, and a softly pubescent lower leaf surface, often with yellowish or rusty hairs. The buds are relatively large, conical, and densely hairy. Acorns are ovoid to nearly globose and partially enclosed by a bowl-shaped cup covered with finely pubescent scales. A particularly important identifying character is the yellow to orange inner bark.
Quercus velutina is a deciduous tree usually reaching 20–30 m in height, occasionally more. The crown is ovoid when young, later becoming broad, rounded, or irregularly spreading. Bark is dark gray to nearly black and deeply fissured with age. Twigs are brownish to olive-brown and initially densely pubescent. Buds are alternate, ovoid-conical, and hairy. Leaves are alternate, 10–20 cm long, obovate to broadly elliptic, with 5–7 pairs of lobes; the lobes are unevenly incised and terminate in bristles. The upper leaf surface is dark green and relatively glossy, while the underside is paler and pubescent, especially along the veins. Flowers are unisexual and the species is monoecious; staminate flowers are borne in catkins, pistillate flowers solitary or in small groups. The fruit is an acorn maturing in the second year and seated in a relatively deep cup.
Quercus velutina Lam. belongs to the family Fagaceae and is placed within Quercus section Lobatae, the North American red oaks. The species is defined by bristle-tipped leaf lobes, biennial acorn maturation, and the characteristic pigmentation of the inner bark. The indumentum of young organs consists of fine trichomes, often persisting on the abaxial leaf surface, especially in the axils of the veins. The lamina is structurally adapted to habitats with high insolation and periodic drought. Acorn cups bear closely appressed, pubescent scales, and the acorns occur singly or in pairs. Ecologically, the species is important in dry to xeric forest communities on acidic substrates, where it is favored by its tolerance of nutrient-poor soils and drought. The combination of dark bark, yellow-orange inner bark, pubescent buds, and bristle-lobed leaves is of high diagnostic value.