Dub špičatolistý (Quercus acutissima) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae), pocházející z východní Asie. Vyznačuje se nápadně úzkými až kopinatými listy s ostře pilovitým okrajem, které na první pohled připomínají listy kaštanovníku. Koruna bývá široce vejčitá až zaoblená, kmen je zpravidla přímý a borka ve stáří tmavne a podélně rozbrázďuje. Druh je ceněn jako okrasný i parkový strom a v příznivých podmínkách roste poměrně rychle. Na podzim se listy zbarvují do žlutohnědých odstínů. Nápadné jsou také žaludy, které jsou z větší části obklopené číškou s dlouhými, štětinatými šupinami.

Druh se spolehlivě pozná podle podlouhlých až úzce eliptických listů s výrazně ostnitě zakončenými zuby, které připomínají listy kaštanovníku. Typickým znakem jsou žaludy s číškou hustě pokrytou dlouhými, odstálými, téměř ježatými šupinami. Na rozdíl od většiny běžně pěstovaných dubů má jemnější, hustěji pilovitý listový okraj a štíhlejší vzhled listů. Mladé větévky jsou často jemně plstnaté, pupeny vejcovité, menší. Borka starších stromů je tmavošedá až černošedá, hluboce podélně rozpukaná.

Opadavý strom dorůstající obvykle 20–30 m výšky, v optimálních podmínkách i více. Koruna široce vejčitá až rozložitá. Listy střídavé, krátce řapíkaté, čepel 8–20 cm dlouhá a 2–6 cm široká, podlouhle kopinatá až úzce eliptická, na vrcholu dlouze zašpičatělá, báze klínovitá až zaokrouhlená, okraj výrazně pilovitý, zuby osinkatě zakončené. Svrchní strana listu tmavozelená, lysá nebo téměř lysá, spodní strana světlejší, zpočátku pýřitá, později řídce chlupatá až olysalá. Samčí květy v převislých jehnědách, samičí jednotlivě nebo po několika. Plodem je žalud 2–3 cm dlouhý, vejcovitý až podlouhlý, z jedné třetiny až poloviny ponořený v číšce s nápadně prodlouženými šupinami. Kvete na jaře při rašení listů.

Quercus acutissima Carruth. patří do čeledi Fagaceae a řadí se mezi zástupce rodu Quercus, sekce Cerris. Jde o mezofilní až mírně xerotolerantní, opadavý strom východoasijského rozšíření. Letorosty jsou v mládí žlutavě až šedohnědě pýřité, později olysávají. Listy jsou marcescentní jen výjimečně, čepel je výrazně paralelně žilnatá s postranními žilkami vybíhajícími k jednotlivým zubům. Každý zub bývá zakončen osinkou, což je významný diagnostický znak. Indument na rubu listu je proměnlivý, od krátce plstnatého po téměř olysalý stav. Infruktescence nese žaludy dozrávající zpravidla v prvním roce; cupula je polokulovitá až miskovitá, pokrytá hustě nahloučenými, čárkovitě kopinatými, prodlouženými šupinami, které jsou často nazpět odstálé a vytvářejí charakteristický štětinatý vzhled. Borka kmenů starších jedinců je tmavá, hluboce podélně brázditá. Druh preferuje hlubší, propustné, živinami zásobené půdy a stanoviště na plném světle; využívá se v parkových výsadbách i jako introdukovaná dřevina v teplejších oblastech mírného pásma.

Sawtooth Oak

Quercus acutissima, commonly known as sawtooth oak, is a deciduous broadleaved tree in the beech family (Fagaceae), native to East Asia. It is notable for its narrow, sharply serrated leaves, which often resemble those of chestnut. The crown is typically broadly oval to rounded, the trunk usually straight, and the bark becomes dark and deeply furrowed with age. It is valued as an ornamental and park tree and may grow relatively fast under favorable conditions. In autumn, the foliage turns yellow-brown. The acorns are especially distinctive, being enclosed for a large part by a cup covered with long, bristle-like scales.

This species is readily identified by its elongated to narrowly elliptic leaves with sharply pointed, bristle-tipped teeth, giving them a chestnut-like appearance. A key diagnostic feature is the acorn cup, densely covered with long, spreading, bristly scales. Compared with many commonly cultivated oaks, it has more finely and regularly serrated leaf margins and a more slender leaf shape. Young twigs are often softly pubescent, buds are small and ovoid, and the bark of older trees is dark gray to nearly black and deeply longitudinally fissured.

Deciduous tree usually reaching 20–30 m in height, occasionally more in favorable conditions. Crown broadly ovate to spreading. Leaves alternate, shortly petiolate; blade 8–20 cm long and 2–6 cm wide, oblong-lanceolate to narrowly elliptic, long-acuminate at the apex, cuneate to rounded at the base, margin conspicuously serrate, teeth ending in bristles. Upper leaf surface dark green and glabrous or nearly so; lower surface paler, initially pubescent, later sparsely hairy to nearly glabrescent. Staminate flowers borne in pendulous catkins; pistillate flowers solitary or in small clusters. Fruit an acorn 2–3 cm long, ovoid to oblong, enclosed for one-third to one-half by a cupule bearing conspicuously elongated scales. Flowers in spring as the leaves emerge.

Quercus acutissima Carruth. is a member of Fagaceae and is placed within Quercus sect. Cerris. It is a mesophytic to moderately xerotolerant deciduous tree native to East Asia. Current-year shoots are yellowish to gray-brown and pubescent when young, becoming glabrescent with age. Leaves are only rarely marcescent; the lamina shows prominent, more or less parallel lateral venation, with each secondary vein terminating in a marginal tooth. Each tooth typically ends in a bristle, an important diagnostic character. Indumentum on the abaxial leaf surface is variable, ranging from shortly tomentose to nearly glabrous at maturity. The acorns generally mature in the first year; the cupule is hemispherical to cup-shaped and densely invested with narrowly lanceolate, elongated scales, often recurved or spreading, producing the characteristic bristly aspect. The bark of mature trunks is dark and deeply longitudinally fissured. The species prefers deep, well-drained, nutrient-rich soils and full light exposure, and is used in parks and as an introduced tree in warmer regions of the temperate zone.