Dub srpovitý (Quercus falcata) je statný opadavý strom z čeledi bukovitých, původem z jihovýchodní části Severní Ameriky. V přirozeném prostředí roste často na sušších, písčitých nebo kamenitých půdách a je ceněn pro svou odolnost vůči suchu. Vytváří široce rozložitou korunu a nápadné listy s proměnlivým tvarem, které mívají srpovitě zahnuté laloky. Na podzim se zbarvují do odstínů žlutohnědé, červenohnědé až rezavé. Strom je významný jak ekologicky, protože poskytuje potravu a úkryt mnoha druhům živočichů, tak i hospodářsky pro své tvrdé dřevo.
Druh se pozná podle velmi proměnlivých listů, které jsou nejčastěji trojlaločné až více laločnaté, s nápadně prodlouženým středním lalokem a často srpovitě zahnutými postranními laloky. Horní strana listu je tmavozelená a lesklejší, spodní strana bývá světlejší až šedavě plstnatá. Typická je také tmavá, hluboce brázditá borka na starších kmenech. Žaludy jsou menší, kulovitě vejcovité, zčásti ponořené v mělké číšce. Na rozdíl od některých jiných severoamerických dubů červené skupiny má dub srpovitý často výrazně nesouměrné listy a dobře snáší sušší stanoviště.
Quercus falcata je opadavý listnatý strom dorůstající obvykle 20–30 m výšky, výjimečně i více. Kmen bývá přímý, koruna v mládí vejčitá, později široce klenutá a nepravidelná. Borka je u mladých jedinců hladší, šedá, ve stáří tmavne a vytváří hluboké podélné rýhy. Letorosty jsou zpočátku jemně chlupaté, později olysávají. Listy jsou střídavé, 7–20 cm dlouhé, tvarově velmi variabilní, nejčastěji se 3–5 laloky zakončenými osinkou; spodní strana je často hustěji ochlupená. Květy jsou jednopohlavné, rostlina jednodomá; samčí květy v převislých jehnědách, samičí nenápadné, jednotlivé nebo po několika. Plodem je žalud dozrávající druhým rokem, 1–1,5 cm dlouhý, uložený asi z jedné třetiny až poloviny v číšce.
Quercus falcata Michx. náleží do rodu Quercus, sekce Lobatae, tedy do skupiny severoamerických červených dubů. Druh je charakteristický značnou morfologickou variabilitou listů, která souvisí jak s genetickou proměnlivostí, tak s ekologickými podmínkami stanoviště. Čepele jsou obvejčité až široce eliptické, na bázi klínovité až zaokrouhlené, často asymetrické; laloky jsou zakončeny štětinou, což je diagnostický znak sekce Lobatae. Abaxiální strana listů bývá pokryta šedavým až rezavým hvězdovitým oděním, zatímco adaxiální strana je tmavozelená a relativně lesklá. Žaludy dozrávají ve druhém vegetačním období, číška je mělká, s přitisklými šupinami. Druh osidluje zejména xerotermnější lesní a lesostepní biotopy, často na kyselých, dobře drenovaných půdách. V ekosystémech svého areálu představuje významnou složku suchomilných doubrav a smíšených lesů.
Quercus falcata, commonly known as southern red oak, is a large deciduous tree in the beech family native to the southeastern United States. It commonly grows on dry, sandy, or rocky soils and is valued for its tolerance of drought. The tree develops a broad, spreading crown and distinctive leaves with variable shape, often showing sickle-like lobes. In autumn, the foliage turns yellow-brown, red-brown, or rusty shades. It is important both ecologically, providing food and shelter for wildlife, and economically for its strong hardwood.
This species is identified by its highly variable leaves, most often with 3 to 5 lobes, a prominently elongated terminal lobe, and frequently sickle-curved lateral lobes. The upper leaf surface is dark green and relatively glossy, while the underside is paler and often grayish-tomentose. Older trunks typically develop dark, deeply furrowed bark. The acorns are relatively small, round to ovoid, and partially enclosed in a shallow cup. Compared with other North American red oaks, southern red oak often has distinctly asymmetrical leaves and shows good adaptation to drier habitats.
Quercus falcata is a deciduous broadleaf tree typically reaching 20–30 m in height, occasionally more. The trunk is usually straight, and the crown is oval in youth, becoming broad, irregular, and rounded with age. Bark is smoother and gray on young trees, later becoming darker and deeply furrowed. Twigs are initially finely pubescent, later becoming glabrescent. Leaves are alternate, 7–20 cm long, highly variable in shape, most commonly with 3–5 bristle-tipped lobes; the lower surface is often more densely pubescent. Flowers are unisexual, with the plant monoecious; male flowers are borne in pendulous catkins, while female flowers are inconspicuous and solitary or few together. The fruit is an acorn maturing in the second year, 1–1.5 cm long, enclosed about one-third to one-half by the cupule.
Quercus falcata Michx. belongs to Quercus section Lobatae, the North American red oak group. The species is characterized by considerable foliar polymorphism related to both genetic variability and site conditions. Leaf blades are obovate to broadly elliptic, cuneate to rounded at the base, often asymmetric, with bristle-tipped lobes diagnostic of section Lobatae. The abaxial surface is often covered with grayish to tawny stellate indumentum, whereas the adaxial surface is dark green and comparatively lustrous. Acorns require two growing seasons to mature; the cupule is shallow with appressed scales. The species typically occupies xeric to subxeric forest habitats, often on acidic, well-drained substrates. Within its native range, it is an important component of dry oak forests and mixed woodland communities.