Dub trojský (Quercus trojana) je menší až středně velký opadavý až poloopadavý dub pocházející z jihovýchodní Evropy a západní části Malé Asie. Vyznačuje se hustou korunou, tmavě zelenými, kožovitými listy a dobrou odolností vůči suchu i teplu. Často roste na kamenitých, vápenitých a dobře propustných půdách. Díky svému půvabu a přizpůsobivosti je ceněn jako dřevina vhodná do suchých a teplejších oblastí.

Druh se odlišuje především menšími, tuhými, kožovitými listy s hrubě pilovitým až mělce laločnatým okrajem, který může připomínat některé stálezelené duby. Spodní strana listů bývá světlejší. Žaludy jsou poměrně malé a čáška je pokryta přitisklými až mírně odstálými šupinami. Typickým znakem je také výskyt na suchých, kamenitých stanovištích a celkově kompaktnější růst oproti některým jiným evropským dubům.

Quercus trojana je listnatý strom nebo větší keř, obvykle dorůstající výšky 5–15 m, výjimečně více. Kůra je v mládí hladší, později tmavne a podélně rozpukává. Letorosty jsou šedohnědé až hnědavé. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, obvejčité až eliptické, 3–8 cm dlouhé, tuhé, na líci tmavě zelené, na rubu světlejší, s pilovitým nebo nepravidelně laločnatým okrajem. Květy jsou jednopohlavné; samčí květy v jehnědách, samičí nenápadné, jednotlivé nebo po několika. Plodem je žalud, dozrávající zpravidla v prvním roce; čáška žaludu zabírá přibližně třetinu až polovinu plodu.

Quercus trojana Webb představuje xerotermní druh rodu Quercus, řazený do okruhu dubů s tuhými, sklerofylními listy. Přirozeně se vyskytuje na Balkáně a v přilehlých oblastech jihozápadní Asie, kde osidluje zejména výslunné svahy, křovinaté formace a řídké lesy na bazických, často vápenitých substrátech. Morfologicky je charakteristický relativně malými, perzistentními až poloopadavými listy s variabilním zoubkováním či mělkým laločnatěním, což může odrážet ekologickou plasticitu druhu. Indumentum bývá redukované nebo omezené na mladé orgány. Plody jsou jednoleté, se číškou tvořenou četnými šupinami. Druh je významný z hlediska studia středomořské a submediteránní vegetace, protože dobře reprezentuje přechod mezi opadavými a sklerofylními strategiemi v rámci rodu.

Trojan oak

Quercus trojana, commonly known as the Trojan oak, is a small to medium-sized deciduous to semi-evergreen oak native to southeastern Europe and western Asia Minor. It has a dense crown, dark green leathery leaves, and good tolerance to heat and drought. It typically grows on rocky, calcareous, well-drained soils. Because of its adaptability and ornamental character, it is valued for use in warm and dry regions.

This species is distinguished by its relatively small, stiff, leathery leaves with a coarsely toothed to shallowly lobed margin, sometimes recalling evergreen oaks. The lower leaf surface is usually paler. The acorns are rather small, with cups covered by appressed to slightly spreading scales. Its occurrence on dry, rocky habitats and its generally compact habit also help distinguish it from several other European oak species.

Quercus trojana is a deciduous tree or large shrub, usually reaching 5–15 m in height, occasionally more. The bark is smoother when young, becoming darker and longitudinally fissured with age. Twigs are grey-brown to brown. Leaves are alternate, shortly petiolate, obovate to elliptic, 3–8 cm long, stiff, dark green above and paler beneath, with a toothed or irregularly shallow-lobed margin. Flowers are unisexual; male flowers are borne in catkins, while female flowers are inconspicuous, solitary or in small groups. The fruit is an acorn, generally maturing in the first year; the cup covers about one-third to one-half of the nut.

Quercus trojana Webb is a xerothermic species of Quercus associated with lineages bearing stiff, sclerophyllous foliage. It is native to the Balkans and adjacent parts of southwestern Asia, where it inhabits sunny slopes, scrub formations, and open woodlands on base-rich, often calcareous substrates. Morphologically, it is characterized by relatively small, persistent to semi-deciduous leaves with variable dentation or shallow lobing, reflecting a notable degree of ecological plasticity. Indumentum is often sparse or confined to younger organs. The acorns are annual, and the cupule is composed of numerous imbricate scales. The species is of particular interest in the study of Mediterranean and sub-Mediterranean vegetation, as it represents a functional transition between fully deciduous and sclerophyllous strategies within the genus.