Dub Turnerův (Quercus × turneri) je okrasný hybridní dub vzniklý křížením dubu cesmínového (Quercus ilex) a dubu letního (Quercus robur). Vyznačuje se hustou, pravidelnou korunou a kožovitými, tmavě zelenými listy, které na stromě často přetrvávají přes zimu nebo opadávají až na jaře. Díky svému atraktivnímu habitu a dobré odolnosti vůči městskému prostředí je ceněn jako parkový a uliční strom.

Druh se pozná podle znaků přechodných mezi oběma rodičovskými druhy. Listy jsou menší než u dubu letního, tužší, tmavě zelené, na okraji celokrajné až mělce laločnaté, často s lehce ostnitým nebo zvlněným okrajem. Koruna bývá kompaktní a pravidelná. Strom je často poloopadavý až stálezelený, což jej odlišuje od většiny běžně pěstovaných opadavých dubů. Žaludy jsou vejcovité, částečně ponořené v číšce.

Opadavý až poloopadavý, někdy téměř stálezelený strom střední velikosti, obvykle dorůstající 10–20 m výšky. Koruna je široce vejčitá až kulovitá, hustě větvená. Borka je v mládí hladká, později šedohnědá a mělce rozpukaná. Letorosty jsou šedozelené až hnědavé, jemně plstnaté nebo později olysalé. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, obvejčité až eliptické, 5–10 cm dlouhé, kožovité, svrchu tmavě zelené a lesklé, naspodu světlejší, na okraji celokrajné, zvlněné nebo nepravidelně mělce laločnaté. Květy jsou jednopohlavné, samčí v převislých jehnědách, samičí nenápadné. Plodem je žalud dozrávající zpravidla v prvním roce.

Quercus × turneri Willd. je interspecifický hybrid mezi Q. ilex L. a Q. robur L., náležející do rodu Quercus, čeledi Fagaceae. Kombinuje morfologické znaky obou rodičovských taxonů: habitus a částečně fenologii stálezeleného dubu cesmínového s tvarem listů a některými znaky plodů dubu letního. Jedná se o strom se středně silným růstem, vytvářející hustě olistěnou, kompaktní korunu. Listová čepel je variabilní, nejčastěji obvejčitá až podlouhle eliptická, tuhá až kožovitá, s perzistencí listů zasahující často do zimního období. Okraj čepele bývá celistvý, oddáleně zubatý nebo nepravidelně laločnatý, což odráží hybridní původ taxonu. Indumentum mladých částí může být slabě vyvinuté, později dochází k olysání. Žaludy jsou jednotlivé nebo po několika, nesené na krátkých stopkách; číšky jsou miskovité, s přitisklými šupinami. Taxon je pěstován především jako dendrologicky cenná okrasná dřevina, dobře snášející řez, městské stanoviště i mírnější zimy.

Turner's oak

Turner’s oak (Quercus × turneri) is an ornamental hybrid oak resulting from a cross between holm oak (Quercus ilex) and English oak (Quercus robur). It is valued for its dense, regular crown and leathery, dark green leaves, which often persist through winter or fall only in spring. Owing to its attractive habit and tolerance of urban conditions, it is widely planted in parks and landscaped streets.

This hybrid can be identified by its intermediate characters between the two parent species. The leaves are smaller than those of English oak, firmer in texture, dark green, and with margins that are entire to shallowly lobed, often slightly spiny or undulate. The crown is typically compact and regular. The tree is often semi-evergreen to nearly evergreen, which distinguishes it from most commonly cultivated deciduous oaks. The acorns are ovoid and partially enclosed by the cupule.

A deciduous to semi-evergreen, sometimes nearly evergreen medium-sized tree, usually reaching 10–20 m in height. The crown is broadly ovate to rounded and densely branched. Bark is smooth when young, later becoming grey-brown and shallowly fissured. Young shoots are grey-green to brownish, finely pubescent or later glabrescent. Leaves are alternate, shortly petiolate, obovate to elliptic, 5–10 cm long, leathery, dark green and glossy above, paler beneath, with margins entire, undulate, or irregularly shallow-lobed. Flowers are unisexual; male flowers in pendent catkins, female flowers inconspicuous. The fruit is an acorn, usually ripening in the first year.

Quercus × turneri Willd. is an interspecific hybrid between Q. ilex L. and Q. robur L., placed within the genus Quercus, family Fagaceae. It combines morphological traits of both parental taxa, including the dense habit and partial foliar persistence of holm oak with aspects of leaf shape and fruit morphology derived from English oak. It is a medium-vigour tree forming a densely foliated, compact crown. The leaf blade is variable, most often obovate to elongate-elliptic, rigid to coriaceous, with leaf persistence frequently extending into winter. The lamina margin may be entire, remotely dentate, or irregularly lobed, reflecting its hybrid origin. Indumentum on young organs is usually sparse and often lost with age. Acorns are solitary or borne in small groups on short peduncles; cupules are shallowly bowl-shaped with appressed scales. The taxon is cultivated chiefly as a dendrologically valuable ornamental tree, tolerant of pruning, urban habitats, and relatively mild winters.