Habr korejský (Carpinus coreana) je menší až středně velký opadavý strom nebo vícekmenný keř s jemnou, elegantní korunou a hustým větvením. Vyniká drobnějšími listy, pravidelným habitem a dekorativním olistěním, které se na podzim vybarvuje do žlutých až žlutooranžových tónů. Díky kompaktnějšímu růstu je ceněn jako okrasná dřevina pro zahrady, parky i sbírkové výsadby.

Od ostatních habrů se habr korejský odlišuje především menšími, jemnějšími listy, kompaktnějším vzrůstem a jemně působící korunou. Listy jsou vejčité až eliptické, výrazně žilnaté, s ostře dvojitě pilovitým okrajem. Plodenství tvoří nažky podepřené nápadnými trojlaločnými listeny, které jsou pro rod Carpinus typické. Ve srovnání s habrem obecným bývá habitus subtilnější a celkový vzhled jemnější.

Carpinus coreana je opadavá listnatá dřevina z čeledi břízovitých (Betulaceae). Dorůstá obvykle velikosti menšího stromu nebo vyššího keře. Borka je zpočátku hladká, šedá až šedošedohnědá. Listy jsou střídavé, jednoduché, krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, s klínovitou až zaokrouhlenou bází a zašpičatělým vrcholem; okraj je výrazně dvojitě pilovitý. Žilnatina je zpeřená, s nápadnými postranními žilkami. Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v jehnědách; druh je jednodomý. Plodem je drobná nažka nesená ve svazečcích, každá podepřená zvětšeným listenem.

Carpinus coreana patří do rodu Carpinus Mill., charakteristického opadavými dřevinami s výrazně skládanými listy a plody v souplodích s nápadnými podpůrnými listeny. Druh se vyznačuje drobnějšími listovými čepelemi, jemnou texturou olistění a hustě větveným habitem. Letorosty jsou štíhlé, pupeny střídavé, úzce vejcovité až kopinaté. Listová čepel je s četnými rovnoběžně odstálými postranními žilkami, které směřují k zubům na okraji. Samčí i samičí květenství se zakládají v jehnědách, přičemž po opylení se vyvíjí plodenství složené z jednosemenných nažek s nápadným listenem napomáhajícím šíření. Taxon je ceněn v dendrologii pro jemný habitus, relativní tvarovou regularitu a estetickou hodnotu v maloplošných výsadbách.

Korean Hornbeam

Carpinus coreana, commonly known as Korean hornbeam, is a small to medium-sized deciduous tree or large multi-stemmed shrub with a fine-textured, elegant crown and dense branching. It is valued for its relatively small leaves, neat habit, and attractive foliage, which turns yellow to yellow-orange in autumn. Its compact growth makes it especially suitable as an ornamental tree for gardens, parks, and specialist collections.

Korean hornbeam can be distinguished from other hornbeams by its smaller, finer leaves, more compact growth, and delicate overall appearance. The leaves are ovate to elliptic, strongly veined, and sharply doubly serrate. The fruit consists of small nutlets subtended by conspicuous three-lobed bracts, a characteristic feature of the genus Carpinus. Compared with European hornbeam, it usually has a more refined habit and a subtler visual texture.

Carpinus coreana is a deciduous broadleaved woody plant in the birch family (Betulaceae). It typically grows as a small tree or tall shrub. The bark is initially smooth and gray to gray-brown. Leaves are alternate, simple, shortly petiolate, ovate to elliptic, with a cuneate to rounded base and an acuminate apex; the margin is distinctly doubly serrate. Venation is pinnate, with prominent lateral veins. The flowers are unisexual and borne in catkins; the species is monoecious. The fruit is a small nutlet produced in clusters, each subtended by an enlarged bract.

Carpinus coreana belongs to the genus Carpinus Mill., a group of deciduous woody taxa characterized by pleated leaves and infructescences composed of nutlets associated with enlarged foliaceous bracts. The species is distinguished by relatively small leaf blades, fine foliar texture, and a densely branched, graceful habit. Young shoots are slender, and the buds are alternate, narrowly ovate to lanceolate. The lamina bears numerous parallel lateral veins extending toward the marginal teeth. Staminate and pistillate inflorescences are formed as catkins, and after pollination the fruiting structure develops into a cluster of one-seeded nutlets subtended by conspicuous bracts that aid dispersal. In dendrology, the taxon is appreciated for its refined architecture, regular form, and ornamental suitability in limited-space plantings.