Hloh vějířový (Crataegus flabellata) je opadavý keř nebo menší strom z čeledi růžovitých. Vyznačuje se hustě větvenou korunou, trnitými větvemi a nápadně tvarovanými listy, které jsou široce obvejčité až vějířovitě rozšířené a na okraji pilovité až laločnaté. Na jaře kvete bílými květy uspořádanými v chocholičnatých květenstvích, na podzim dozrávají drobné červené malvice. Druh je ceněn jako okrasná dřevina i jako součást přírodě blízkých výsadeb, protože poskytuje potravu a úkryt řadě živočichů.

Druh lze rozlišit podle širokých, často vějířovitě rozšířených listů s výrazně pilovitým okrajem a mělce až středně laločnatou horní částí čepele. Typické jsou také pevné trny na větévkách, bílé květy v hustých květenstvích a červené kulovité až vejcovité plody. Ve srovnání s jinými druhy hlohů působí listy širším, plošším dojmem a mívají nápadně rozšířenou horní část. Rozlišování v rámci rodu Crataegus je však obtížné a vyžaduje sledování kombinace znaků listů, trnů, květů, plodů i ochlupení.

Opadavý keř nebo malý strom obvykle dorůstající přibližně 3–8 m výšky. Koruna je hustá, široce rozložitá až zaoblená. Větve jsou šedohnědé, mladé letorosty bývají jemně ochlupené až olysalé; trny jsou přeměněné krátké brachyblasty, pevné, přímé, často 2–6 cm dlouhé. Listy jsou střídavé, jednoduché, řapíkaté, čepel široce obvejčitá až téměř okrouhlá, při vrcholu často rozšířená do vějířovitého tvaru, na okraji pilovitá, v horní části často laločnatá. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, bílé, v chocholičnatých květenstvích. Kalich je pětilaločný, korunních lístků pět, tyčinek více. Gyneceum je svrchní až spodní podle interpretace u malvicovitých plodů, semeník srůstá s češulí. Plodem je malvice červené barvy, obsahující několik peckoviček.

Crataegus flabellata je taxon rodu Crataegus, který se vyznačuje značnou morfologickou variabilitou, jak je v rámci rodu obvyklé. Habit představuje vícekmenný keř až nízký strom s vytrvávajícími kolcovými větévkami a silně vyvinutými trny vznikajícími přeměnou zkrácených postranních výhonů. Listové čepele jsou relativně široké, distálně rozšířené, obvykle obvejčité až suborbikulární, na bázi klínovité až zaokrouhlené, při vrcholu hrubě pilovité až mělce laločnaté; žilnatina je zpeřená, s výraznými postranními žilkami vybíhajícími do zubů. Květenství je vrcholičnatého až chocholičnatého typu, nesoucí četné bílé entomogamní květy. Andreceum tvoří větší počet tyčinek, gyneceum zpravidla zahrnuje několik plodolistů uzavřených v češuli, která se podílí na vzniku malvice. Plody jsou červené, s tvrdými pyrenami. Determinace druhu vyžaduje pečlivé posouzení tvaru listů, stupně lalokovitosti, charakteru pilovitosti, délky trnů, odění mladých částí a morfologie plodů, protože v rodu je častá hybridizace, apomixie i překryv znaků mezi příbuznými taxony.

Fanleaf hawthorn

Crataegus flabellata, commonly known as fanleaf hawthorn, is a deciduous shrub or small tree in the rose family. It is characterized by a dense, branching crown, thorny shoots, and notably broad leaves that are often fan-shaped toward the tip, with serrated to shallowly lobed margins. In spring it bears white flowers in corymb-like clusters, followed in autumn by small red pomes. It is valued as an ornamental woody plant and in naturalistic plantings, where it also provides food and shelter for wildlife.

This species can be recognized by its broad, often fan-shaped leaves, usually widened toward the apex and marked by coarse serration and shallow to moderate lobing in the upper part of the blade. It also has stout thorns on the twigs, white flowers in dense inflorescences, and red globose to ovoid pomes. Compared with many other hawthorns, the leaves tend to appear broader and more expanded distally. Identification within Crataegus is often difficult and should be based on a combination of leaf shape, thorn characters, flowers, fruits, and indumentum.

Deciduous shrub or small tree, usually reaching about 3–8 m in height. Crown dense, broadly spreading to rounded. Branches gray-brown; young shoots may be slightly pubescent to nearly glabrous. Thorns are modified short shoots, stiff, straight, and often 2–6 cm long. Leaves alternate, simple, petiolate; blade broadly obovate to nearly orbicular, often expanded distally into a fan-like outline, margins serrate, the upper part often lobed. Flowers bisexual, 5-merous, white, borne in corymbose inflorescences. Calyx 5-lobed, petals 5, stamens numerous. Ovary inferior in the mature pome structure through fusion with the hypanthium. Fruit a red pome containing several pyrenes.

Crataegus flabellata is a taxon within the genus Crataegus, a group well known for pronounced morphological variability. It typically forms a multistemmed shrub to small tree with persistent spur shoots and robust thorns derived from modified short lateral shoots. The leaf blades are relatively broad and distally expanded, usually obovate to suborbicular, with a cuneate to rounded base and a coarsely serrate to shallowly lobed apical portion; venation is pinnate, with prominent lateral veins terminating in the teeth. The inflorescence is terminal, corymbose to cymose, bearing numerous white, entomophilous flowers. The androecium consists of numerous stamens, while the gynoecium typically comprises several carpels enclosed by the hypanthium, which contributes to formation of the pome. Fruits are red and contain hard pyrenes. Accurate determination requires close evaluation of leaf morphology, degree of lobing, serration pattern, thorn length, indumentum of young organs, and fruit characters, since hybridization, apomixis, and character overlap are common within the genus.