Hlošina úzkolistá, známá také jako česká oliva, je menší strom nebo větší keř s nápadně stříbřitým vzhledem. Dorůstá obvykle výšky 5–10 metrů a vytváří nepravidelnou, širokou korunu. Listy jsou úzké, kopinaté, na obou stranách stříbřitě šedé až šupinaté, což dává celé rostlině charakteristický lesklý, šedozelený vzhled. Na jaře kvete drobnými, žlutavými až krémovými, velmi vonnými květy. Plody jsou malé, vejčité až elipsoidní, zpočátku stříbřité, po dozrání žlutohnědé až oranžově hnědé, s nasládlou moučnatou dužninou. Druh je odolný vůči suchu, větru i zasolení a často se vysazuje v teplejších a sušších oblastech.

Druh lze dobře poznat podle úzkých, celokrajných, stříbřitě šedých listů, které připomínají listy vrby nebo olivovníku. Nápadné jsou rovněž krátké trny na větévkách, silně vonné žlutavé květy vyrůstající jednotlivě nebo po několika v paždí listů a stříbřitě ojíněné mladé plody. Na rozdíl od pravého olivovníku má hlošina výrazně šupinatý povrch listů i letorostů a plody nejsou pravé olivy, ale moučnaté peckovice. Charakteristický je také celkově stříbřitý habitus celé rostliny.

Elaeagnus angustifolia L. je opadavý keř nebo menší strom z čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae). Letorosty jsou stříbřitě až rezavě šupinaté, často s trny. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté až čárkovitě kopinaté, celokrajné, na líci šedozelené až stříbřité, na rubu výrazně stříbřitě šupinaté. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné, s trubkovitým, uvnitř žlutým okvětím, vně stříbřitým, silně vonné. Tyčinky jsou čtyři. Semeník je svrchní. Plodem je elipsoidní až vejcovitá peckovice s moučnatou dužninou a tvrdou peckou. Kvete obvykle v květnu až červnu, plody dozrávají koncem léta a na podzim.

Elaeagnus angustifolia L. představuje xerotolerantní, světlomilný taxon čeledi Elaeagnaceae, přirozeně rozšířený od jihovýchodní Evropy přes západní a střední Asii. V podmínkách střední Evropy bývá pěstován i zplaňující. Habitem je to větvený keř až nízký strom, často s nepravidelnou korunou a trnitými brachyblasty. Povrch mladých větví, listů i květních částí je pokryt peltátními až štítovitými šupinami, které podmiňují typické stříbřité zbarvení a omezují transpiraci. Listy jsou jednoduché, střídavé, úzce eliptické až úzce kopinaté, s celokrajnou čepelí a krátkým řapíkem. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích v paždí listů na zkrácených postranních větévkách. Okvětí je srostlé, čtyřcípé, na vnitřní straně žluté, vně hustě stříbřitě šupinaté; androceum tvoří čtyři tyčinky. Plodem je nepravá peckovice, respektive jednosemenný, dužnatý útvar vznikající z květní trubky, s moučnatým mezokarpem a tvrdým endokarpem. Druh je ekologicky významný vysokou tolerancí k suchu, alkalickým i zasoleným půdám a schopností růstu na stanovištích s nízkou zásobou živin; podobně jako další zástupci čeledi může vstupovat do symbiózy s aktinomycetami vázajícími dusík.

Russian olive

Elaeagnus angustifolia, commonly known as Russian olive, is a small tree or large shrub with a distinctive silvery appearance. It usually grows 5–10 meters tall and forms an irregular, broad crown. The leaves are narrow, lanceolate, and silvery gray on both surfaces, giving the entire plant a characteristic shimmering gray-green look. In spring, it produces small, yellowish to creamy, highly fragrant flowers. The fruits are small, ovoid to ellipsoid, initially silvery and later turning yellow-brown to orange-brown when ripe, with a sweet, mealy pulp. This species is highly tolerant of drought, wind, and salinity, and is often planted in warmer and drier regions.

This species is readily identified by its narrow, entire, silvery-gray leaves, which resemble those of willow or olive. Also characteristic are the short thorns on the twigs, the strongly fragrant yellowish flowers borne singly or in small clusters in the leaf axils, and the young fruits covered with a silvery sheen. Unlike the true olive tree, Elaeagnus angustifolia has a distinctly scaly surface on leaves and shoots, and its fruits are not true olives but mealy drupe-like fruits. The overall silvery habit of the whole plant is highly characteristic.

Elaeagnus angustifolia L. is a deciduous shrub or small tree of the family Elaeagnaceae. Young shoots are silvery to rusty scaly and often thorny. Leaves are alternate, shortly petiolate, narrowly lanceolate to linear-lanceolate, entire, gray-green to silvery above, and distinctly silvery scaly beneath. Flowers are bisexual, tetramerous, with a tubular perianth that is yellow inside and silvery outside, and they are strongly fragrant. There are four stamens. The ovary is superior. The fruit is an ellipsoid to ovoid drupe-like structure with mealy pulp and a hard stone. Flowering typically occurs from May to June, and fruits ripen in late summer to autumn.

Elaeagnus angustifolia L. is a xerotolerant, light-demanding taxon of the family Elaeagnaceae, native from southeastern Europe through western and central Asia. In Central Europe it is cultivated and locally naturalized. It is a branched shrub to small tree, often with an irregular crown and thorn-bearing short shoots. The surface of young branches, leaves, and floral parts is covered with peltate to shield-like scales, which account for the characteristic silvery coloration and help reduce transpiration. Leaves are simple, alternate, narrowly elliptic to narrowly lanceolate, with an entire blade and short petiole. Flowers are borne singly or in fascicles in the leaf axils on shortened lateral shoots. The perianth is fused, four-lobed, yellow on the inner surface and densely silvery-scaly outside; the androecium consists of four stamens. The fruit is a drupe-like pseudocarp, effectively a one-seeded fleshy structure derived largely from the floral tube, with a mealy mesocarp and hard endocarp. Ecologically, the species is notable for its high tolerance of drought, alkaline and saline soils, and nutrient-poor habitats; like other members of the family, it may form symbioses with nitrogen-fixing actinomycetes.