Jasan mandžuský (Fraxinus mandshurica) je statný opadavý strom pocházející ze severovýchodní Asie, zejména z Mandžuska, severní Číny, Koreje a přilehlých oblastí ruského Dálného východu. Dorůstá obvykle 20–30 metrů a vytváří široce vejčitou až zaoblenou korunu. Je ceněn pro svůj elegantní vzhled, lichozpeřené listy a pevné, kvalitní dřevo. V přírodě roste zejména v listnatých a smíšených lesích, často na hlubších, vlhčích a živinami bohatých půdách. V okrasných i sbírkových výsadbách zaujme pravidelným habitem a nápadným olistěním.
Od ostatních jasanů se jasan mandžuský odlišuje zejména robustnějším vzrůstem, většími lichozpeřenými listy složenými nejčastěji z 7–11 lístků a mladými větévkami zpravidla lysými nebo jen slabě pýřitými. Pupeny bývají tmavé, vstřícné, vejcovité až kuželovité. Lístky jsou podlouhle vejčité až kopinaté, s pilovitým okrajem a často nápadně zašpičatělým vrcholem. Charakteristické jsou také křídlaté nažky vyrůstající v latách, přičemž křídlo plynule navazuje na semennou část nebo ji částečně sbíhá. V porovnání s evropským jasanem ztepilým mívá tento druh celkově hrubší listy a odlišný areál přirozeného výskytu.
Fraxinus mandshurica je opadavý strom se vzpřímeným kmenem a šedohnědou až tmavošedou borkou, která je u starších jedinců podélně rozpukaná. Letorosty jsou vstřícné, pupeny terminální i postranní vstřícné. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, 20–40 cm dlouhé, složené obvykle ze 7–11, někdy i více lístků. Jednotlivé lístky jsou krátce řapíčkaté až téměř přisedlé, vejčitě kopinaté až eliptické, na okraji jemně až zřetelně pilovité. Květy jsou jednopohlavné nebo funkčně jednopohlavné, nenápadné, rozkvétají před rašením listů nebo současně s nimi, uspořádané v svazečcích až latách. Plodem je podlouhlá nažka s křídlem. Druh je větrosnubný.
Fraxinus mandshurica Rupr. náleží do čeledi Oleaceae. Jde o mezofilní až hygrofilnější opadavý strom východoasijské provenience, vázaný především na úživná stanoviště lužního, říčního a smíšeného lesního charakteru. Morfologicky je charakterizován vstřícným větvením, výraznými terminálními pupeny a lichozpeřenými listy s převážně 7–11 jařmy lístků. Čepel lístků je eliptická až kopinatá, na bázi klínovitá až široce klínovitá, na vrcholu protaženě zašpičatělá, s pilovitým okrajem. Květenství vznikají z postranních pupenů na loňských větévkách; květy jsou redukované, anemogamní, bez nápadného okvětí nebo s okvětím silně zakrnělým. Plod představuje jednosemenná křídlatá samara, jejíž křídlo je úzce obkopinaté až podlouhlé. Taxon je významný také z hlediska lesnického a dendrologického, a to pro kvalitní dřevo, ekologickou vazbu na severovýchodoasijské lesní ekosystémy i pro využití v introdukci. Podobně jako jiné druhy rodu Fraxinus může být citlivý na změny stanovištních podmínek a na patogenní organismy.
Fraxinus mandshurica, commonly known as Manchurian ash, is a large deciduous tree native to northeastern Asia, including Manchuria, northeastern China, Korea, and parts of the Russian Far East. It typically reaches 20–30 meters in height and forms a broadly oval to rounded crown. The species is valued for its graceful appearance, pinnate leaves, and strong, high-quality timber. In its natural range, it grows mainly in mixed and broadleaved forests, often on deep, moist, and nutrient-rich soils. In cultivation, it is appreciated as an ornamental and collection tree with a balanced habit and attractive foliage.
Manchurian ash can be distinguished from other ash species by its robust habit, relatively large pinnate leaves usually composed of 7–11 leaflets, and branchlets that are often glabrous or only slightly pubescent when young. The buds are opposite, dark, and ovoid to conical. Leaflets are oblong-ovate to lanceolate, serrated along the margin, and often distinctly acuminate at the apex. The fruits are winged samaras borne in clusters or panicles, with the wing extending from or partially decurrent on the seed body. Compared with European ash, this species often has coarser foliage and a clearly different native distribution.
Fraxinus mandshurica is a deciduous tree with an upright trunk and gray-brown to dark gray bark, becoming longitudinally fissured with age. Twigs are opposite, with opposite terminal and lateral buds. Leaves are opposite, odd-pinnate, 20–40 cm long, usually composed of 7–11 or sometimes more leaflets. The individual leaflets are shortly stalked to nearly sessile, ovate-lanceolate to elliptic, and finely to distinctly serrate along the margins. Flowers are unisexual or functionally unisexual, inconspicuous, appearing before or with the leaves, and arranged in clusters to panicles. The fruit is an elongated samara with a terminal wing. The species is wind-pollinated.
Fraxinus mandshurica Rupr. belongs to the family Oleaceae. It is a mesophytic to somewhat hygrophilous deciduous tree of East Asian provenance, primarily associated with fertile habitats in alluvial, riparian, and mixed forest systems. Morphologically, it is characterized by opposite branching, conspicuous terminal buds, and imparipinnate leaves bearing predominantly 7–11 leaflets. The leaflet blade is elliptic to lanceolate, cuneate to broadly cuneate at the base, long-acuminate at the apex, and serrate along the margin. Inflorescences arise from lateral buds on previous year's shoots; the flowers are reduced, anemophilous, and lack a conspicuous perianth or possess only a strongly reduced one. The fruit is a one-seeded winged samara with a narrowly oblanceolate to oblong wing. The species is of dendrological and silvicultural importance because of its valuable timber, ecological role in northeastern Asian forest ecosystems, and use in introduction plantings. Like other members of Fraxinus, it may be sensitive to habitat changes and to pathogenic organisms.