Jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) je opadavý listnatý strom z čeledi olivovníkovitých (Oleaceae), který se přirozeně vyskytuje především v teplejších oblastech jižní a jihovýchodní Evropy, zasahuje však i do střední Evropy. Dorůstá obvykle výšky 20–30 m a vytváří vzdušnou, poměrně pravidelnou korunu. Je typický svými lichozpeřenými listy složenými z úzkých, kopinatých lístků, podle nichž získal své druhové jméno. Často roste v lužních lesích, podél řek, v mokřadních stanovištích a na periodicky zaplavovaných půdách. Je ceněn jako krajinotvorná i parková dřevina a vyznačuje se poměrně dobrou tolerancí k dočasnému zamokření.
Od jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) se jasan úzkolistý odlišuje především užšími a delšími lístky, které jsou nápadně kopinaté až úzce eliptické. Pupeny bývají spíše hnědé až šedohnědé, nikoli sytě černé jako u jasanu ztepilého. Listy mají obvykle 7–13 lístků, jejichž okraj je jemně pilovitý zejména v horní části. Plody jsou úzké křídlaté nažky sdružené ve svazečcích. Druh je také vázán častěji na teplá nížinná a lužní stanoviště. V porovnání s jinými evropskými jasany působí habitus jemněji a listová čepel jednotlivých lístků je užší.
Fraxinus angustifolia je jednodomý, opadavý strom s přímým kmenem a vejčitou až široce kulovitou korunou. Borka je v mládí hladká, šedavá, později podélně rozbrázděná. Letorosty jsou lysé nebo téměř lysé. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, 15–30 cm dlouhé, složené nejčastěji ze 7–13 lístků. Jednotlivé lístky jsou kopinaté až úzce kopinaté, zašpičatělé, na okraji jemně pilovité, na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Květy se objevují brzy na jaře, často před olistěním nebo současně s ním, jsou drobné, nenápadné, bez koruny nebo s velmi redukovaným květním obalem, uspořádané v hustých květenstvích. Plodem je jednosemenná křídlatá nažka, podlouhlá, se zřetelným křídlem, dozrávající koncem léta až na podzim.
Fraxinus angustifolia Vahl je variabilní druh rodu Fraxinus, náležející do čeledi Oleaceae. Taxon je charakteristický vstřícnými, nepřezimujícími, lichozpeřenými listy s převážně 7–13 úzce kopinatými až kopinatě eliptickými lístky, které jsou na vrcholu dlouze zašpičatělé a po okraji jemně až mělce pilovité. Determinačně významným znakem jsou pupeny, zpravidla hnědavé až šedohnědé, na rozdíl od nápadně černých pupenů u Fraxinus excelsior. Květy jsou jednopohlavné nebo funkčně jednopohlavné, uspořádané v postranních svazečcích či latovitě stažených květenstvích, rozkvétají časně zjara. Gyneceum vytváří po oplození samaru s protáhlým křídlem. Druh osidluje zejména aluviální stanoviště, říční nivy, periodicky zaplavované lesy a vlhké, živinami bohaté půdy v teplejších oblastech. V rámci druhu jsou rozlišovány poddruhy, zejména subsp. angustifolia a subsp. oxycarpa, které se liší některými morfologickými a areálovými znaky.
Fraxinus angustifolia, commonly known as narrow-leaved ash, is a deciduous broadleaved tree of the olive family (Oleaceae). It is native mainly to the warmer parts of southern and southeastern Europe, extending into parts of central Europe as well. The tree usually reaches 20–30 m in height and forms a light, fairly regular crown. It is characterized by pinnate leaves composed of narrow, lanceolate leaflets, which give the species its name. It commonly grows in floodplain forests, along rivers, in wetlands, and on periodically inundated soils. It is valued as a landscape and park tree and shows relatively good tolerance to temporary waterlogging.
Fraxinus angustifolia differs from European ash (Fraxinus excelsior) mainly by its narrower and longer leaflets, which are distinctly lanceolate to narrowly elliptic. The buds are usually brown to grey-brown rather than deep black as in Fraxinus excelsior. Leaves usually bear 7–13 leaflets with finely serrated margins, especially in the upper part. The fruits are narrow winged samaras borne in clusters. The species is more often associated with warm lowland habitats and floodplain environments. Compared with other European ashes, it generally has a finer appearance and narrower leaflet blades.
Fraxinus angustifolia is a monoecious, deciduous tree with a straight trunk and an ovate to broadly rounded crown. The bark is smooth and greyish when young, later becoming longitudinally fissured. Twigs are glabrous or nearly glabrous. Leaves are opposite, imparipinnate, 15–30 cm long, usually composed of 7–13 leaflets. The individual leaflets are lanceolate to narrowly lanceolate, acuminate, finely serrate along the margin, dark green above and paler beneath. The flowers appear early in spring, often before or with leaf emergence; they are small, inconspicuous, lacking petals or with a highly reduced perianth, and arranged in dense inflorescences. The fruit is a one-seeded samara, elongated and distinctly winged, ripening from late summer to autumn.
Fraxinus angustifolia Vahl is a variable species of the genus Fraxinus within the family Oleaceae. It is characterized by opposite, deciduous, imparipinnate leaves with mostly 7–13 narrowly lanceolate to lanceolate-elliptic leaflets, typically long-acuminate at the apex and finely to shallowly serrate along the margins. A diagnostically important feature is the bud colour, usually brownish to grey-brown, in contrast to the conspicuously black buds of Fraxinus excelsior. The flowers are unisexual or functionally unisexual, arranged in lateral fascicles or contracted paniculate inflorescences, and they emerge early in spring. After fertilization, the gynoecium develops into an elongated samara. The species occupies mainly alluvial habitats, river floodplains, periodically flooded forests, and moist, nutrient-rich soils in warmer regions. Within the species, subspecies are recognized, especially subsp. angustifolia and subsp. oxycarpa, differing in certain morphological and distributional traits.