Javor Davidův (Acer davidii) je elegantní opadavý menší strom až větší keř pocházející z Číny, ceněný především pro nápadnou zelenou až olivově zelenou borku s podélnými bílými nebo světlejšími pruhy. Patří mezi tzv. hadí javory, které jsou dekorativní zejména v zimním období. Vytváří vzdušnou, lehce rozložitou korunu a je vhodný jako solitér do zahrad i parkových výsadeb. Listy jsou vstřícné, jednoduché, vejčité až široce vejčité, se zašpičatělým vrcholem a jemně pilovitým okrajem. Na podzim se zbarvují do žlutých až oranžově žlutých odstínů. Druh preferuje humózní, přiměřeně vlhké, dobře propustné půdy a stanoviště chráněná před extrémním suchem a úpalem.

Hlavním rozlišovacím znakem javoru Davidova je hladká zelená borka s výraznými podélnými bílými až světle zelenými pruhy, typická pro skupinu hadích javorů. Od mnoha jiných javorů se liší také tím, že jeho listy jsou zpravidla celistvé nebo pouze velmi mělce trojlaločné, nikoli výrazně dlanitě laločnaté. Listová čepel má nápadně obloukovitě probíhající postranní žilnatinu. Plody jsou dvounažky s křídly svírajícími obvykle ostrý až široce tupý úhel. V zimním období je druh dobře poznatelný právě podle kontrastně pruhovaného kmene a větví.

Acer davidii je opadavý strom nebo vícekmený keř dorůstající obvykle 8–15 m výšky. Koruna bývá nepravidelně vejčitá až široce rozložitá. Borka je u mladších i dospělých jedinců hladká, zelená až šedozelená, s podélnými bělavými pruhy. Letorosty jsou štíhlé, lysé nebo téměř lysé. Pupeny jsou vstřícné, malé, vejčité. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, čepel 6–14 cm dlouhá, vejčitá až podlouhle vejčitá, na bázi zaokrouhlená až mělce srdčitá, na vrcholu dlouze zašpičatělá, okraj jemně pilovitý; listy mohou být celistvé nebo mělce třílaločné. Květy se objevují na jaře po vyrašení listů nebo současně s nimi, jsou drobné, žlutozelené, uspořádané v převislých hroznech. Druh je dvoudomý; samčí a samičí květy vyrůstají na oddělených jedincích. Plodem je dvounažka, křídla jsou protáhlá, rozestálá v různém úhlu. Kořenový systém je spíše mělčí, citlivější na přeschnutí půdy.

Acer davidii Franch. náleží do rodu Acer, tradičně řazeného do čeledi Sapindaceae. Druh je zástupcem sekce Macrantha, charakteristické hladkou zelenou až zelenošedou borkou s longitudinálním světlým pruhováním. Jedná se o opadavou dřevinu s výraznou sezonní ornamentalitou, zejména díky fotosynteticky aktivní kůře mladších větví a kmenů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, převážně nelaločnaté nebo pouze nezřetelně trilobátní, s pinnátně až obloukovitě uspořádanou sekundární žilnatinou, což je v rámci rodu Acer znak poměrně nápadný. Květenství jsou axilární, hroznovitá, převislá; květy funkčně jednopohlavné a druh převážně dvoudomý. Samary jsou úzce až středně široce křídlaté, s divergencí křídel proměnlivou podle vnitrodruhové variability. Taxon pochází z lesních stanovišť střední a západní Číny, kde osidluje humózní, svěží až vlhčí půdy v polostinných polohách. V kultuře vyžaduje stanoviště s dostatkem půdní vláhy, avšak bez dlouhodobého zamokření, a bývá citlivý k vysokému letnímu sálavému stresu a k pozdním mrazům v exponovaných polohách.

Father David's maple

Acer davidii, commonly known as Father David's maple, is an elegant deciduous small tree or large shrub native to China. It is especially valued for its striking green to olive-green bark marked with narrow white or pale longitudinal stripes. It belongs to the so-called snakebark maples, which are highly ornamental, particularly in winter. The tree develops an airy, somewhat spreading crown and is well suited as a specimen in gardens and parks. Its leaves are opposite, simple, ovate to broadly ovate, with an acuminate tip and finely serrated margin. In autumn, they usually turn yellow to yellow-orange. The species prefers humus-rich, evenly moist, well-drained soils and sheltered sites protected from severe drought and scorching sun.

The most distinctive feature of Acer davidii is its smooth green bark with conspicuous longitudinal white to pale green striping, typical of the snakebark maple group. Unlike many other maples, its leaves are usually entire or only shallowly three-lobed rather than deeply palmately lobed. The leaf blade also shows conspicuous arching lateral veins. The fruit consists of paired samaras with wings spreading at an acute to broadly obtuse angle. In winter, the species is readily recognized by the strongly striped trunks and branches.

Acer davidii is a deciduous tree or multi-stemmed shrub usually reaching 8–15 m in height. The crown is irregularly ovate to broadly spreading. The bark on both young and mature individuals is smooth, green to grey-green, with longitudinal whitish stripes. Twigs are slender, glabrous or nearly so. Buds are opposite, small, and ovate. Leaves are opposite and petiolate; the blade is 6–14 cm long, ovate to oblong-ovate, rounded to shallowly cordate at the base, long-acuminate at the apex, and finely serrate along the margin. Leaves may be entire or shallowly three-lobed. Flowers appear in spring after leaf emergence or at the same time, and are small, yellow-green, arranged in pendent racemes. The species is dioecious, with male and female flowers borne on separate individuals. The fruit is a disamara with elongated wings spreading at variable angles. The root system is relatively shallow and somewhat sensitive to soil drying.

Acer davidii Franch. is a member of the genus Acer, currently placed in the family Sapindaceae. It belongs to section Macrantha, characterized by smooth green to greenish-grey bark with longitudinal pale striping. This deciduous woody taxon is notable for its strong seasonal ornamental value, particularly due to the photosynthetically active bark of younger stems and trunks. Leaves are opposite, simple, mostly unlobed or only indistinctly trilobate, with pinnate to arcuate secondary venation, a relatively conspicuous feature within Acer. Inflorescences are axillary, racemose, and pendent; flowers are functionally unisexual, and the species is predominantly dioecious. Samaras are narrowly to moderately winged, with wing divergence varying according to intraspecific variation. The species is native to forest habitats of central and western China, where it occurs on humus-rich, fresh to moist soils in semi-shaded situations. In cultivation, it requires adequate soil moisture without prolonged waterlogging and may be sensitive to intense summer heat load and late frosts in exposed sites.