Javor kalinolistý (Acer opalus) je středně velký opadavý strom nebo vícekmenný keř pocházející z jižní a jihozápadní Evropy a ze Středomoří. Vyznačuje se široce vejčitou až zaoblenou korunou a nápadně proměnlivými listy, které bývají nejčastěji troj- až pětilaločné. Listy připomínají tvarem některé druhy kalin, odtud české jméno. Na jaře rozkvétá drobnými žlutozelenými květy, které se objevují současně s rašením listů nebo krátce před ním. Plodem jsou dvounažky s křídly rozloženými v tupém až širokém úhlu. Na podzim se listy vybarvují do žlutých až oranžových odstínů. Druh je ceněn jako okrasná i krajinářská dřevina, dobře přizpůsobená sušším a teplejším stanovištím.
Od ostatních javorů se javor kalinolistý odlišuje především menšími až středně velkými, tuhými, často kožovitými listy se 3–5 laloky a převážně celokrajným nebo jen mělce zubatým okrajem. Spodní strana listů bývá světlejší, někdy nasivělá až jemně pýřitá, zejména podél žilek. Řapíky při poranění roní mléčnou šťávu, což je důležitý znak některých zástupců sekce Acer. Květenství jsou chocholičnatá až okolíkovitě chocholičnatá, poměrně hustá. Křídla dvounažek svírají obvykle tupý až téměř přímý úhel. V porovnání s javorem babykou mívá širší laloky a často plstnatější rub listů, oproti javoru mléči má menší, méně ostře špičaté a méně výrazně zubaté listy.
Opadavý strom dorůstající obvykle 10–20 m výšky, někdy i více, nebo vzácněji keřovitě rostoucí. Kmen bývá kratší, koruna hustá, široce kulovitá až nepravidelně zaoblená. Borka je zpočátku hladká a šedá, ve stáří tmavne a mělce rozpukává. Letorosty jsou hnědavé až šedohnědé, lysé nebo jemně chlupaté. Pupeny jsou vstřícné, vejcovité, s několika páry šupin. Listy jsou vstřícné, jednoduché, 5–14 cm dlouhé, okrouhle až široce vejčité v obrysu, nejčastěji troj- až pětilaločné; laloky jsou tupé až krátce zašpičatělé. Čepel je na líci tmavozelená, na rubu světlejší, někdy pýřitá. Květy jsou oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, žlutozelené, pětičetné, uspořádané v přímých až převislých květenstvích. Plodem je dvounažka; merikarpia jsou zploštělá, křídlatá, s křídly rozestálými v úhlu přibližně 120–180°. Kvete na jaře, plody dozrávají koncem léta až na podzim.
Acer opalus Mill. je taxon z rodu Acer, tradičně řazený do skupiny javorů s mléčícími řapíky. Jde o morfologicky proměnlivý druhový komplex, v jehož rámci bývají rozlišovány zeměpisné poddruhy nebo blízce příbuzné taxony, zejména v mediteránní oblasti. Druh osídluje především xerotermní lesy, kamenité svahy, vápencové podklady a světlé lesní lemy od pahorkatin do horského stupně. Anatomicky a morfologicky je významná variabilita indumentu na rubu listů, tvaru laloků, hloubky výkrojů i úhlu rozevření křídel samary. Listy jsou vstřícné, dlanitě žilnaté, s bazálními žilkami výrazně odstupujícími od hlavní žilky; latex v řapících je diagnosticky významný. Květenství vznikají z postranních nebo pseudoterminálních pupenů, květy jsou převážně entomogamní. Plod je schizokarp rozpadající se ve dvě jednosemenná křídlatá merikarpia. Druh vykazuje dobrou adaptaci na sezónní přísušek a bývá považován za prvek submediteránní až montánně mediteránní dendroflóry.
Acer opalus, commonly known as the Italian maple, is a medium-sized deciduous tree or sometimes a large multi-stemmed shrub native to southern and southwestern Europe and the Mediterranean region. It develops a broad, rounded crown and is characterized by variable leaves, most often with three to five lobes. The leaves somewhat resemble those of certain Viburnum species, which is reflected in some vernacular names. In spring, the tree bears small yellow-green flowers that appear with or just before the leaves emerge. The fruit is a winged schizocarp composed of two samaras spreading at an obtuse to nearly straight angle. In autumn, the foliage often turns yellow to orange. The species is valued as an ornamental and landscape tree, especially in warmer and drier sites.
Italian maple can be distinguished from other maples by its relatively small to medium-sized, firm, often somewhat leathery leaves with 3–5 lobes and margins that are usually entire or only shallowly toothed. The underside of the leaf is paler and may be greyish or softly hairy, especially along the veins. The petioles exude milky sap when damaged, an important diagnostic feature in this group of maples. The inflorescences are corymbose to umbel-like and rather dense. The paired samaras typically spread at an obtuse to nearly straight angle. Compared with field maple, it usually has broader lobes and often a more pubescent lower leaf surface; compared with Norway maple, its leaves are generally smaller, less sharply pointed, and less distinctly toothed.
Deciduous tree usually 10–20 m tall, occasionally taller, or more rarely shrubby. The trunk is often relatively short and the crown dense, broadly rounded to irregularly globose. Bark is smooth and grey when young, becoming darker and shallowly fissured with age. Young shoots are brownish to grey-brown, glabrous or finely pubescent. Buds are opposite, ovoid, with several pairs of scales. Leaves are opposite, simple, 5–14 cm long, rounded to broadly ovate in outline, most commonly 3–5-lobed; lobes are blunt to shortly acuminate. The upper surface is dark green, the underside paler and sometimes pubescent. Flowers are bisexual or functionally unisexual, yellow-green, pentamerous, arranged in erect to pendent inflorescences. The fruit is a paired samara; the mericarps are flattened and winged, with wings diverging at approximately 120–180°. Flowering occurs in spring, and fruits ripen from late summer into autumn.
Acer opalus Mill. is a taxon of the genus Acer, traditionally placed among maples with latex-bearing petioles. It represents a morphologically variable species complex within which geographic subspecies or closely allied taxa are often recognized, especially in the Mediterranean region. The species typically inhabits xerothermic woodlands, rocky slopes, calcareous substrates, and open forest margins from colline to montane belts. Of particular taxonomic importance are the variation in abaxial indumentum, lobe morphology, sinus depth, and the angle between the wings of the samaras. Leaves are opposite and palmately veined, with prominent basal veins diverging from the midrib; latex in the petiole is diagnostically significant. Inflorescences arise from lateral or pseudoterminal buds, and the flowers are predominantly entomophilous. The fruit is a schizocarp splitting into two single-seeded winged mericarps. The species shows marked adaptation to seasonal drought and is regarded as a characteristic element of sub-Mediterranean to montane Mediterranean woody flora.