Javor klen (Acer pseudoplatanus) je statný listnatý strom z čeledi mýdelníkovitých (Sapindaceae), běžně rostoucí ve střední Evropě. Dorůstá obvykle výšky 20–35 m a vytváří širokou, klenutou korunu. Je ceněn pro svou odolnost, rychlý růst a schopnost prosperovat i ve vyšších polohách a na vlhčích, hlubších půdách. Listy jsou vstřícné, dlanitě laločnaté, obvykle pětilaločné, na podzim se zbarvují do žlutých odstínů. Květy jsou drobné, žlutozelené, uspořádané v převislých latách. Plodem je dvounažka s křídly svírajícími široký úhel. Klen je významnou dřevinou lesní i parkovou a jeho dřevo je vysoce ceněno v nábytkářství i hudebním nástrojařství.
Od jiných javorů se javor klen odlišuje především většími, tuhými listy s 5 výraznými laloky, jejichž rub bývá šedozelený až namodrale ojíněný. Řapík po odlomení nevylučuje mléčnou šťávu, což jej odlišuje například od javoru mléče (Acer platanoides). Květenství jsou převislá, zatímco u javoru mléče jsou spíše vzpřímená. Plody mají křídla rozestálá do širokého až téměř přímého úhlu. Borka starších stromů se typicky odlupuje v nepravidelných plátech, čímž může připomínat platan.
Opadavý strom dorůstající 20–35(40) m výšky. Kmen je přímý, borka v mládí hladká, šedá, ve stáří rozpukaná a odlupující se v plátech. Pupeny jsou vstřícné, vejcovité, zelenavé až hnědavé. Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, čepel 10–20 cm široká, dlanitě 5laločná, laloky vejčitě trojúhelníkovité, na okraji nestejně tupě zubaté; svrchní strana tmavozelená, spodní světlejší, často sivě ojíněná. Květy jsou jednopohlavné i oboupohlavné, žlutozelené, v převislých mnohokvětých latách, rozkvétají po olistění. Plodem je dvounažka, křídla jsou 3–5 cm dlouhá, svírají tupý až téměř přímý úhel. Kořenový systém je zpočátku kůlový, později srdčitý až široce rozvětvený.
Acer pseudoplatanus L. je mohutný hemikryptofanerofyt až makrofanerofyt s výraznou ekologickou amplitudou, přirozeně rozšířený zejména v horských a podhorských oblastech Evropy. Taxon je charakteristický vstřícným postavením listů, dlanitě laločnatou čepelí a anemochorním typem diaspor v podobě křídlatých dvounažek. Generativní orgány jsou soustředěny v převislých latovitých květenstvích; květy jsou funkčně jednopohlavné nebo polygamní. Opylení je převážně entomogamní. Druh preferuje čerstvé až vlhké, živinami bohaté, hluboké půdy, často na sutích, kambizemích a rankerech, a dobře snáší chladnější a vlhčí klima. Ve fytocenologii se uplatňuje v suťových a roklinových lesích, květnatých bučinách i horských smíšených porostech. Diagnosticky je významná absence mléčné šťávy v řapíku, sivě ojíněný rub listů a borka odlupující se ve šupinovitých až deskovitých plátech. Dřevo je světlé, difuzně porézní, technologicky hodnotné a často využívané pro speciální truhlářské a rezonantní účely.
Acer pseudoplatanus, commonly known as sycamore maple, is a large deciduous tree in the soapberry family (Sapindaceae), widely distributed in Central Europe. It typically reaches 20–35 m in height and develops a broad, domed crown. It is valued for its vigor, hardiness, and ability to thrive at higher elevations and on moist, deep soils. The leaves are opposite, palmately lobed, usually with five lobes, and turn yellow in autumn. The flowers are small, yellow-green, and arranged in pendulous panicles. The fruit is a samara pair with wings spread at a wide angle. Sycamore maple is an important forest and park tree, and its wood is highly valued for furniture making and musical instruments.
Sycamore maple can be distinguished from other maples by its relatively large, firm leaves with 5 pronounced lobes and a grey-green to glaucous underside. The leaf stalk does not exude milky sap when broken, unlike Norway maple (Acer platanoides). Its inflorescences are pendulous rather than erect. The paired samaras have wings diverging at a wide to nearly straight angle. In older trees, the bark flakes off in irregular plates, often giving the trunk a plane-like appearance.
Deciduous tree reaching 20–35(40) m in height. Trunk straight; bark smooth and grey when young, later fissured and exfoliating in plates. Buds opposite, ovoid, greenish to brownish. Leaves opposite, long-petiolate; blade 10–20 cm wide, palmately 5-lobed, lobes ovate-triangular, margins irregularly blunt-toothed; upper surface dark green, lower surface paler, often glaucous. Flowers unisexual and bisexual, yellow-green, borne in pendulous many-flowered panicles, appearing after leaf emergence. Fruit a paired samara; wings 3–5 cm long, diverging at an obtuse to nearly straight angle. Root system initially taprooted, later becoming heart-shaped to broadly spreading.
Acer pseudoplatanus L. is a robust deciduous phanerophyte with broad ecological amplitude, naturally distributed mainly in montane and submontane regions of Europe. The species is characterized by opposite phyllotaxy, palmately lobed leaf blades, and anemochorous diaspores in the form of winged paired samaras. Generative structures are arranged in pendulous paniculate inflorescences; flowers are functionally unisexual or polygamous. Pollination is predominantly entomophilous. The species prefers fresh to moist, nutrient-rich, deep soils, frequently occurring on screes, cambisols, and rankers, and is well adapted to cooler and humid climates. In phytosociology, it is a component of scree forests, ravine woodlands, species-rich beech forests, and montane mixed stands. Diagnostic characters include the absence of milky latex in the petiole, the glaucous abaxial leaf surface, and bark exfoliating in scaly to plate-like patches. The wood is pale, diffuse-porous, technologically valuable, and widely used for fine joinery and resonant applications.