Javor nikkoský (Acer nikoense) je menší až středně velký opadavý strom pocházející z Japonska. Vyniká nápadně trojčetnými listy, které se na podzim zbarvují do žlutých, oranžových až červenohnědých odstínů. Má široce rozložitou, malebnou korunu a dekorativní borku, která se ve vyšším věku odlupuje v podélných pruzích. Díky svému zajímavému habitu, neobvyklému olistění a atraktivnímu podzimnímu vybarvení je ceněn jako okrasná dřevina pro zahrady, parky i sbírkové výsadby.

Druh lze dobře rozpoznat podle trojčetných listů, což je mezi javory neobvyklý znak. Jednotlivé lístky jsou vejčité až eliptické, hrubě pilovité, na líci tmavě zelené a na rubu světlejší, často jemně pýřité. Charakteristická je také šedohnědá až hnědá borka odlupující se v úzkých podélných šupinách či pruzích. Plodem jsou dvojnažky s křídly rozloženými v tupém až téměř přímém úhlu. Od příbuzného javoru grisea se liší především trojčetnými listy s většími lístky a odlišnou texturou borky.

Acer nikoense je opadavý strom obvykle dorůstající výšky 6–15 m, výjimečně i více. Koruna bývá široká, zaoblená až nepravidelně rozložená. Letorosty jsou hnědavé až olivově hnědé, zpočátku jemně chlupaté nebo olysalé. Listy jsou vstřícné, trojčetné; řapík je poměrně dlouhý, lístky postranní jsou menší než koncový. Koncový lístek bývá široce vejčitý až eliptický, postranní lístky šikmo vejčité, okraj je pilovitý. Květy jsou drobné, žlutozelené, uspořádané v převislých nebo krátce stopkatých chocholících či hroznovitých květenstvích, objevují se na jaře spolu s rašením listů nebo krátce po něm. Plodem je dvojnažka, křídla jsou roztažená v širokém úhlu. Kořenový systém je spíše mělčí, strom prospívá v humózních, mírně vlhkých a dobře propustných půdách.

Acer nikoense Maxim. náleží do rodu Acer a je tradičně řazen do okruhu javorů s trojčetnými listy, blízkých sekci Trifoliata. Jedná se o opadavou dřevinu s nápadnou morfologií listu, kdy čepel není jednoduchá, ale složená ze tří samostatných lístků, uspořádaných dlanitě na společném řapíku. Terminální lístek je zpravidla výrazně větší než laterální, báze lístků je klínovitá až zaokrouhlená, okraj nestejnoměrně pilovitý. Indument na rubové straně listů může přetrvávat zejména na žilnatině. Květenství jsou vícekvětá, převislá, s funkčně jednopohlavnými nebo polygamními květy podle vitality jedince a podmínek prostředí. Plody jsou schizokarpické dvojnažky; merikarpia jsou opatřena křídly, jejichž divergence je taxonomicky využitelným znakem. Borka starších jedinců podélně exfoliuje, avšak obvykle méně nápadně než u Acer griseum. Druh je původní ve východní Asii, zejména v Japonsku, kde roste v horských lesích. V kultuře je ceněn pro dendrologickou hodnotu, relativní toleranci k chladnějším podmínkám a výrazný sezónní aspekt.

Nikko maple

Acer nikoense, commonly known as Nikko maple, is a small to medium-sized deciduous tree native to Japan. It is especially valued for its unusual trifoliate leaves, picturesque spreading crown, and attractive autumn color ranging from yellow and orange to reddish brown. Older trees develop ornamental bark that peels in narrow longitudinal strips, adding winter interest. Because of its elegant form and distinctive foliage, it is widely appreciated as an ornamental tree in gardens, parks, and botanical collections.

This species is readily identified by its trifoliate leaves, a rare feature among maples. The leaflets are ovate to elliptic, coarsely serrate, dark green above, and paler beneath, often with slight pubescence on the underside. The bark is gray-brown to brown and exfoliates in narrow longitudinal strips with age. The fruit is a samara pair with wings spreading at an obtuse to nearly straight angle. It differs from the related paperbark maple (Acer griseum) in its larger trifoliate leaflets and less coppery, differently exfoliating bark.

Acer nikoense is a deciduous tree usually reaching 6–15 m in height, occasionally more under favorable conditions. The crown is broad, rounded, and often irregularly spreading. Young shoots are brownish to olive-brown, initially pubescent or becoming glabrescent. Leaves are opposite and trifoliate, borne on relatively long petioles; the lateral leaflets are smaller than the terminal leaflet. The terminal leaflet is broadly ovate to elliptic, while the lateral ones are obliquely ovate, all with serrate margins. Flowers are small, yellow-green, and borne in drooping or shortly stalked corymbose to racemose inflorescences, appearing in spring with or shortly after leaf emergence. The fruit is a paired samara with wings diverging at a wide angle. The root system is relatively shallow, and the tree grows best in humus-rich, moderately moist, well-drained soils.

Acer nikoense Maxim. is a deciduous woody species of the genus Acer, traditionally placed among trifoliate maples, close to section Trifoliata. It is morphologically distinctive in having palmately compound leaves composed of three separate leaflets borne on a common petiole, rather than a simple lamina as in most maples. The terminal leaflet is typically conspicuously larger than the lateral ones; leaflet bases are cuneate to rounded, and the margins are irregularly serrate. Pubescence on the abaxial surface may persist, especially along the veins. The inflorescences are many-flowered and pendent, with functionally unisexual or polygamous flowers depending on individual vigor and environmental conditions. The fruit is a schizocarpic disamara; the mericarps bear wings whose angle of divergence is taxonomically informative. Bark on older stems exfoliates longitudinally, though generally less dramatically than in Acer griseum. The species is native to eastern Asia, especially Japan, where it occurs in montane forests. In cultivation it is valued for its dendrological interest, good hardiness, and strong seasonal ornamental effect.