Javor tatarský (Acer tataricum) je menší opadavý strom nebo vícekmenný keř pocházející z jihovýchodní Evropy a západní až střední Asie. Dorůstá nejčastěji 3–10 m a vytváří hustou, široce vejčitou až nepravidelnou korunu. Je ceněn pro svou odolnost vůči suchu, teplu i městskému prostředí. Listy jsou jednoduché, vstřícné, vejčité až podlouhlé, na okraji nepravidelně pilovité nebo téměř celokrajné. Na podzim se zbarvují do nápadných žlutých, oranžových až červených odstínů. Květy jsou drobné, bělavé až žlutozelené, uspořádané v bohatých latách. Plody jsou dvounažky s nápadně rozestálými až téměř rovnoběžnými křídly, která se za zralosti často výrazně červenají.
Od ostatních javorů se javor tatarský odlišuje především menším vzrůstem, často keřovitým habitem a nelaločnatými nebo jen velmi mělce laločnatými listy. Typické jsou drobné, vonné květy v bohatých vrcholových latách a výrazně červenající plody před dozráním. Kůra je v mládí hladká, šedohnědá, později mělce rozpukaná. Na rozdíl od javoru babyky nebo mléče nemá výrazně laločnaté listy; od příbuzného javoru ginnala se odlišuje obvykle širšími listy bez nápadně prodlouženého středního laloku.
Opadavý keř nebo nízký strom vysoký obvykle 3–10 m. Letorosty jsou štíhlé, lysé nebo téměř lysé, pupeny vstřícné, vejcovité. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, čepele 4–10 cm dlouhé, vejčité až vejčitě podlouhlé, na bázi zaokrouhlené až mělce srdčité, na vrcholu zašpičatělé, na okraji pilovité až dvojitě pilovité, někdy téměř celokrajné nebo s náznakem mělkých laloků. Květenstvím je vrcholová lata. Květy jsou oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, drobné, žlutozelené až bělavé. Plod je rozpadavá dvounažka; křídla jsou rozestálá v ostrém až tupém úhlu, zralá hnědavá, často však před dozráním nápadně červená. Kvete zpravidla na jaře po olistění nebo současně s ním.
Acer tataricum L. náleží do rodu Acer, čeledi Sapindaceae. Jedná se o variabilní taxon, rostoucí jako vícekmenný fanerofyt nebo menší strom, s širokou ekologickou amplitudou. Borka je zpočátku hladká, později jemně podélně rozpraskaná. Listy jsou jednoduché, vstřícné, bez palist, s čepelí převážně nelaločnatou, jen ojediněle mělce trojlaločnou; žilnatina je zpeřená až slabě dlanitě od báze odvozená. Květenství je mnohokvětá vrcholová lata, květy jsou 5četné, s nektarovým diskem, entomogamní. Tyčinek je obvykle 8. Semeník je svrchní, plodem schizokarp rozpadávající se na dvě jednosemenné merikarpia opatřená křídlem. Druh je přirozeně rozšířen v kontinentálně laděných oblastech a dobře toleruje zásaditější i sušší stanoviště. V dendrologické praxi je ceněn jako druh vhodný pro výsadby v intravilánu díky toleranci vůči suchu, vyšším teplotám a relativně dobré odolnosti k imisní zátěži.
Acer tataricum, commonly known as Tatarian maple, is a small deciduous tree or large multi-stemmed shrub native to southeastern Europe and western to central Asia. It typically grows 3–10 m tall and forms a dense, broadly oval to irregular crown. It is valued for its tolerance of drought, heat, and urban conditions. The leaves are simple, opposite, ovate to oblong, with irregularly serrated or nearly entire margins. In autumn, the foliage turns attractive shades of yellow, orange, and red. The flowers are small, whitish to yellow-green, borne in abundant terminal panicles. The fruit is a samara pair with widely spreading to nearly parallel wings, often becoming conspicuously red before maturity.
Tatarian maple differs from many other maples by its smaller stature, often shrubby habit, and leaves that are unlobed or only very shallowly lobed. It is characterized by small, fragrant flowers in dense terminal panicles and by fruits that often turn bright red before ripening. The bark is smooth and gray-brown when young, later becoming shallowly fissured. Unlike Norway maple or field maple, it does not have distinctly lobed leaves. It can be distinguished from the closely related Amur maple by its generally broader leaves lacking a strongly elongated central lobe.
A deciduous shrub or small tree, usually 3–10 m tall. Twigs slender, glabrous or nearly so; buds opposite, ovoid. Leaves opposite, petiolate; blades 4–10 cm long, ovate to ovate-oblong, base rounded to shallowly cordate, apex acuminate, margins serrate to doubly serrate, sometimes nearly entire or with traces of shallow lobing. Inflorescences terminal panicles. Flowers small, yellow-green to whitish, bisexual or functionally unisexual. Fruit a schizocarpic samara pair; wings spreading at an acute to obtuse angle, brownish at maturity but often conspicuously red beforehand. Flowering usually occurs in spring after or with leaf emergence.
Acer tataricum L. belongs to the genus Acer within the family Sapindaceae. It is a variable taxon occurring as a multi-stemmed phanerophyte or small tree with broad ecological amplitude. The bark is initially smooth, becoming finely longitudinally fissured with age. Leaves are simple, opposite, exstipulate, with blades predominantly unlobed and only occasionally shallowly 3-lobed; venation is primarily pinnate with slight basal palmate expression. The inflorescence is a many-flowered terminal panicle; flowers are pentamerous, entomophilous, and provided with a nectariferous disc. Stamens are usually 8. The ovary is superior, and the fruit is a schizocarp splitting into two single-seeded winged mericarps. The species is naturally distributed in continental regions and shows good tolerance of alkaline and relatively dry sites. In dendrological and landscape practice, it is valued as a hardy taxon suitable for urban planting due to its drought tolerance, heat tolerance, and comparatively good resistance to air pollution.