Jeřáb duryňský (Sorbus × thuringiaca) je okrasný i krajinářsky cenný listnatý strom nebo větší keř, ceněný pro své nápadně tvarované listy, bohaté bílé kvetení a dekorativní plody. Vznikl jako hybridní taxon a vyznačuje se proměnlivým vzhledem, který často spojuje znaky jeřábu břeku a jeřábu muku. Na jaře vytváří chocholíky bílých květů, v létě zaujme tmavozelenými listy se světlejším až šedavě plstnatým rubem a na podzim dozrávají oranžově až červeně zbarvené malvice. Uplatňuje se v parcích, alejích i ve volné krajině, protože dobře snáší městské prostředí i sušší stanoviště.

Druh je charakteristický listy, které jsou mělce až zřetelně laločnaté, avšak nikoli zcela zpeřené jako u jeřábu ptačího. Líc listů bývá tmavozelený, rub nápadně šedobílý až bělavě plstnatý. Listy jsou tvarově přechodné mezi jednoduchými listy jeřábu muku a výrazněji laločnatými listy jeřábu břeku. Květy jsou bílé, uspořádané v chocholících, plody kulovité až vejcovité, oranžově červené až červené. Rozlišujícím znakem je právě kombinace laločnatého listu a světlého, plstnatého rubu.

Sorbus × thuringiaca je opadavý strom, případně vícekmenný keř, obvykle dorůstající přibližně 8–15 m výšky, výjimečně více. Koruna bývá vejčitá až široce kulovitá. Borka je v mládí hladká, šedá, později mělce rozpukaná. Letorosty jsou šedohnědé až olivově hnědé, často zpočátku plstnaté. Pupeny jsou vejcovité, kryté několika šupinami. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické až obvejčité, mělce až středně laločnaté, na okraji pilovité; svrchní strana je zelená až tmavozelená, spodní strana bělavá až šedoplstnatá. Květenstvím je mnohokvětý chocholík. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, s bílými korunními lístky a četnými tyčinkami. Plodem je malvice, zrající koncem léta až na podzim, zbarvená od oranžové po červenou. Semena jsou drobná, uzavřená v jádřinci.

Sorbus × thuringiaca (Ilse) Fritsch představuje hybridogenní taxon z okruhu jeřábů, tradičně vykládaný jako kříženec Sorbus aria agg. a Sorbus torminalis, případně jako součást širšího apomiktického komplexu rodu Sorbus. Morfologicky se vyznačuje intermediárními znaky mezi rodičovskými taxony, zejména ve tvaru čepele, stupni lalokování a charakteru odění abaxiální strany listu. Listová čepel je široce eliptická až obvejčitá, s 3–5 páry mělkých až středně hlubokých laloků, okraj je nestejně pilovitý, adaxiální strana je tmavozelená, abaxiální hustě bělavě až šedě tomentózní, zejména v mládí. Květenství je terminální, chocholičnaté, složené z četných pětičetných entomogamních květů s inferiorním semeníkem. Plodem je kulovitá až vejcovitá malvice s vytrvávajícími zbytky kalicha. Taxon je cenný z hlediska studia hybridizace, polyploidie a apomixe v rámci rodu Sorbus sensu lato.

Thuringian whitebeam

Sorbus × thuringiaca, commonly known as the Thuringian whitebeam, is an ornamental and landscape-valued deciduous tree or large shrub appreciated for its distinctively shaped leaves, abundant white blossoms, and attractive fruits. It is a hybrid taxon and typically combines characters of whitebeam and wild service tree. In spring it produces clusters of white flowers; in summer it is notable for its dark green leaves with a paler to greyish felted underside; and in autumn it bears orange-red to red pome fruits. It is suitable for parks, avenues, and open landscapes because it tolerates urban conditions and relatively dry sites well.

This taxon is distinguished by leaves that are shallowly to clearly lobed, but not fully pinnate as in rowan. The upper leaf surface is usually dark green, while the underside is conspicuously grey-white to whitish felted. Leaf shape is intermediate between the simple leaves of whitebeam and the more distinctly lobed leaves of wild service tree. The flowers are white and arranged in corymbs; the fruits are globose to ovoid, orange-red to red. A key diagnostic combination is the lobed leaf blade together with the pale, tomentose underside.

Sorbus × thuringiaca is a deciduous tree, or sometimes a multi-stemmed large shrub, usually reaching about 8–15 m in height, occasionally more. The crown is ovate to broadly rounded. The bark is smooth and grey when young, later becoming shallowly fissured. Young shoots are grey-brown to olive-brown and often initially hairy or felted. Buds are ovate and covered by several scales. Leaves are alternate, petiolate, elliptic to obovate, shallowly to moderately lobed, and serrate along the margins; the upper surface is green to dark green, while the lower surface is whitish to grey-felted. The inflorescence is a many-flowered corymb. Flowers are bisexual, 5-merous, with white petals and numerous stamens. The fruit is a pome, ripening from late summer to autumn, coloured orange to red. The seeds are small and enclosed within the core.

Sorbus × thuringiaca (Ilse) Fritsch is a hybridogenous taxon within the Sorbus complex, traditionally interpreted as deriving from crosses between Sorbus aria agg. and Sorbus torminalis, or as part of a broader apomictic complex within Sorbus sensu lato. Morphologically it displays intermediate characters between the putative parental taxa, especially in lamina shape, degree of lobing, and the indumentum of the abaxial leaf surface. The leaf blade is broadly elliptic to obovate, with 3–5 pairs of shallow to moderately deep lobes; the margin is unevenly serrate; the adaxial surface is dark green, whereas the abaxial surface is densely whitish to grey-tomentose, particularly when young. The inflorescence is terminal and corymbose, composed of numerous bisexual, 5-merous, entomophilous flowers with an inferior ovary. The fruit is a globose to ovoid pome with persistent calyx remnants. This taxon is of particular interest in studies of hybridization, polyploidy, and apomixis within Sorbus sensu lato.