Jerlín japonský (Sophora japonica) je statný opadavý strom ceněný pro svou širokou, pravidelnou korunu, jemně působící zpeřené listy a pozdní letní kvetení. V době květu je velmi dekorativní díky bohatým latám krémově bílých až nažloutlých květů, které jsou atraktivní pro opylovače. Často se vysazuje v parcích, alejích a městské zeleni, protože dobře snáší teplo, sucho i městské prostředí.
Rozlišovacím znakem je především pozdní kvetení v létě, kdy většina domácích stromů již nekvete. Strom má střídavé, lichozpeřené listy složené z vejčitých až eliptických lístků s celokrajným okrajem. Květy jsou uspořádány v nápadných vrcholových latách a po odkvětu vznikají charakteristické článkované, mezi semeny zaškrcované lusky. Borka starších jedinců je tmavošedá až šedohnědá, podélně rozbrázděná.
Opadavý listnatý strom dorůstající obvykle výšky 15–25 m, s široce kulovitou až nepravidelně rozložitou korunou. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 15–25 cm dlouhé, složené nejčastěji ze 7–17 lístků; lístky jsou vejčité až eliptické, 2–5 cm dlouhé, na líci tmavozelené, na rubu světlejší. Květy jsou oboupohlavné, motýlovité, krémově bílé až slabě nažloutlé, uspořádané v koncových latách. Plodem je nepukavý lusk, nápadně zúžený mezi semeny, připomínající šňůru korálků.
Sophora japonica L. je zástupce čeledi Fabaceae. Jedná se o dlouhověký opadavý strom s terminálním růstem větví a charakteristickými lichozpeřenými listy bez úponků. Letorosty bývají zelené až olivově hnědé, pupeny malé a málo nápadné. Květenstvím je mnohokvětá vrcholová lata; květy jsou zygomorfní, pětičetné, s typickou papilionátní korunou. Gyneceum je tvořeno jediným plodolistovým semeníkem, který dozrává v dužnatěji působící, nepukavý či později nepravidelně se rozpadávající lusk se zřetelnými konstrikcemi mezi semeny. Druh je ceněn pro vysokou toleranci vůči urbanizovanému prostředí, zasolení, letnímu přísušku i vyšším teplotám. V současné taxonomii je druh často uváděn také pod jménem Styphnolobium japonicum.
Japanese pagoda tree (Sophora japonica) is a large deciduous tree valued for its broad, rounded crown, graceful pinnate foliage, and late summer flowering. It is especially ornamental when in bloom, producing abundant panicles of creamy white to yellowish flowers that attract pollinators. It is widely planted in parks, avenues, and urban landscapes because of its tolerance to heat, drought, and city conditions.
Key diagnostic features include its unusually late flowering period in summer, when many other temperate trees are no longer in bloom. The tree has alternate, imparipinnate leaves composed of ovate to elliptic leaflets with entire margins. Flowers are borne in showy terminal panicles, followed by distinctive constricted pods that appear beaded between the seeds. The bark of older trees is dark gray to gray-brown and longitudinally fissured.
A deciduous broadleaved tree typically reaching 15–25 m in height, with a broad rounded to irregularly spreading crown. Leaves are alternate, imparipinnate, 15–25 cm long, usually with 7–17 leaflets; leaflets are ovate to elliptic, 2–5 cm long, dark green above and paler beneath. Flowers are bisexual, papilionaceous, creamy white to slightly yellowish, arranged in terminal panicles. The fruit is an indehiscent pod, conspicuously constricted between the seeds, giving it a string-of-beads appearance.
Sophora japonica L. belongs to the family Fabaceae. It is a long-lived deciduous tree characterized by terminal branch growth and distinctive imparipinnate leaves lacking tendrils. Young shoots are green to olive-brown, while buds are small and inconspicuous. The inflorescence is a many-flowered terminal panicle; flowers are zygomorphic, pentamerous, and possess the typical papilionaceous corolla. The gynoecium consists of a single carpel developing into a somewhat fleshy, indehiscent or later irregularly disintegrating pod with marked constrictions between the seeds. The species is highly valued for its tolerance of urban environments, salinity, summer drought, and elevated temperatures. In current taxonomy, the species is often also treated under the name Styphnolobium japonicum.