Jilm americký (Ulmus americana) je mohutný opadavý listnatý strom pocházející ze Severní Ameriky. V příznivých podmínkách dorůstá velkých rozměrů a vytváří širokou, vysoko klenutou korunu, která je pro tento druh velmi typická. Listy jsou střídavé, jednoduché, vejčité až eliptické, s nápadně pilovitým okrajem a nestejnou bází čepele. Na podzim se zbarvují do žluta. Druh byl historicky velmi ceněn jako parkový a alejový strom, avšak jeho výskyt byl na mnoha místech výrazně omezen grafiózou jilmů.
Mezi hlavní rozlišovací znaky jilmu amerického patří vysoká, široce vázovitá až deštníkovitá koruna, střídavé listy s výrazně dvojitě pilovitým okrajem a nápadně asymetrickou bází listu. Kůra je u starších stromů tmavošedá až šedohnědá, hluboce rozbrázděná. Plodem je okrouhlá až široce eliptická křídlatá nažka s semenem uloženým přibližně ve středu. Na rozdíl od některých jiných druhů jilmů má často dlouhý rovný kmen a elegantně obloukovitě vystoupavé hlavní větve.
Ulmus americana je opadavý strom dorůstající obvykle 20–30 m, výjimečně i více. Kmen bývá přímý, koruna široká, vysoko nasazená a ve stáří charakteristicky klenutá. Letorosty jsou štíhlé, hnědavé, pupeny vejcovité, hnědé. Listy jsou 7–15 cm dlouhé, jednoduché, střídavé, eliptické až obvejčité, na vrcholu zašpičatělé, s dvojitě pilovitým okrajem a silně nestejnou bází. Květy jsou drobné, oboupohlavné, nenápadné, vyrůstají časně na jaře před rašením listů, větrosnubné. Plodem je zploštělá křídlatá nažka, obvykle okrouhlá, po okraji lysá až jemně brvitá.
Ulmus americana L. náleží do čeledi Ulmaceae. Jedná se o dlouhověký mezofytický až hygrofytický strom lužních lesů, niv, říčních teras a hlubších, živinami bohatých půd východní části Severní Ameriky. Taxon je charakteristický monopodiálně působícím kmenem a ve zralosti široce vázovitou architekturou koruny, vznikající vystoupavými kosterními větvemi. Listová čepel je výrazně inequilateralní, s nestejně vyvinutými polovinami báze, žilnatina je zpeřená s postranními žilkami vybíhajícími do zubů na okraji. Květy jsou uspořádány ve svazečcích na zkrácených brachyblastech, perigon je zvonkovitý, 7–9laločný, tyčinky obvykle v počtu 7–9; semeník svrchní, blizny dvouramenné. Plodem je samara s membránovitým lemem, semeno situované přibližně centrálně. Druh je vysoce citlivý ke grafióze jilmů, způsobované patogeny rodu Ophiostoma, což zásadně ovlivnilo jeho krajinářské i populační zastoupení.
American elm (Ulmus americana) is a large deciduous broadleaf tree native to North America. Under favorable conditions it reaches impressive size and develops a broad, high-arched crown that is highly characteristic of the species. The leaves are alternate, simple, ovate to elliptic, with a conspicuously serrated margin and an uneven leaf base. In autumn, the foliage turns yellow. Historically, this species was widely valued as a street and park tree, although its populations have been severely reduced in many areas by Dutch elm disease.
Key diagnostic features of American elm include its tall, broad vase-shaped to umbrella-like crown, alternate leaves with distinctly doubly serrate margins, and a strongly asymmetrical leaf base. The bark on older trees is dark gray to gray-brown and deeply furrowed. The fruit is a round to broadly elliptic samara with the seed positioned near the center. In contrast to some other elms, it often has a long straight trunk and gracefully ascending, arching main branches.
Ulmus americana is a deciduous tree usually reaching 20–30 m in height, occasionally more. The trunk is typically straight, and the crown is broad, high-set, and characteristically arching with age. Twigs are slender and brownish; buds are ovate and brown. Leaves are 7–15 cm long, simple, alternate, elliptic to obovate, acute at the apex, with doubly serrate margins and a strongly unequal base. Flowers are small, bisexual, inconspicuous, and borne in early spring before leaf emergence; they are wind-pollinated. The fruit is a flattened samara, usually round, with a glabrous to finely ciliate margin.
Ulmus americana L. belongs to the family Ulmaceae. It is a long-lived mesophytic to hygrophytic tree of floodplain forests, alluvial flats, river terraces, and deep nutrient-rich soils in eastern North America. The species is characterized by an apparently monopodial trunk and, at maturity, a broadly vase-shaped crown architecture formed by ascending scaffold branches. The leaf blade is markedly inequilateral, with unevenly developed basal halves; venation is pinnate, with lateral veins terminating in marginal teeth. Flowers are borne in fascicles on short shoots; the perianth is campanulate, 7–9-lobed, with typically 7–9 stamens; the ovary is superior and the stigmas are bifid. The fruit is a samara with a membranous wing, the seed positioned approximately centrally. The species is highly susceptible to Dutch elm disease caused by fungi of the genus Ophiostoma, a factor that has profoundly affected its landscape use and natural population structure.