Jílm čínský (Ulmus parvifolia) je elegantní opadavý až poloopadavý strom menšího až středního vzrůstu, ceněný pro jemnou texturu koruny, drobné lesklé listy a nápadně odlupčivou borku. Pochází z východní Asie a v teplejších oblastech je často vysazován jako okrasný i uliční strom. Vyniká dobrou tolerancí vůči suchu, městskému prostředí i znečištění ovzduší. Na podzim se listy zbarvují do žlutých, oranžových až načervenalých odstínů. Charakteristickým znakem je pestrá borka, která se odlupuje v tenkých plátcích a odhaluje skvrnitý povrch v tónech šedé, zelenavé, oranžové a hnědé.

Druh se spolehlivě pozná podle drobných, eliptických až vejčitých listů o délce obvykle 2–5 cm, které mají jemně pilovitý okraj především v horní části čepele a nápadně nestejnou bázi. Listy jsou na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu světlejší. Velmi typická je odlupčivá borka starších jedinců, vytvářející mozaikovitý, skvrnitý vzhled kmene a silnějších větví. Na rozdíl od mnoha jiných jilmů má menší listy a jemnější habitus. Kvete nenápadně koncem léta až začátkem podzimu, což je u jilmů neobvyklé; plodem je malá okrouhlá až široce eliptická křídlatá nažka dozrávající krátce po odkvětu.

Ulmus parvifolia je listnatý strom dorůstající nejčastěji 10–18 m, výjimečně více, s široce vejčitou až rozložitou korunou. Letorosty jsou jemné, zpočátku pýřité až olysalé. Pupeny jsou malé, střídavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, 2–5(–6) cm dlouhé, s klínovitou až nápadně šikmou bází, krátce zašpičatělým vrcholem a jemně pilovitým okrajem. Květy jsou oboupohlavné, drobné, bez korunních plátků, uspořádané ve svazečcích v paždí listů na letošních výhonech. Kvete obvykle v srpnu až říjnu. Plodem je zploštělá křídlatá nažka, okrouhlá až eliptická, s centrálně až mírně excentricky uloženým semenem. Borka je zpočátku šedá, později se odlupuje v drobných plátech.

Ulmus parvifolia Jacq. náleží do čeledi Ulmaceae. Jedná se o morfologicky variabilní taxon, obvykle popisovaný jako malý až středně velký strom s jemně větvenou korunou a výrazně dekorativní, deskvamující borkou. Listová čepel je drobná, kožovitější, eliptická až obvejčitá, na bázi asymetrická, s nestejnou polovinou čepele jako u ostatních zástupců rodu Ulmus; žilnatina je zpeřená, postranní žilky směřují k zubům na okraji. Květenství jsou redukovaná, svazečkatá, vyrůstající v paždí listů na aktuálních letorostech. Periant je nenápadný, tyčinky i gyneceum jsou dobře vyvinuty; opylení je převážně anemofilní. Plod představuje samaru s blanitým lemem, přičemž semeno je u tohoto druhu uloženo přibližně ve střední části. Fenologicky je významné pozdní kvetení, které odlišuje druh od řady dalších jilmů kvetoucích časně na jaře. Druh vykazuje dobrou adaptabilitu k urbánním stanovištím, relativní toleranci k suchu a bývá uváděn také pro vyšší odolnost vůči grafióze jilmů ve srovnání s citlivějšími evropskými a americkými druhy, přesto však není absolutně rezistentní.

Chinese elm

Chinese elm (Ulmus parvifolia) is an elegant deciduous to semi-evergreen small to medium-sized tree valued for its fine-textured crown, small glossy leaves, and striking exfoliating bark. Native to East Asia, it is widely planted in warmer regions as an ornamental and street tree. It is notable for its tolerance of drought, urban conditions, and air pollution. In autumn, the foliage may turn yellow, orange, or reddish tones. One of its most distinctive features is the mottled bark, which peels away in thin flakes to reveal patches of gray, green, orange, and brown.

This species is readily identified by its small elliptic to ovate leaves, usually 2–5 cm long, with finely serrate margins mainly in the upper part of the blade and a distinctly uneven leaf base. The upper leaf surface is dark green and glossy, while the underside is paler. A very characteristic feature is the exfoliating bark of older trees, producing a patchy mosaic pattern on the trunk and larger branches. Compared with many other elms, it has smaller leaves and a more delicate overall habit. It flowers inconspicuously in late summer to early autumn, which is unusual in elms; the fruit is a small round to broadly elliptic samara maturing soon after flowering.

Ulmus parvifolia is a deciduous tree usually reaching 10–18 m in height, occasionally more, with a broadly vase-shaped to spreading crown. Twigs are slender, at first pubescent to becoming glabrous. Buds are small and alternate. Leaves are simple, alternate, shortly petiolate, elliptic to ovate, 2–5(–6) cm long, with a cuneate to distinctly oblique base, a short acuminate apex, and a finely serrate margin. Flowers are bisexual, small, and apetalous, borne in fascicles in the leaf axils on current season shoots. Flowering usually occurs from August to October. The fruit is a flattened winged samara, round to elliptic, with the seed positioned centrally to slightly eccentrically. Bark is initially gray, later exfoliating in small flakes.

Ulmus parvifolia Jacq. belongs to the family Ulmaceae. It is a morphologically variable taxon, generally described as a small to medium-sized tree with finely branched crown architecture and highly ornamental exfoliating bark. The leaf blade is relatively small, somewhat coriaceous, elliptic to obovate, basally asymmetric, with unequal sides as typical of the genus Ulmus; venation is pinnate, with lateral veins terminating at marginal teeth. Inflorescences are reduced, fasciculate, and produced in the axils of leaves on current-year shoots. The perianth is inconspicuous; both androecium and gynoecium are well developed, and pollination is predominantly anemophilous. The fruit is a samara with a membranous wing, the seed situated approximately in the central portion. Phenologically, the late flowering period is important diagnostically, distinguishing this species from many other elms that flower in early spring. The species shows strong adaptability to urban habitats, relative drought tolerance, and is often cited as having higher resistance to Dutch elm disease than many susceptible European and North American elm species, although it is not completely immune.