Jilm horský (Ulmus montana) je mohutný opadavý listnatý strom s rozložitou korunou, který se přirozeně vyskytuje zejména ve vlhčích a živinami bohatých lesích pahorkatin a horských oblastí. Dorůstá značných rozměrů a je ceněn pro svůj statný vzrůst, ekologický význam i kvalitní dřevo. Listy jsou nápadně velké, drsné, na bázi nestejné a po okraji dvojitě pilovité. Kvete brzy na jaře ještě před plným olistěním a vytváří okrouhlé až vejčité křídlaté nažky, které se šíří větrem.
Druh se vyznačuje velkými, drsnými listy s výrazně nesouměrnou bází čepele, krátkým řapíkem a dvojitě pilovitým okrajem. Vrchní strana listu je tmavě zelená a drsná, spodní světlejší a často chlupatá, zejména na žilnatině. Pupeny jsou poměrně velké, tmavé a přitisklé k větévkám. Plody jsou okrouhlé až široce eliptické křídlaté nažky, se semenem uloženým přibližně uprostřed. Oproti jiným jilmům mívá jilm horský větší listy a robustnější habitus.
Opadavý strom dorůstající obvykle 20–35 m výšky, výjimečně i více. Kmen bývá přímý, borka v mládí hladší, později podélně rozbrázděná a šedohnědá. Koruna je široce klenutá až nepravidelně rozložitá. Letorosty jsou poměrně silné, pupeny střídavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, obvejčité až eliptické, zpravidla 8–16 cm dlouhé, s nápadně nestejnou bází, krátce zašpičatělým vrcholem a dvojitě pilovitým okrajem. Květy jsou drobné, oboupohlavné, větrosnubné, vyrůstající ve svazečcích před rašením listů. Plodem je křídlatá nažka.
Ulmus montana je statný mezofilní až hygrofilnější listnatý strom, tradičně uváděný pro horské a podhorské polohy, v moderním pojetí často zahrnovaný do okruhu Ulmus glabra. Taxon vytváří hlubší kořenový systém a preferuje čerstvé až vlhké, humózní, živinami bohaté půdy, často na sutích, v roklinách, lužněji ovlivněných stanovištích a ve smíšených listnatých lesích. Listová čepel je výrazně asymetrická, s nápadnou skabrozitou na adaxiální straně a s pubescencí variabilního rozsahu na straně abaxiální, především podél žilek. Květy jsou redukované, anemogamní, s nenápadným okvětím a časným fenologickým nástupem. Samara je široce křídlatá, se semenem uloženým centrálně až subcentrálně. Druh je významný z hlediska lesnického i krajinářského, avšak citlivý k grafióze jilmů způsobované patogenními houbami a přenášené podkorním hmyzem.
Ulmus montana, commonly known as Wych Elm, is a large deciduous broadleaved tree with a broad, spreading crown. It naturally occurs mainly in moist, nutrient-rich forests of upland and montane regions. It can reach considerable size and is valued for its vigorous growth, ecological role, and useful timber. The leaves are notably large, rough to the touch, asymmetrical at the base, and doubly serrated along the margins. It flowers early in spring before full leaf emergence and produces rounded to broadly oval winged samaras dispersed by wind.
This species is distinguished by its large, rough leaves with a markedly uneven leaf base, short petiole, and doubly serrated margin. The upper leaf surface is dark green and scabrid, while the underside is paler and often hairy, especially along the veins. Buds are relatively large, dark, and appressed to the twigs. The fruits are rounded to broadly elliptic winged samaras with the seed positioned approximately in the center. Compared with other elms, Wych Elm typically has larger leaves and a more robust overall habit.
A deciduous tree usually reaching 20–35 m in height, occasionally more. The trunk is generally straight; the bark is smoother when young, later becoming grey-brown and longitudinally fissured. The crown is broadly domed to irregularly spreading. Twigs are relatively stout, with alternate buds. Leaves are alternate, simple, obovate to elliptic, usually 8–16 cm long, with a distinctly unequal base, shortly acuminate apex, and doubly serrate margin. Flowers are small, bisexual, wind-pollinated, and borne in clusters before leaf flush. The fruit is a winged samara.
Ulmus montana is a robust mesophilous to somewhat hygrophilous deciduous tree traditionally associated with montane and submontane habitats; in modern taxonomy it is often treated within the concept of Ulmus glabra. The taxon develops a relatively deep root system and prefers fresh to moist, humus-rich, nutrient-rich soils, frequently on colluvial slopes, screes, ravines, and mixed deciduous woodland sites. The lamina is strongly asymmetrical, with pronounced scabridity on the adaxial surface and variably developed pubescence on the abaxial side, especially along the venation. Flowers are reduced, anemogamous, with inconspicuous perianth parts and an early phenological onset. The samara is broadly winged, with the seed located centrally to subcentrally. The species is important in forestry and landscape ecology, but is highly susceptible to Dutch elm disease caused by pathogenic fungi and transmitted by bark beetle vectors.