Jilm sibiřský (Ulmus pumila) je rychle rostoucí opadavý strom pocházející ze střední a východní Asie. V Evropě je vysazován jako okrasná a ochranná dřevina, zejména pro svou odolnost vůči suchu, větru a nepříznivým městským podmínkám. Vytváří široce rozloženou korunu a bývá ceněn pro nenáročnost a schopnost růst i na chudších půdách.
Druh se pozná podle drobnějších, střídavých, vejčitých až eliptických listů s nápadně pilovitým okrajem a nestejnou bází čepele. Listy jsou na omak spíše hladší než u některých jiných jilmů. Kvete velmi časně na jaře ještě před rašením listů. Plodem je okrouhlá až široce vejčitá křídlatá nažka se semenem umístěným přibližně ve středu. Borka je v mládí hladší, později podélně rozpraskaná.
Ulmus pumila je opadavý strom nebo větší keř dorůstající obvykle 10–20 m výšky. Koruna je nepravidelně vejčitá až rozkladitá. Letorosty jsou tenké, lysé nebo jen velmi jemně chlupaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, 2–7 cm dlouhé, vejčité až kopinatě vejčité, na vrcholu zašpičatělé, s dvojitě až jednoduše pilovitým okrajem a nápadně asymetrickou bází. Květy jsou drobné, oboupohlavné, načervenalé až zelenavé, vyrůstají ve svazečcích časně zjara před olistěním. Plodem je křídlatá nažka, okrouhlá až eliptická, zpravidla 1–2 cm široká.
Ulmus pumila L. náleží do čeledi Ulmaceae. Jedná se o ekologicky plastický, světlomilný taxon s vysokou tolerancí k suchu, kontinentálním klimatickým podmínkám i zasolení. Habitus je značně proměnlivý, od vícekmenných keřovitých forem po středně vysoké stromy. Pupeny jsou malé, vejcovité, s více šupinami. Listová čepel je výrazně nestejnoklanná, na líci tmavozelená, na rubu světlejší, převážně lysá. Květy jsou větrosnubné, redukované, uspořádané ve svazečcích na zkrácených brachyblastech. Okvětí je zvonkovité, 4–5cípé, tyčinky obvykle v počtu 4–5, semeník svrchní. Samara je tenká, blanitá, s hladkým až mělce vykrojeným okrajem; semeno leží centrálně nebo jen mírně excentricky, což je důležitý diagnostický znak. Druh je využíván v krajinářství, větrolamech i při rekultivacích, místy však může zplaňovat.
Siberian elm (Ulmus pumila) is a fast-growing deciduous tree native to Central and East Asia. In Europe and other regions it is planted as an ornamental and shelter tree because of its tolerance to drought, wind, poor soils, and difficult urban conditions. It develops a broad, spreading crown and is valued for its hardiness and adaptability.
This species is recognized by its relatively small, alternate, ovate to elliptic leaves with a distinctly serrated margin and an uneven leaf base. The leaves are usually smoother to the touch than those of some other elm species. It flowers very early in spring before leaf emergence. The fruit is a rounded to broadly ovate samara with the seed positioned approximately in the center. The bark is smoother when young and becomes longitudinally fissured with age.
Ulmus pumila is a deciduous tree or large shrub, usually reaching 10–20 m in height. The crown is irregularly ovate to spreading. Twigs are slender, glabrous or only very finely pubescent. Leaves are alternate, shortly petiolate, 2–7 cm long, ovate to ovate-lanceolate, acute at the apex, with singly to doubly serrate margins and a distinctly asymmetric base. Flowers are small, bisexual, reddish to greenish, borne in clusters early in spring before the leaves expand. The fruit is a samara, rounded to elliptic, usually 1–2 cm wide.
Ulmus pumila L. belongs to the family Ulmaceae. It is an ecologically plastic, light-demanding taxon with high tolerance to drought, continental climates, and salinity. Its habit is variable, ranging from multi-stemmed shrubby forms to medium-sized trees. Buds are small, ovoid, and covered by several scales. The leaf blade is markedly inequilateral at the base, dark green above and paler beneath, mostly glabrous. Flowers are anemophilous, reduced, and borne in fascicles on shortened shoots. The perianth is campanulate, 4–5-lobed; stamens usually number 4–5; the ovary is superior. The samara is thin and membranous, with an entire to slightly notched margin; the seed is central or only slightly eccentric, an important diagnostic character. The species is used in landscaping, shelterbelts, and reclamation plantings, but it may become naturalized in some areas.