Kalopanax pestrý, česky též dlanitec pestrý, je nápadný opadavý strom pocházející z východní Asie. V mládí zaujme silně ostnitým kmenem a větvemi, ve stáří pak širokou korunou a velmi dekorativními, dlanitě laločnatými listy, které mohou připomínat listy javoru nebo exotických aráliovitých dřevin. Na konci léta a začátkem podzimu vytváří okolíkovitě uspořádaná květenství drobných bělavých až žlutobílých květů. Plody jsou drobné, kulovité, tmavé peckovičky až bobulovité útvary sdružené v plodenství. Jde o atraktivní solitérní dřevinu pro větší zahrady a parky, ceněnou pro výrazný habitus, texturu borky i neobvyklý vzhled listů.
Druh se dobře pozná podle kombinace silného, přímého kmene hustě pokrytého pevnými ostny, velkých střídavých listů s dlanitým žilnatinou a obvykle 5–7 výraznými laloky a podle koncových, latnatě uspořádaných okolíků drobných světlých květů. Na rozdíl od javorů mají listy střídavé postavení, nikoli vstřícné. Od arálií se odlišuje především stromovitým vzrůstem a robustním kmenem. Charakteristická je také šedá až šedohnědá borka s nápadnými ostny zejména u mladších jedinců.
Opadavý strom dorůstající přibližně 15–25 m, výjimečně i více. Koruna je zpočátku úzce vejčitá až kuželovitá, později širší a rozložitější. Kmen bývá přímý, borka šedá až šedohnědá, u mladých stromů a často i na silnějších větvích hustě ostnitá. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, čepel široce vejčitá až téměř okrouhlá, 10–30 cm široká, dlanitě laločnatá, nejčastěji s 5–7 laloky, na okraji pilovitá. Květy jsou drobné, oboupohlavné, bělavé až žlutobílé, uspořádané v okolících sdružených do velkých vrcholových lat. Kvete obvykle v pozdním létě. Plody jsou drobné, kulovité, po dozrání tmavé až černé.
Kalopanax septemlobus (syn. K. pictus) je opadavý strom z čeledi Araliaceae. Vytváří dominantní monopodiálně působící kmen a v mládí poměrně pravidelnou korunu, která se s věkem rozšiřuje. Borka je u juvenilních a často i subadultních jedinců vyzbrojena mohutnými kuželovitými až jehlancovitými ostny vznikajícími jako emergentní útvary pokožkového a korového původu. Listy jsou alternující, soustředěné zejména na koncích letorostů, s dlouhým řapíkem; čepel je dlanitě žilnatá, mělce až hluboce 5–7laločná, variabilní v míře členění i tvaru laloků. Květenství je terminální, složené, tvořené mnoha okolíky sdruženými do rozkladité laty. Květy jsou převážně oboupohlavné, 5četné, se spodním semeníkem, což odpovídá znakům čeledi Araliaceae. Plodem je drobná tmavá dužnatá peckovice. Druh je rozšířen ve východní Asii a roste v lesních společenstvech mírného pásma. V kultuře je ceněn jako dendrologicky výrazný taxon s architektonickou habitovou hodnotou i jako zajímavý zástupce aráliovitých dřevin vhodný pro parkové výsadby.
Kalopanax septemlobus, also known as castor aralia or prickly castor aralia, is a striking deciduous tree native to East Asia. When young, it is especially notable for its trunk and branches armed with strong prickles; with age it develops a broad crown and very ornamental palmately lobed leaves that may resemble those of maples or other exotic araliaceous trees. In late summer to early autumn, it produces umbels of small whitish to yellowish-white flowers arranged in large terminal panicles. The fruits are small, spherical, dark drupaceous units borne in clustered infructescences. It is an attractive specimen tree for larger gardens and parks, valued for its bold habit, textured bark, and unusual foliage.
This species is recognized by the combination of a stout, upright trunk densely covered with strong prickles, large alternate leaves with palmate venation and usually 5–7 conspicuous lobes, and terminal paniculate inflorescences composed of many small umbels of pale flowers. Unlike maples, the leaves are alternate rather than opposite. It differs from shrubby or smaller araliaceous taxa by its distinctly tree-like habit and robust trunk. The gray to gray-brown bark with prominent prickles, especially on younger individuals, is also characteristic.
Deciduous tree usually reaching about 15–25 m, occasionally more. Crown initially narrowly ovate to conical, later broader and more spreading. Trunk typically straight; bark gray to gray-brown, densely prickly in young trees and often also on thicker branches. Leaves alternate, long-petiolate; blade broadly ovate to nearly orbicular, 10–30 cm wide, palmately lobed, most often with 5–7 lobes, margins serrate. Flowers small, bisexual, whitish to yellowish-white, arranged in umbels aggregated into large terminal panicles. Flowering usually occurs in late summer. Fruits small, globose, dark purple-black to black at maturity.
Kalopanax septemlobus (syn. K. pictus) is a deciduous arborescent member of the family Araliaceae. It develops a prominent monopodial-looking trunk and, in youth, a relatively regular crown that becomes broader with age. The bark of juvenile and often subadult individuals bears stout conical to pyramidal prickles, functioning as emergent defensive structures. Leaves are alternate, often clustered toward the ends of current-season shoots, with elongated petioles and palmately veined blades that are shallowly to deeply 5–7-lobed; the degree of lobation is variable. The inflorescence is terminal and compound, consisting of numerous umbels arranged in a broad panicle. Flowers are mostly bisexual, pentamerous, with an inferior ovary, in agreement with key familial traits of Araliaceae. The fruit is a small dark fleshy drupe. The species is native to temperate East Asia, where it occurs in forest communities. In cultivation it is valued as a highly architectural dendrological species and as a distinctive woody representative of Araliaceae suitable for parks and spacious landscape plantings.