Korkovník (Phellodendron sp.) je opadavý strom z čeledi routovitých, ceněný pro svou nápadně korkovitou, hluboce rozbrázděnou borku a dekorativní, zpeřené listy. V dospělosti vytváří širokou, rozložitou korunu a působí velmi výrazně zejména v zimním období, kdy vyniká struktura kmene a větví. Na jaře raší svěže zelenými listy, v létě poskytuje lehký stín a na podzim se často vybarvuje do žlutých odstínů. Plody jsou drobné kulovité peckovice, které mohou na stromě vytrvávat i po opadu listů.
Typickým rozlišovacím znakem korkovníku je silná, korkovitá, podélně i síťovitě rozpukaná borka, často šedožluté až šedohnědé barvy. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, složené z několika vejčitých až kopinatých lístků, které po rozemnutí často aromaticky voní. Květy jsou drobné, nenápadné, zelenožluté a vyrůstají v latách. Plody jsou malé, černé až černofialové, kulovité a obvykle aromatické. Rod je většinou dvoudomý, takže samčí a samičí květy bývají na oddělených jedincích.
Phellodendron sp. zahrnuje opadavé stromy střední až větší velikosti. Kmen je pokryt nápadně vyvinutou korkovou borkou. Pupeny jsou malé, částečně kryté bází řapíku nebo málo nápadnými šupinami. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, složené nejčastěji z 5–13 lístků; lístky jsou celokrajné nebo jemně vroubkované, vejčité až kopinaté, na rubu světlejší. Květenství je koncová nebo úžlabní lata. Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné, zelenavé až žlutavé, zpravidla 4–5četné. Plodem je kulovitá peckovice obsahující několik semen.
Rod Phellodendron Rupr. náleží do čeledi Rutaceae a zahrnuje východoasijské dřeviny charakteristické výrazně vyvinutým felémem sekundární borky. Diagnosticky významná je kombinace vstřícného postavení listů, lichozpeřených čepelí s aromatickými siličnými pletivy a drobných jednopohlavných květů uspořádaných v latnatých květenstvích. Květy jsou obvykle funkčně jednopohlavné, rostliny často dvoudomé; gyneceum je svrchní, semeník vzniká srůstem několika plodolistů. Plodem je vícečetně semenná, kulovitá peckovice s vytrvalým oplodím. Borka starších jedinců vytváří silnou korkovou vrstvu, která je makromorfologicky velmi nápadná a představuje jeden z hlavních determinačních znaků rodu. Taxony rodu jsou vysazovány jako okrasné a místy i sbírkové dřeviny, přičemž nejčastěji pěstovaným zástupcem bývá Phellodendron amurense.
Phellodendron is a deciduous tree in the citrus family, valued for its thick corky bark and attractive pinnate foliage. As it matures, it develops a broad, spreading crown and becomes especially striking in winter, when the rugged bark and branch structure are clearly visible. In spring it produces fresh green leaves, in summer it provides light shade, and in autumn the foliage often turns yellow. The fruits are small spherical drupes that may persist on the tree after leaf fall.
The most distinctive feature of Phellodendron is its thick, corky, deeply furrowed bark, usually gray-yellow to gray-brown. The leaves are opposite and odd-pinnate, composed of several ovate to lanceolate leaflets that are often aromatic when crushed. The flowers are small, inconspicuous, greenish-yellow, and borne in panicles. The fruits are small, black to blackish-purple, spherical drupes, usually aromatic. The genus is commonly dioecious, with male and female flowers borne on separate trees.
Phellodendron comprises deciduous trees of medium to large size. The trunk is covered with conspicuously developed corky bark. Buds are small, partly concealed by the leaf base or by inconspicuous scales. Leaves are opposite, petiolate, and odd-pinnate, usually with 5–13 leaflets; the leaflets are entire or finely crenulate, ovate to lanceolate, and paler beneath. Inflorescences are terminal or axillary panicles. Flowers are small, actinomorphic, unisexual, greenish to yellowish, and usually 4–5-merous. The fruit is a spherical drupe containing several seeds.
The genus Phellodendron Rupr. belongs to the family Rutaceae and comprises East Asian woody taxa characterized by a strongly developed cork-producing periderm in the secondary bark. A diagnostically important character combination includes opposite phyllotaxy, imparipinnate leaves with aromatic secretory tissues, and small unisexual flowers arranged in paniculate inflorescences. Flowers are usually functionally unisexual, and the plants are often dioecious; the gynoecium is superior, with the ovary formed by the fusion of several carpels. The fruit is a multi-seeded, globose drupe with persistent pericarp. In older individuals, the bark develops a thick cork layer that is highly conspicuous in gross morphology and represents one of the principal identifying features of the genus. Species of the genus are cultivated as ornamental and collection trees, with Phellodendron amurense being the most commonly grown representative.