Lípa Henryho (Tilia henryana) je elegantní opadavý strom pocházející z Číny, ceněný především pro svůj jemný habitus a nápadně dekorativní listy. Ty mají na okrajích výrazné štětinovité zoubky, díky nimž působí velmi odlišně od většiny ostatních lip. Strom vytváří vzdušnou, široce vejčitou až zaoblenou korunu a v době květu zaujme drobnými, světle žlutými až krémovými, vonnými květy uspořádanými v převislých květenstvích. Je vhodný jako solitérní dřevina do parků a větších zahrad, kde vynikne jeho jemná textura i pozdnější kvetení.
Hlavním rozlišovacím znakem lípy Henryho jsou nápadné listy s ostře pilovitým okrajem, jehož jednotlivé zuby jsou zakončené jemnými štětinovitými výběžky. Listy jsou srdčité až široce vejčité, s dlouze zašpičatělým vrcholem a často bronzově zbarvené při rašení. Květy jsou menší, světle žluté a objevují se poměrně pozdě v létě. Od jiných druhů lip se liší také jemnějším, lehčím habitem a méně robustním celkovým vzhledem.
Tilia henryana je opadavý listnatý strom menšího až středního vzrůstu, obvykle dorůstající přibližně 10–20 m výšky. Koruna bývá volnější, široce kuželovitá až zaoblená. Listy jsou střídavé, jednoduché, dlouze řapíkaté, čepel je široce vejčitá až srdčitá, 6–15 cm dlouhá, s klínovitou až srdčitou bází a nápadně pilovitým okrajem; zuby jsou zakončeny štětinovitými hroty. Na líci jsou listy zelené, na rubu světlejší, s ochlupením zejména na žilnatině. Květenství je vrcholíkovité, nesené na typickém podlouhlém listenovitém útvaru. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, světle žluté až krémové, vonné. Plodem je drobný kulovitý až vejcovitý oříšek.
Tilia henryana Szyszyl. náleží do rodu Tilia, tradičně řazeného do čeledi Malvaceae s. l. (dříve Tiliaceae). Jde o opadavý fanerofyt s nápadně diferencovanými asimilačními orgány. Listy jsou alternující, řapíkaté, s čepelí asymetricky srdčitou až široce vejčitou, výrazně acuminátní, se setózně ciliátně zakončenými zuby na okraji, což představuje významný diagnostický znak druhu. Žilnatina je dlanitě zpeřená s dobře patrnými postranními žilkami. Indument na rubové straně listu se soustřeďuje především na žilnatinu a v paždí žilek. Květenství je vrcholík srůstající funkčně s podlouhlým blanitým listenem, který napomáhá šíření plodenství. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, s pěti kališními a pěti korunními lístky, s četnými tyčinkami; gyneceum je svrchní. Druh kvete zpravidla později než většina běžně pěstovaných lip. Plodem je suchý, nepukavý, jednosemenný až vícesemenný oříšek s relativně tenčí stěnou. Druh je ceněn v dendrologii i sadovnictví pro vysokou ornamentální hodnotu listu a jemnou texturu koruny.
Tilia henryana, commonly known as Henry's lime or Henry's linden, is an elegant deciduous tree native to China. It is especially valued for its refined habit and highly ornamental leaves, which bear distinctive bristle-tipped teeth along the margins, making them unlike those of most other lindens. The tree develops an airy, broadly oval to rounded crown and produces small, pale yellow to creamy, fragrant flowers in drooping clusters. It is well suited as a specimen tree in parks and larger gardens, where its delicate texture and relatively late flowering can be fully appreciated.
The most distinctive feature of Tilia henryana is its striking foliage with sharply serrated margins, each tooth ending in a fine bristle-like tip. The leaves are cordate to broadly ovate, with a long acuminate apex, and often emerge with a bronze tint. The flowers are relatively small, pale yellow, and appear rather late in the season. Compared with other linden species, it also has a lighter, more delicate overall habit and a less massive appearance.
Tilia henryana is a deciduous broadleaved tree of small to medium size, typically reaching about 10–20 m in height. The crown is usually rather open, broadly conical to rounded. Leaves are alternate, simple, and long-petiolate; the blade is broadly ovate to cordate, 6–15 cm long, with a cuneate to cordate base and a conspicuously serrate margin, the teeth terminating in bristle-like tips. The upper surface is green, the underside paler, with pubescence especially along the veins. The inflorescence is a cymose cluster attached to the characteristic elongated bract. Flowers are bisexual, pentamerous, pale yellow to creamy, and fragrant. The fruit is a small globose to ovoid nutlet.
Tilia henryana Szyszyl. belongs to the genus Tilia, currently placed in Malvaceae sensu lato (formerly Tiliaceae). It is a deciduous phanerophyte characterized by distinctly specialized assimilatory organs. The leaves are alternate and petiolate, with blades asymmetrically cordate to broadly ovate, markedly acuminate, and with serrations ending in setose or ciliate bristle-like extensions, a key diagnostic feature of the species. Venation is palmately pinnate, with clearly visible lateral veins. Indumentum on the abaxial leaf surface is concentrated mainly along the venation and in vein axils. The inflorescence is a cyme functionally adnate to an elongated membranous bract, which aids in fruit dispersal. The flowers are bisexual and actinomorphic, with five sepals, five petals, numerous stamens, and a superior gynoecium. The species generally flowers later than most commonly cultivated linden species. The fruit is a dry, indehiscent, one- to few-seeded nutlet with a relatively thin wall. In dendrology and ornamental horticulture, the species is valued for the high ornamental quality of its foliage and the fine texture of its crown.