Lípa japonská (Tilia japonica) je elegantní opadavý listnatý strom pocházející z Japonska, ceněný pro svůj pravidelný růst, dekorativní srdčité listy a vonné květy. Vytváří středně velkou až větší korunu, která působí vzdušně a harmonicky. Listy jsou nápadně žilnaté, na podzim se zbarvují do žlutých odstínů. V době květu strom zaujme drobnějšími světle žlutými až krémovými květy uspořádanými v květenstvích s typickým blanitým listenem. Druh je vhodný do parkových výsadeb, větších zahrad i sbírkových arboret, kde vyniká jako méně běžná botanická lípa.

Od ostatních lip se lípa japonská odlišuje především původem, jemnější texturou olistění a nápadně pravidelnou žilnatinou listů. Listy bývají široce vejčité až srdčité, s pilovitým okrajem a často poměrně dlouhou špičkou. Spodní strana listů může být světlejší a na žilkách jemně ochlupená. Květenství bývají spíše menší, květy méně nápadné než u některých evropských druhů lip. Důležitým znakem je i celkově uhlazený habitus koruny a v botanickém rozlišení také znaky pupenů, ochlupení letorostů a velikosti plodů.

Tilia japonica Siebold & Zucc. je opadavý strom dorůstající přibližně 10–25 m výšky. Koruna je široce vejčitá až zaoblená. Borka je v mládí hladká, později mělce brázditá. Letorosty jsou štíhlé, pupeny střídavé, vejcovité. Listy jsou střídavé, jednoduché, řapíkaté, čepel je široce vejčitá až okrouhle vejčitá, na bázi srdčitá, na vrcholu zašpičatělá, okraj jemně až zřetelně pilovitý. Květy jsou oboupohlavné, světle žluté, vonné, uspořádané ve vrcholících; květenství je srostlé s podlouhlým listenem. Tyčinek je mnoho, semeník svrchní. Plodem je kulovitý až vejcovitý oříšek.

Tilia japonica náleží do čeledi Malvaceae sensu lato (dříve Tiliaceae). Jde o východoasijský taxon s přirozeným výskytem především v japonských horských a podhorských lesích. Morfologicky se vyznačuje střídavými, dvouřadě uspořádanými listy s výraznou zpeřenou žilnatinou a asymetricky až symetricky srdčitou bází čepele. Indument spodní strany listu a žilek může být diagnosticky významný. Květenství je vrcholičnaté, nesené na stopce přirostlé k podlouhlému křídlatému listenovému útvaru usnadňujícímu šíření plodenství větrem. Květy jsou entomogamní, produkují nektar a jsou významné pro opylovače. Plod je suchý, nepukavý, jednosemenný až vícesemenný tvrdší oříšek. V kultuře je druh ceněn jako dendrologicky zajímavá dřevina, vhodná do klimaticky mírnějších oblastí, zejména na hlubší, živné a přiměřeně vlhké půdy.

Japanese lime, Japanese linden

Tilia japonica, commonly known as Japanese lime or Japanese linden, is an elegant deciduous broadleaved tree native to Japan. It is valued for its balanced habit, attractive heart-shaped leaves, and fragrant pale flowers. The tree forms a medium-sized to large, airy and symmetrical crown. Its leaves show conspicuous venation and usually turn yellow in autumn. During flowering, it bears small pale yellow to creamy flowers arranged in clusters attached to the characteristic strap-shaped bract. It is well suited to parks, large gardens, and botanical collections as a relatively uncommon linden species.

Japanese linden can be distinguished from other Tilia species by its East Asian origin, refined foliage texture, and prominently patterned leaf venation. The leaves are usually broadly ovate to cordate, with a serrate margin and often a relatively long acuminate tip. The lower leaf surface is often paler and may be softly hairy along the veins. The inflorescences are often somewhat smaller and less showy than in some European limes. Additional diagnostic characters include the neat overall crown shape, as well as details of buds, twig pubescence, and fruit size.

Tilia japonica Siebold & Zucc. is a deciduous tree reaching approximately 10–25 m in height. The crown is broadly ovate to rounded. Bark is smooth when young, becoming shallowly fissured with age. Twigs are slender and buds are alternate and ovoid. Leaves are alternate, simple, and petiolate; the blade is broadly ovate to orbicular-ovate, cordate at the base, acuminate at the apex, and finely to distinctly serrate along the margin. Flowers are bisexual, pale yellow, fragrant, and borne in cymose clusters; the inflorescence is adnate to an elongated bract. Stamens are numerous and the ovary is superior. The fruit is a globose to ovoid nutlet.

Tilia japonica belongs to Malvaceae sensu lato (formerly treated in Tiliaceae). It is an East Asian taxon occurring naturally mainly in montane and submontane forests of Japan. Morphologically, it is characterized by alternate, distichous leaves with conspicuous pinnate venation and a cordate, variably symmetrical lamina base. The indumentum of the abaxial leaf surface and veins may have diagnostic value. The inflorescence is cymose and borne on a peduncle adnate to an elongated, wing-like bract that facilitates wind-assisted dispersal of the infructescence. The flowers are entomophilous, nectar-producing, and important for pollinators. The fruit is a dry, indehiscent, one- to few-seeded nutlet with a relatively firm pericarp. In cultivation, the species is valued as a dendrologically interesting woody plant suited to climatically moderate regions, especially on deep, fertile, and adequately moist soils.