Lípa karolínská (Tilia caroliniana subsp. heterophylla) je statný opadavý listnatý strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), ceněný pro svůj vznešený habitus, nápadně dvoubarevné listy a voňavé květy. V přirozeném areálu výskytu roste především ve východní části Severní Ameriky, kde osidluje úživná stanoviště v lesích, na svazích i v údolních polohách. Koruna bývá široce vejčitá až zaoblená, kmen je rovný a borka ve stáří podélně brázditá. Listy jsou velké, na líci sytě zelené, na rubu nápadně bělavé až stříbřitě plstnaté, takže strom působí velmi dekorativně zvláště za větru. Květy jsou žlutavě bílé, silně vonné a uspořádané v převislých květenstvích s typickým křídlatým listenem. Druh je významný také jako medonosná dřevina.
Od ostatních lip se tento taxon odlišuje především nápadně bělavým až stříbřitě plstnatým rubem listů, který kontrastuje s tmavším zeleným lícem. Listy bývají poměrně velké, obvykle široce srdčité až vejčitě srdčité, s dlouze zašpičatělým vrcholem. Mladé letorosty a spodní strana listů nesou husté hvězdovité chlupy. Ve srovnání s lípou americkou mívá výrazně světlejší rub listů a měkčí, plstnatější odění. Rozlišovacím znakem jsou i vonné květy v převislých vrcholících přirostlých k úzkému, blanitému, jazykovitému listenovému křídlu. Plody jsou kulovité, poměrně drobné až středně velké, s tenčí až středně silnou stěnou.
Opadavý strom dorůstající přibližně 20–35 m výšky, s kmenem přímým a korunou široce vejčitou až rozložitou. Borka v mládí hladší, šedá, později tmavší, podélně rozpukaná. Letorosty olivově hnědé až červenohnědé, zprvu chlupaté. Pupeny vejcovité, načervenale hnědé, kryté 2–3 šupinami. Listy střídavé, jednoduché, dlouze řapíkaté, čepel 8–20 cm dlouhá, široce vejčitá až srdčitá, na bázi obvykle srdčitá až lehce šikmá, okraj pilovitý, vrchol dlouze zašpičatělý. Líc listu zelený, rub hustě bělavě až stříbřitě plstnatý. Květenství převislá, vrcholičnatá, nesoucí obvykle 5–15 oboupohlavných květů; listen podlouhlý až jazykovitý, blanitý, s květenstvím srostlý. Květy pravidelné, pětičetné, žlutavě bílé, vonné; kališních i korunních lístků 5, tyčinek mnoho. Semeník svrchní, pestík 1. Plodem je kulovitý oříšek.
Tilia caroliniana Mill. subsp. heterophylla (Vent.) P.W.Ball představuje severoamerický taxon v rámci rodu Tilia, charakterizovaný výraznou abaxiální plstnatostí listové čepele. Jedná se o vysoký fanerofyt s jednoduchými, střídavými, dlanitě žilnatými listy, jejichž adaxiální strana je převážně lysá až řídce chlupatá, zatímco abaxiální strana je hustě pokryta hvězdovitými trichomy, které podmiňují bělavé až argenteózní zbarvení. Čepel je asymetricky kordátní až široce ovální, s pilovitým okrajem a protaženou špičkou. Květenství je vrcholičnaté, převislé, adnací přirostlé k podlouhlému, membranóznímu listenovému křídlu, které usnadňuje šíření plodenství větrem. Květy jsou oboupohlavné, aktinomorfní, entomogamní, s redukovaným počtem korunních lístků typickým pro rod Tilia a s četnými tyčinkami sdruženými v nápadném andreceu. Gyneceum je synkarpní. Plodem je nepukavý, kulovitý až krátce vejcovitý oříšek. Taxon je vázán zejména na mezofilní až mezohygrofilní lesní stanoviště s hlubšími, živinami bohatými půdami a je významný z dendrologického i melitologického hlediska.
Tilia caroliniana subsp. heterophylla, commonly known as White Basswood, is a large deciduous tree in the mallow family (Malvaceae), valued for its elegant form, bicolored foliage, and fragrant flowers. It is native to eastern North America, where it typically grows on fertile forested slopes, coves, ravines, and bottomlands. The crown is broadly oval to rounded, the trunk is usually straight, and the bark becomes furrowed with age. Its leaves are notably attractive: dark green above and strikingly whitish to silvery beneath due to dense hairiness. This contrast becomes especially conspicuous in wind. The pale yellowish-white flowers are sweetly scented and borne in drooping clusters attached to the characteristic wing-like bract typical of lindens. It is also an important nectar-producing tree.
This taxon is distinguished from other lindens mainly by the conspicuously whitish to silvery felted undersides of the leaves, which contrast strongly with the greener upper surfaces. The leaves are relatively large, broadly cordate to ovate-cordate, and usually long-acuminate. Young shoots and the lower leaf surface bear dense stellate hairs. Compared with American basswood, it usually has a much paler leaf underside and a more persistently tomentose indumentum. Additional diagnostic traits include the fragrant flowers in drooping cymose clusters adnate to a narrow, papery, strap-shaped bract. The fruits are globose nutlets with relatively thin to moderately firm walls.
Deciduous tree, usually 20–35 m tall, with a straight trunk and a broad ovoid to spreading crown. Bark gray and relatively smooth when young, later darker and longitudinally furrowed. Twigs olive-brown to reddish brown, initially pubescent. Buds ovoid, reddish brown, covered by 2–3 scales. Leaves alternate, simple, long-petiolate; blade 8–20 cm long, broadly ovate to cordate, base usually cordate and somewhat unequal, margin serrate, apex long-acuminate. Upper leaf surface green; lower surface densely white- to silvery-tomentose. Inflorescences drooping, cymose, typically bearing 5–15 bisexual flowers; bract elongated, strap-shaped, membranous, adnate to the inflorescence stalk. Flowers regular, 5-merous, yellowish white, fragrant; sepals 5, petals 5, stamens numerous. Ovary superior; pistil 1. Fruit a globose nutlet.
Tilia caroliniana Mill. subsp. heterophylla (Vent.) P.W.Ball is a southeastern to eastern North American taxon of Tilia characterized by a strongly developed abaxial tomentum on the lamina. It is a tall phanerophyte with alternate, simple, palmately veined leaves; the adaxial surface is mostly glabrescent to sparsely pubescent, whereas the abaxial surface is densely invested with stellate trichomes, producing a whitish to silvery appearance. The lamina is asymmetrically cordate to broadly ovate, serrate, and distinctly acuminate. The inflorescence is a pendent cyme adnate to an elongated membranous bract, a defining feature of the genus that aids dispersal of the infructescence. Flowers are bisexual, actinomorphic, entomophilous, with the generalized tilioid floral structure and numerous stamens. The gynoecium is syncarpous. The fruit is an indehiscent, globose to short-ovoid nutlet. This taxon is typically associated with mesic to mesohygrophilous forest habitats on deep, nutrient-rich soils and is of both dendrological and apicultural importance.