Lípa kjúšúská (Tilia kiusiana) je vzácný východoasijský druh lípy pocházející z Japonska, zejména z ostrova Kjúšú, podle něhož nese své jméno. Jde o menší až středně velký opadavý strom s pravidelnou, často široce vejčitou až zaoblenou korunou. Působí jemným, elegantním dojmem a vyniká srdčitými listy, které jsou oproti běžně pěstovaným evropským lípám obvykle menší a jemněji texturované. V době květu vytváří drobné, světle žlutavé až krémové, příjemně vonné květy uspořádané v převislých květenstvích s nápadným blanitým listenem. Jako okrasná dřevina je ceněna pro svůj půvabný habitus, botanickou zajímavost i vhodnost do sbírek dendrologických zahrad.
Od ostatních druhů lip se Tilia kiusiana odlišuje především menším vzrůstem, drobnějšími listy se srdčitou bází a jemně pilovitým okrajem a celkově subtilnějším habitem. Listy bývají na rubu světlejší a mohou nést chomáčky chlupů v paždí žilek. Květenství je poměrně malé, nesené na typickém úzkém až kopinatém listenovém křídle. Důležitým rozlišovacím znakem je také její geografický původ z jižního Japonska a relativní vzácnost v kultuře. V porovnání s lípou malolistou či velkolistou mívá jemnější olistění a méně robustní celkový vzhled.
Opadavý strom menšího až středního vzrůstu, obvykle dorůstající přibližně 8–15 m, výjimečně více. Koruna je hustá, zaoblená až široce vejčitá. Borka je v mládí hladká, šedavá, později mělce rozpraskaná. Letorosty jsou štíhlé, zelenavé až hnědavé. Listy jsou střídavé, řapíkaté, čepel vejčitá až široce srdčitá, na vrcholu zašpičatělá, na bázi srdčitá, okraj jemně až zřetelně pilovitý. Svrchní strana listu je zelená, spodní světlejší, s patrnou žilnatinou, někdy s chomáčky chlupů v úhlech žilek. Květy jsou oboupohlavné, drobné, žlutobílé až krémové, vonné, uspořádané v vrcholičnatých květenstvích přirostlých k podlouhlému listenovému listenu. Plodem je malý kulovitý až vejcovitý oříšek.
Tilia kiusiana Makino je reliktní a floristicky významný taxon z čeledi Malvaceae, podčeledi Tilioideae. Představuje japonský endemit s přirozeným areálem soustředěným zejména do teplejších oblastí jihozápadního Japonska. Morfologicky se vyznačuje menšími, tenčími listovými čepelemi s cordátní bází, jemně serrátním okrajem a relativně jemnou venací. Indument na rubové straně listů bývá redukovaný, avšak v axilách hlavních žilek se mohou vyskytovat trichomové chomáčky diagnostického významu. Květenství je cymózní, nesené na adnátním, blanitě vyvinutém listenovém útvaru typickém pro rod Tilia. Plody jsou suché, nepukavé, kulovité až elipsoidní, se slabě vyvinutým oplodím. Druh je významný z hlediska fylogeografie východoasijských lip a je ceněn ve specializovaných sbírkách pro svou taxonomickou i biogeografickou hodnotu.
Tilia kiusiana, commonly known as Kyushu linden, is a rare East Asian linden species native to Japan, especially the island of Kyushu, from which it takes its name. It is a small to medium-sized deciduous tree with a neat, often broadly oval to rounded crown. The species has a refined, graceful appearance and is characterized by heart-shaped leaves that are usually smaller and finer in texture than those of commonly cultivated European lindens. During flowering, it bears small, pale yellow to creamy, pleasantly fragrant flowers arranged in pendent clusters attached to a conspicuous leafy bract. It is valued as an ornamental tree for its elegant habit, botanical interest, and suitability for arboreta and specialist collections.
Tilia kiusiana can be distinguished from other linden species by its relatively modest size, smaller leaves with a cordate base and finely serrate margin, and its overall more delicate habit. The lower leaf surface is usually paler and may bear small tufts of hairs in the axils of the veins. The inflorescences are rather small and attached to the characteristic narrow to lanceolate bract. Its origin in southern Japan and its comparative rarity in cultivation are also important distinguishing features. Compared with small-leaved and large-leaved European lindens, it generally has finer foliage and a less robust overall appearance.
A deciduous tree of small to medium size, usually reaching about 8–15 m, occasionally more. Crown dense, rounded to broadly ovate. Bark smooth and grayish when young, later becoming shallowly fissured. Young shoots slender, greenish to brownish. Leaves alternate, petiolate; blade ovate to broadly cordate, apex acuminate, base cordate, margin finely to distinctly serrate. Upper leaf surface green, lower surface paler, with evident venation and sometimes with hair tufts in vein axils. Flowers bisexual, small, yellowish-white to creamy, fragrant, arranged in cymose clusters adnate to an elongated bract. Fruit a small globose to ovoid nutlet.
Tilia kiusiana Makino is a relictual and floristically significant taxon of the family Malvaceae, subfamily Tilioideae. It is a Japanese endemic whose natural distribution is concentrated mainly in the warmer parts of southwestern Japan. Morphologically, it is characterized by comparatively small, thin leaf blades with a cordate base, finely serrate margins, and relatively delicate venation. Indumentum on the abaxial leaf surface is generally sparse, although trichome tufts may occur in the axils of the primary veins and can be of diagnostic value. The inflorescence is cymose and borne on an adnate, membranous bract, a defining feature of the genus Tilia. The fruits are dry, indehiscent, globose to ellipsoid nutlets with only weakly developed pericarp. The species is of particular interest in the phylogeography of East Asian lindens and is valued in specialist collections for its taxonomic and biogeographical significance.