Lípa Miquelova (Tilia miqueliana) je okrasný opadavý strom ceněný především pro nápadně světlé, až stříbřitě bílé rubové strany listů, které se při větru výrazně obracejí a dodávají koruně velmi dekorativní vzhled. Má elegantní, poměrně pravidelnou korunu a vyniká zejména v letním období, kdy kontrast mezi tmavším lícem a světlým rubem listů vytváří výrazný vizuální efekt. Uplatňuje se jako solitérní dřevina v parcích, zahradách i reprezentativních výsadbách.

Hlavním rozlišovacím znakem jsou široce vejčité až srdčité listy s nápadně bělavým až stříbřitým rubem, který je hustě plstnatý. Líc listů bývá tmavě zelený, zatímco spodní strana je výrazně světlejší. Listy mají často poněkud kožovitý vzhled a koruna působí díky kontrastu obou stran listů velmi živě. Od jiných lip se druh odlišuje právě intenzitou světlého rubu listů a celkově výrazným okrasným efektem při pohybu vzduchu.

Tilia miqueliana je opadavý listnatý strom střední velikosti. Listy jsou střídavé, jednoduché, široce vejčité až okrouhle srdčité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi srdčité, s jemně pilovitým okrajem. Líc listové čepele je zelený až tmavozelený, rub hustě bělavě plstnatý. Květy jsou oboupohlavné, žlutobílé až krémové, uspořádané v květenstvích vyrůstajících společně s blanitým podpůrným listenem. Plodem je kulovitý až vejcovitý oříšek. Kůra je v mládí hladká, později podélně rozbrázděná.

Tilia miqueliana Maxim. náleží do čeledi Malvaceae sensu lato. Jedná se o opadavý strom s široce vejčitou až zaoblenou korunou. Letorosty mohou být v mládí jemně ochlupené. Listy jsou dlouze řapíkaté, čepel je obvykle široce vejčitá až okrouhle srdčitá, s asymetrickou srdčitou bází a krátce až protáhle zašpičatělým vrcholem. Adaxiální strana čepele je tmavozelená, abaxiální strana je nápadně kryta hustým bělavým až stříbřitým plstnatým indumentem, jenž představuje klíčový determinační znak. Okraj listu je jemně až pravidelně pilovitý. Květenství jsou vrcholičnatá, nesená na stopce s typickým jazykovitým listenem srostlým v dolní části s květní stopkou. Květy jsou pětičetné, s četnými tyčinkami, svrchním semeníkem a nektarodárnou bází, entomofilní. Plod je suchý, nepukavý, jednosemenný až vícesemenný oříšek s různě vyvinutým oplodím. Druh je dendrologicky významný především pro kontrastní dvoubarevnost listů a vysokou sadovnickou hodnotu.

Miquel's lime

Tilia miqueliana is an ornamental deciduous tree valued mainly for the striking pale to silvery-white undersides of its leaves. When moved by the wind, the leaves turn and create a conspicuous shimmering effect in the crown. The tree has an elegant, fairly regular crown and is especially attractive in summer, when the contrast between the darker upper leaf surface and the bright underside becomes most apparent. It is used as a specimen tree in parks, gardens, and formal landscape plantings.

The most distinctive feature is the broad ovate to cordate leaves with a conspicuously whitish to silvery underside covered in dense felt-like pubescence. The upper surface is dark green, while the lower surface is markedly paler. The leaves often appear somewhat leathery, and the crown has a lively, shimmering appearance due to the strong contrast between the two leaf surfaces. It differs from many other lime species primarily in the intensity of the pale leaf underside and its pronounced ornamental effect in wind.

Tilia miqueliana is a medium-sized deciduous broadleaved tree. Leaves are alternate, simple, broadly ovate to rounded-cordate, acute to acuminate at the apex, cordate at the base, and finely serrate along the margin. The adaxial leaf surface is green to dark green, while the abaxial surface is densely covered with whitish tomentum. Flowers are bisexual, yellowish-white to cream, borne in cymose inflorescences associated with a membranous bract. The fruit is a globose to ovoid nutlet. Bark is smooth when young, later becoming longitudinally furrowed.

Tilia miqueliana Maxim. belongs to Malvaceae sensu lato. It is a deciduous tree with a broadly ovate to rounded crown. Young shoots may be finely pubescent. Leaves are long-petiolate; the blade is typically broadly ovate to rounded-cordate, with an asymmetrically cordate base and a shortly to distinctly acuminate apex. The adaxial surface is dark green, whereas the abaxial surface is conspicuously covered by a dense whitish to silvery tomentose indumentum, a key diagnostic character of the species. The leaf margin is finely to regularly serrate. Inflorescences are cymose, borne on a peduncle adnate in its lower part to the characteristic strap-shaped bract. Flowers are pentamerous, with numerous stamens, a superior ovary, and a nectariferous base; pollination is entomophilous. The fruit is a dry, indehiscent, one- to few-seeded nutlet with variably developed pericarp. The species is of notable dendrological importance due to its contrasting bicolored foliage and high ornamental value.