Lípa Moltkeova (Tilia × moltkei) je statný opadavý listnatý strom pěstovaný zejména jako okrasná a parková dřevina. Vyznačuje se pravidelnou, poměrně širokou korunou, pevným vzrůstem a nápadně velkými srdčitými listy. V době květu je dekorativní díky světle žlutým až krémovým květům uspořádaným ve vrcholičnatých květenstvích, která příjemně voní a lákají opylující hmyz. Uplatňuje se v alejích, parcích i ve větších zahradách, kde je ceněna pro vitalitu, stín a estetický vzhled.
Druh se rozpoznává podle robustního vzrůstu, široce vejčité až rozkladité koruny a poměrně velkých, nápadně srdčitých listů s pilovitým okrajem. Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší, s patrnou žilnatinou. Typické jsou dlouhé listeny přirostlé ke květenství, což je znak rodu Tilia. Od jiných lip se odlišuje zejména kombinací velikosti listů, tvaru koruny, celkově silného růstu a znaků přechodného charakteru odpovídajících hybridnímu původu.
Opadavý strom středního až velkého vzrůstu. Koruna je široká, pravidelná, v dospělosti hustá. Borka je zpočátku hladká, později podélně rozbrázděná. Letorosty jsou pevné, pupeny střídavé. Listy jsou střídavé, řapíkaté, široce vejčité až okrouhle srdčité, na bázi srdčité, na vrcholu zašpičatělé, po okraji pilovité. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, žlutavě bílé až krémové, uspořádané v převislých vrcholičnatých květenstvích s blanitým listenem. Tyčinky jsou četné. Plodem je kulovitý až vejcovitý oříšek.
Tilia × moltkei představuje hybridní taxon v rámci rodu Tilia, charakterizovaný intermediární kombinací morfologických znaků rodičovských typů. Habitus je převážně mohutný, s dobře vyvinutým terminálním i postranním větvením a kompaktní až široce rozložitou korunou. Listová čepel je asymetricky srdčitá, dlanitě žilnatá, na okraji jemně až zřetelně serrátní; adaxiální strana bývá tmavší, abaxiální světlejší. Květenství je vrcholičnaté, vyrůstající z paždí listenovitého útvaru typického pro rod Tilia, který usnadňuje anemochorní šíření plodenství. Květy jsou entomofilní, s výraznou produkcí nektaru a vůní. Plody jsou jednosemenné tvrdé oříšky, jejichž velikost, ochlupení a pevnost oplodí mohou kolísat v závislosti na konkrétním genetickém původu a stanovištních podmínkách.
Tilia × moltkei is a vigorous deciduous broadleaved tree cultivated mainly as an ornamental and park species. It is characterized by a regular, fairly broad crown, strong growth, and conspicuously large heart-shaped leaves. During flowering, it is attractive due to its pale yellow to creamy flowers arranged in cymose inflorescences, which are pleasantly fragrant and highly attractive to pollinating insects. It is used in avenues, parks, and larger gardens, where it is valued for its vitality, shade, and ornamental appearance.
This taxon can be recognized by its robust habit, broadly ovate to spreading crown, and relatively large, distinctly cordate leaves with serrate margins. The leaves are dark green above and paler beneath, with evident venation. As in other members of Tilia, the long bract adnate to the inflorescence is a key generic character. It differs from other lindens mainly by the combination of leaf size, crown shape, vigorous growth, and intermediate characters reflecting its hybrid origin.
A deciduous tree of medium to large size. The crown is broad, regular, and dense at maturity. The bark is initially smooth, later becoming longitudinally fissured. Twigs are stout; buds are alternate. Leaves are alternate, petiolate, broadly ovate to rounded-cordate, with a cordate base, an acuminate apex, and serrate margins. Flowers are bisexual, pentamerous, yellowish-white to cream, arranged in pendent cymose inflorescences associated with a membranous bract. Stamens are numerous. The fruit is a globose to ovoid nutlet.
Tilia × moltkei is a hybrid taxon within the genus Tilia, showing an intermediate combination of morphological characters derived from its parental lineage. The habit is typically vigorous, with well-developed terminal and lateral branching and a compact to broadly spreading crown architecture. Leaf blades are asymmetrically cordate, palmately veined, and finely to distinctly serrate along the margins; the adaxial surface is usually darker green, while the abaxial surface is paler. The inflorescence is cymose and borne in association with the characteristic foliar bract of Tilia, a structure that contributes to wind-assisted dispersal of the infructescence. The flowers are entomophilous, strongly scented, and nectar-producing. Fruits are one-seeded hard nutlets; their size, indumentum, and pericarp firmness may vary depending on the exact genetic background and site conditions.