Lípa Oliverova (Tilia oliveri) je méně běžný druh lípy pocházející z východní Asie. Jde o elegantní listnatý strom se široce vejčitou až zaoblenou korunou, který zaujme především nápadně kontrastními listy. Jejich svrchní strana bývá sytě zelená, zatímco spodní strana je výrazně světlejší až bělavě plstnatá, což dodává koruně dekorativní vzhled při pohybu ve větru. Kvete v létě vonnými, drobnými žlutavými květy uspořádanými v květenstvích s typickým blanitým listenem. V parcích a sbírkách dřevin je ceněna pro svůj neobvyklý vzhled, dobrou okrasnou hodnotu a botanickou zajímavost.
Druh Tilia oliveri lze odlišit zejména podle nápadně dvoubarevných listů, které mají tmavší zelený líc a bělavou až šedobílou, hustě plstnatou rubovou stranu. Listy jsou obvykle široce vejčité až téměř okrouhlé, se srdčitou bází a pilovitým okrajem. Mladé letorosty a někdy i řapíky mohou být jemně chlupaté. V porovnání s běžně pěstovanými evropskými lípami působí tento druh díky světlému rubu listů výrazně stříbřitěji. Rozlišovacím znakem jsou také květenství nesená na typickém podlouhlém listenovém křídle a kulovité až vejcovité plody s ochlupením.
Tilia oliveri je opadavý strom menšího až středního vzrůstu. Koruna bývá široká, volnější, v mládí spíše kuželovitá, později zaoblená. Borka je šedá, v mládí hladší, později mělce rozpukaná. Listy jsou střídavé, jednoduché, dlouze řapíkaté, čepel široce vejčitá až téměř okrouhlá, na bázi srdčitá, na vrcholu zašpičatělá až krátce protažená, okraj pilovitý. Líc listu je zelený, rub hustě bělavě až šedavě plstnatý. Květy jsou oboupohlavné, drobné, žlutobělavé, vonné, uspořádané v převislých vrcholičnatých květenstvích. S květenstvím srůstá podlouhlý, blanitý listen. Plodem je malý oříšek, kulovitý až vejcovitý, zpravidla chlupatý.
Tilia oliveri Szyszyl. náleží do čeledi Malvaceae sensu lato (dříve Tiliaceae). Jedná se o opadavý strom charakteristický výraznou indumentací na abaxiální straně listové čepele. Listy jsou alternující, petiolátní, čepel je široce ovátná až suborbikulární, s bází cordata a okrajem serratus. Adaxiální strana je převážně zelená a řídce chlupatá až olysalá, zatímco abaxiální strana je hustě pokryta bělavým až šedavým hvězdovitým plstnatým oděním, které představuje významný diagnostický znak taxonu. Květenství jsou cymózní, nicí až převislá, přirostlá k podlouhlému membranóznímu listenovému útvaru typickému pro rod Tilia. Květy jsou oboupohlavné, pentamerní, s četnými tyčinkami a svrchním semeníkem. Plodem je indehiscentní oříšek s patrným ochlupením. Druh je významný z hlediska dendrologického i taxonomického, zejména pro odlišení od příbuzných východoasijských taxonů se světlým rubem listů.
Tilia oliveri, commonly known as Oliver's linden, is an uncommon deciduous tree native to eastern Asia. It is valued for its elegant habit and especially for its striking foliage. The upper leaf surface is deep green, while the underside is conspicuously pale, often whitish and densely felted, creating a decorative silvery effect when the leaves move in the wind. In summer it bears small, fragrant, yellowish flowers arranged in clusters attached to the characteristic strap-like bract typical of lindens. It is planted mainly in botanical collections, arboreta, and ornamental landscapes for its distinctive appearance and botanical interest.
Tilia oliveri is distinguished primarily by its strongly bicolored leaves, with a green upper surface and a densely whitish to grayish tomentose lower surface. Leaves are usually broadly ovate to nearly rounded, with a cordate base and serrate margins. Young shoots and sometimes petioles may be softly hairy. Compared with commonly cultivated European lindens, this species appears much more silvery because of the pale undersides of the leaves. Additional diagnostic features include the inflorescences borne with a long, membranous bract and the small hairy fruits.
Tilia oliveri is a deciduous tree of small to medium size. The crown is broad and rather open, conical when young and becoming rounded with age. The bark is gray, smooth at first, later becoming shallowly fissured. Leaves are alternate, simple, and long-petiolate; the blade is broadly ovate to nearly orbicular, with a cordate base, an acute to shortly acuminate apex, and serrate margins. The upper surface is green, while the lower surface is densely covered with whitish to grayish felt-like hairs. The flowers are bisexual, small, yellowish-white, fragrant, and borne in drooping cymose clusters. The inflorescence is adnate to a long, membranous bract. The fruit is a small nutlet, globose to ovoid, usually hairy.
Tilia oliveri Szyszyl. belongs to Malvaceae sensu lato (formerly treated in Tiliaceae). It is a deciduous tree notable for the dense indumentum on the abaxial surface of the lamina. Leaves are alternate and petiolate; the blade is broadly ovate to suborbicular, with a cordate base and a serrate margin. The adaxial surface is green and sparsely pubescent to nearly glabrescent, whereas the abaxial surface is densely invested with whitish to grayish stellate tomentum, a key diagnostic character of the species. Inflorescences are cymose, nodding to pendulous, adnate to an elongated membranous bract characteristic of the genus Tilia. Flowers are bisexual, typically pentamerous, with numerous stamens and a superior ovary. The fruit is an indehiscent nutlet, commonly pubescent. The species is of dendrological and taxonomic interest, particularly in comparison with related East Asian taxa bearing pale-backed leaves.