Lípa uvadlá (Tilia × flaccida) je listnatý strom středního až většího vzrůstu, ceněný pro svou širokou, pravidelnou korunu, dekorativní olistění a dobré uplatnění v parcích, alejích i větších zahradách. Vyznačuje se srdčitými listy, které jsou na lícní straně tmavě zelené a na rubu světlejší. V době květu vytváří vonné, bělavě žluté květy uspořádané v květenstvích s nápadným podpůrným listenem, typickým pro lípy. Strom působí elegantně a poskytuje cenný stín i významný zdroj nektaru pro opylovače.
Tilia × flaccida se odlišuje zejména kombinací znaků mezi rodičovskými typy: má poměrně velké, široce srdčité listy s jemně až výrazně pilovitým okrajem, často s poněkud převislým či měkčím dojmem olistění a větévek. Rub listů bývá světlejší, v paždí žilek se mohou objevovat chomáčky chlupů. Rozlišovacím znakem je také tvar koruny, která bývá pravidelná, široce vejčitá až klenutá, a květenství nesoucí několik vonných květů přirostlých k podlouhlému listenovému útvaru. Hybridní původ se projevuje proměnlivostí jednotlivých morfologických znaků.
Opadavý strom dorůstající obvykle 20–30 m výšky, s kmenem krytým ve stáří podélně rozpukanou borkou. Koruna široká, hustá, vejčitá až zaoblená. Letorosty olivově zelené až hnědavé, lysé nebo slabě pýřité. Pupeny střídavé, vejcovité, dvoušupinné, načervenale hnědé. Listy střídavé, řapíkaté, čepele široce vejčité až okrouhle srdčité, na bázi srdčité, na vrcholu zašpičatělé, okraj pilovitý. Na líci tmavozelené, na rubu světlejší, v úhlech žilek často s chomáčky chlupů. Květenství vrcholíkovité, s 3–7 květy, nesené společně s blanitým, kopinatým až jazykovitým listenem. Květy oboupohlavné, pětičetné, žlutavě bílé, vonné. Plodem je kulovitý až vejcovitý oříšek, slabě až středně výrazně žebernatý.
Tilia × flaccida je hybridogenní taxon z okruhu rodu Tilia, vykazující intermediární morfologii ve znacích listu, indumenta, květenství i plodu. Diagnosticky významná je variabilita odění rubu listové čepele, zejména přítomnost trichomových chomáčků v axilách žilek, dále charakter serratury listového okraje a poměr délky čepele k délce řapíku. Čepel je obvykle asymetricky srdčitá, s dlanitou nervaturou a zřetelně vystouplou sekundární žilnatinou na abaxiální straně. Generativní orgány nesou znaky typické pro rod Tilia: květenství je adnátě spojeno s blanitým listenem usnadňujícím anemochorní šíření plodenství. Plodem je jednosemenný tvrdostěnný oříšek, jehož tloušťka oplodí a výraznost žeber mohou být taxonomicky podpůrnými znaky, avšak u hybridních jedinců často kolísají. Taxon je dendrologicky cenný pro robustní habitus, dobrou vitalitu a krajinářské využití v sídelní zeleni.
Tilia × flaccida is a deciduous broadleaved tree of medium to large size, valued for its broad, regular crown, ornamental foliage, and use in parks, avenues, and larger gardens. It bears cordate leaves that are dark green above and paler beneath. During flowering, it produces fragrant pale yellow to creamy flowers arranged in clusters attached to a conspicuous bract, a characteristic feature of lindens. The tree has an elegant appearance, provides dense shade, and serves as an important nectar source for pollinators.
Tilia × flaccida can be recognized by its combination of intermediate hybrid characters: relatively large, broadly heart-shaped leaves with a finely to distinctly serrate margin, often with somewhat softer or more drooping foliage and branchlets. The lower leaf surface is usually paler, and tufts of hairs may occur in the axils of the veins. Additional diagnostic traits include a regular, broadly ovate to domed crown and inflorescences bearing several fragrant flowers adnate to an elongated bract. Its hybrid origin is reflected in the variability of individual morphological characters.
A deciduous tree typically reaching 20–30 m in height, with older trunks developing longitudinally fissured bark. Crown broad, dense, ovate to rounded. Young shoots olive green to brownish, glabrous or slightly pubescent. Buds alternate, ovate, with two scales, reddish brown. Leaves alternate, petiolate; blades broadly ovate to rounded-cordate, cordate at the base, acuminate at the apex, margin serrate. Upper surface dark green, lower surface paler, often with tufts of hairs in the vein axils. Inflorescences cymose, with 3–7 flowers, borne together with a membranous lanceolate to tongue-shaped bract. Flowers bisexual, pentamerous, yellowish white, fragrant. Fruit a globose to ovoid nutlet, weakly to moderately ribbed.
Tilia × flaccida is a hybridogenous taxon within the genus Tilia, showing intermediate morphology in leaf structure, indumentum, inflorescence, and fruit characters. Of diagnostic importance is the variability of pubescence on the abaxial leaf surface, especially the presence of trichome tufts in vein axils, as well as the nature of leaf serration and the proportion between blade length and petiole length. The blade is usually asymmetrically cordate, with palmate venation and clearly raised secondary veins on the abaxial side. The reproductive structures display the typical features of Tilia: the inflorescence is adnate to a membranous bract that facilitates anemochorous dispersal of the fruiting unit. The fruit is a one-seeded, hard-walled nutlet, with pericarp thickness and rib prominence serving as supplementary taxonomic characters, though these are often variable in hybrid individuals. The taxon is dendrologically valued for its robust habit, good vitality, and landscape use in urban and park plantings.