Lípa velkolistá (Tilia macrophylla) je mohutný listnatý strom ceněný pro svůj pravidelný vzrůst, širokou korunu a nápadně velké, srdčité listy. Patří mezi významné parkové i krajinářské dřeviny a je oblíbená také pro své vonné květy, které lákají opylovače. V období květu působí velmi dekorativně a zároveň poskytuje cenný zdroj nektaru pro včely a další hmyz.
Druh se vyznačuje především velmi velkými, široce srdčitými listy, které jsou na rubu často jemně chlupaté až plstnaté, zejména na žilnatině. Okraj listu je pilovitý. Mladé letorosty a řapíky bývají výrazněji ochlupené než u příbuzných druhů lip. Květenství je převislé, vyrůstá ze žlutozeleného podpůrného listeny, květy jsou světle žluté až krémové, silně vonné. Oproti lípě malolisté má větší listy a zpravidla hustší ochlupení spodní strany listů.
Opadavý strom dorůstající obvykle 20–35 m výšky, s přímým kmenem a široce vejčitou až kulovitou korunou. Borka je v mládí hladká, šedá, později podélně brázditá. Listy jsou střídavé, jednoduché, dlouze řapíkaté, čepel široce vejčitá až okrouhle srdčitá, 8–15 cm dlouhá i širší, na bázi srdčitá, na vrcholu zašpičatělá, na okraji ostře pilovitá. Svrchní strana listu je tmavě zelená, spodní světlejší, s chlupy zejména na žilkách. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané v vrcholičnatých květenstvích po 2–7, přirostlých k blanitému listeny. Plodem je tvrdá, kulovitá až vejcovitá nažka.
Tilia macrophylla je statný opadavý taxon z čeledi Malvaceae sensu lato (tradičně Tiliaceae), charakteristický robustním habitem a výrazně vyvinutými listovými čepelemi. Letorosty, řapíky i abaxiální strana listů vykazují zpravidla nápadnější indument než u jiných středoevropských druhů rodu Tilia. Listová čepel je asymetricky srdčitá, s dlanitou žilnatinou a výrazně dvojitě až ostře pilovitým okrajem. Květenství je vrcholičnaté, adnátne přirostlé k podlouhlému blanitému listeny, který usnadňuje šíření plodenství větrem. Květy jsou entomofilní, bohaté na nektar a aromatické silice. Plody jsou kulovité až krátce vejcovité, s perikarpem relativně pevným. Druh je významný jak dendrologicky, tak ekologicky, zejména jako medonosná dřevina a dlouhověký prvek kulturní krajiny.
Tilia macrophylla, commonly known as large-leaved lime, is a stately deciduous tree valued for its broad crown, symmetrical growth habit, and especially its large heart-shaped leaves. It is widely planted in parks and landscapes and is also appreciated for its fragrant flowers, which attract many pollinators. During flowering, it is highly ornamental and serves as an important nectar source for bees and other insects.
This species is distinguished mainly by its very large, broadly cordate leaves, which are often softly hairy to felted on the underside, especially along the veins. The leaf margin is serrate. Young shoots and petioles are usually more densely pubescent than in related lime species. The inflorescences are pendulous and attached to a yellow-green bract; the flowers are pale yellow to creamy and strongly fragrant. Compared with small-leaved lime, it has larger leaves and generally denser indumentum on the lower leaf surface.
A deciduous tree usually reaching 20–35 m in height, with a straight trunk and a broadly ovate to rounded crown. The bark is smooth and grey when young, becoming longitudinally fissured with age. Leaves are alternate, simple, long-petiolate; the blade is broadly ovate to rounded-cordate, 8–15 cm long or more, cordate at the base, acute at the apex, and sharply serrate along the margin. The upper surface is dark green, the underside paler and hairy, especially on the veins. Flowers are bisexual, pentamerous, arranged in cymose inflorescences of 2–7 flowers adnate to a membranous bract. The fruit is a hard, globose to ovoid nutlet.
Tilia macrophylla is a robust deciduous taxon of the family Malvaceae sensu lato (traditionally placed in Tiliaceae), characterized by a vigorous habit and prominently developed leaf blades. The current year's shoots, petioles, and abaxial leaf surfaces usually show a more conspicuous indumentum than in other Central European species of Tilia. The lamina is asymmetrically cordate, with palmate venation and a distinctly serrate to doubly serrate margin. The inflorescence is cymose and adnate to an elongated membranous bract, which facilitates wind-assisted dispersal of the fruiting cluster. The flowers are entomophilous, rich in nectar, and contain aromatic volatile compounds. Fruits are globose to shortly ovoid, with a relatively firm pericarp. The species is of considerable dendrological and ecological importance, especially as a melliferous tree and a long-lived component of cultivated landscapes.