Morušovník černý (Morus nigra) je menší až středně velký opadavý strom známý svými tmavými, velmi chutnými plody, které připomínají ostružiny. Pochází pravděpodobně z oblasti jihozápadní Asie, ale po staletí je pěstován v Evropě i dalších částech světa. Vytváří širokou, rozložitou korunu a je ceněn jako ovocná i okrasná dřevina. Listy jsou drsné, srdčité až vejčité, často nepravidelně laločnaté, s pilovitým okrajem. Plody dozrávají v létě a mají tmavě červenou až téměř černou barvu.
Od ostatních druhů morušovníků se morušovník černý odlišuje zejména drsně chlupatými listy na svrchní straně, kratšími a širšími listy s hlubší srdčitou bází a velmi tmavými, aromatickými plody s výrazně sladkokyselou chutí. Ve srovnání s morušovníkem bílým (Morus alba) má obvykle tužší, hrubší listy a kompaktnější, méně prodloužené plodenství. Strom roste pomaleji, bývá nižší a má hustší, rozložitější korunu. Důležitým znakem je také vysoká ploidie druhu, která jej odlišuje i cytologicky.
Opadavý strom obvykle 6–12 m vysoký, se široce kulovitou až rozkladitou korunou. Borka je tmavošedá až hnědošedá, podélně rozpukaná. Letorosty jsou poměrně silné, krátce chlupaté až olysalé. Listy jsou střídavé, řapíkaté, čepele 8–20 cm dlouhé, široce vejčité až okrouhle vejčité, na bázi srdčité, na vrcholu špičaté, na okraji pilovité, celistvé nebo laločnaté, na líci tmavozelené, drsné, na rubu světlejší a chlupaté. Květy jsou jednopohlavné, rostliny jednodomé nebo mnohdy funkčně dvoudomé; květenství jehnědovitá. Samičí květenství jsou krátká, hustá. Plodenství je souplodí nažek obklopených zdužnatělým okvětím, 2–3 cm dlouhé, při zralosti tmavě červené až černé, šťavnaté.
Morus nigra L. je druh z čeledi Moraceae, charakteristický vysokým stupněm polyploidie a dlouhodobou kulturní historií v oblastech mírného a subtropického pásma. Taxon se vyznačuje robustnější listovou čepelí s nápadně skabrátním adaxiálním povrchem, hustším indumentem na abaxiální straně a relativně krátkými, tlustšími plodenstvími. Anatomicky i morfologicky je významný rozdíly oproti Morus alba, zejména ve struktuře epidermis, drsnosti listu a kvalitě infruktescence. Květy jsou redukované, větrosnubné, uspořádané v hustých klasovitých až jehnědovitých květenstvích. Plodem je agregované souplodí vznikající srůstem zdužnatělých částí květu. Druh preferuje hlubší, propustné a výhřevné půdy, dobře snáší sucho a v dospělosti vykazuje značnou toleranci k letnímu přísušku. V dendrologické i pomologické praxi je ceněn pro kvalitu plodů, dlouhověkost a schopnost prosperovat v teplejších oblastech.
Black mulberry (Morus nigra) is a small to medium-sized deciduous tree valued for its dark, richly flavored fruits resembling blackberries. It is thought to originate from southwestern Asia but has been cultivated for centuries across Europe and elsewhere. The tree develops a broad, spreading crown and is appreciated both as a fruit tree and an ornamental species. Its leaves are rough, heart-shaped to ovate, often irregularly lobed, with serrated margins. The fruits ripen in summer and turn deep red to nearly black when mature.
Black mulberry differs from other mulberry species mainly by its rough, hairy upper leaf surface, shorter and broader leaves with a distinctly cordate base, and very dark, aromatic fruits with a strong sweet-acid flavor. Compared with white mulberry (Morus alba), it usually has stiffer, coarser leaves and more compact, less elongated fruiting bodies. The tree grows more slowly, is often smaller, and forms a denser, broader crown. An important distinguishing feature is also its high ploidy level, which separates it cytologically from related species.
A deciduous tree usually 6–12 m tall, with a broadly rounded to spreading crown. Bark dark grey to grey-brown, longitudinally fissured. Young shoots relatively stout, shortly pubescent to glabrescent. Leaves alternate, petiolate; blades 8–20 cm long, broadly ovate to orbicular-ovate, cordate at the base, acute at the apex, serrate at the margin, entire or lobed, dark green and scabrid above, paler and pubescent beneath. Flowers unisexual; plants monoecious or sometimes functionally dioecious; inflorescences catkin-like. Female inflorescences short and dense. The multiple fruit consists of achenes enclosed by fleshy perianth parts, 2–3 cm long, dark red to black at maturity, and juicy.
Morus nigra L., a member of the family Moraceae, is distinguished by its high level of polyploidy and its long history of cultivation in temperate and subtropical regions. The species is characterized by a relatively thick leaf blade with a markedly scabrid adaxial surface, denser indumentum on the abaxial side, and comparatively short, thick infructescences. It differs from Morus alba in epidermal structure, foliar texture, and fruit quality. The flowers are reduced, primarily wind-pollinated, and arranged in dense spike-like to catkin-like inflorescences. The fruit is an aggregate structure formed by the fusion of fleshy floral parts surrounding the true fruits. The species prefers deep, well-drained, warm soils, tolerates drought well, and once established shows considerable resistance to summer dryness. In dendrology and pomology, it is highly valued for fruit quality, longevity, and adaptability to warm growing regions.