Olivovník evropský (Olea europaea) je stálezelený strom nebo keř typický pro oblast Středomoří. Je ceněn pro své úzké, kožovité, šedozelené listy, dlouhověkost a plody – olivy, které se využívají k přímé konzumaci i k výrobě olivového oleje. Roste pomalu, ale dožívá se velmi vysokého věku. Má malebný, často pokroucený kmen a hustou korunu, díky čemuž je významný nejen hospodářsky, ale i okrasně.

Stálezelený dřevnatý druh s úzkými vstřícnými listy, které jsou na líci šedozelené až tmavozelené a na rubu stříbřitě šedé. Typický je nepravidelný, často sukovitý a věkem silně zkroucený kmen. Květy jsou drobné, bělavé až krémové, uspořádané v latách. Plodem je dužnatá peckovice – oliva, zprvu zelená, v době zralosti černofialová až tmavá. Druh je dobře přizpůsoben suchu a slunným stanovištím.

Olea europaea L. je stálezelený strom nebo keř z čeledi olivovníkovité (Oleaceae), dorůstající obvykle výšky 3–12 m. Listy jsou jednoduché, vstřícné, krátce řapíkaté, kopinaté až úzce eliptické, celokrajné, 3–8 cm dlouhé, na svrchní straně tmavozelené, na spodní straně hustě kryté šupinkami, které jim dodávají stříbřitý vzhled. Květy jsou oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, drobné, bělavé, čtyřčetné, uspořádané v úžlabních latách. Kalich je malý, koruna srostloplátečná, se čtyřmi cípy, tyčinky jsou dvě. Semeník je svrchní. Plodem je elipsoidní až vejcovitá peckovice s masitou oplodní a tvrdou peckou.

Olivovník evropský (Olea europaea L.) představuje xeromorfní, sklerofylní taxon adaptovaný na podmínky mediteránního klimatu. Anatomická stavba listu vykazuje znaky omezující transpiraci, zejména silnou kutikulu, kožovitou čepel a přítomnost peltátních šupin na abaxiální straně. Druh je převážně entomogamní, avšak u kulturních odrůd může významně působit i anemogamie. Květenství mají podobu úžlabních vrcholičnatých lat, vyrůstajících na loňských větévkách. Plod je jednosemenná peckovice, jejíž velikost, tvar, obsah oleje i poměr dužniny k endokarpu jsou silně proměnlivé v závislosti na kultivaru. Druh vykazuje značnou regenerační schopnost, vysokou toleranci vůči suchu a dlouhověkost, přičemž u starých jedinců dochází k výrazné sekundární deformaci kmene a větvení.

Olive tree / European olive

Olea europaea, commonly known as the olive tree or European olive, is an evergreen tree or shrub native to the Mediterranean region. It is valued for its narrow, leathery, gray-green leaves, great longevity, and fruits – olives – which are used for direct consumption and for the production of olive oil. It grows slowly but can live for centuries. Its picturesque, often gnarled trunk and dense crown make it important both economically and ornamentally.

An evergreen woody species with narrow opposite leaves that are gray-green to dark green above and silvery-gray beneath. A characteristic feature is the irregular, often knotty and strongly twisted trunk in older specimens. The flowers are small, whitish to cream, and arranged in panicles. The fruit is a fleshy drupe – the olive – green when unripe and dark purple to black at maturity. The species is well adapted to drought and sunny habitats.

Olea europaea L. is an evergreen tree or shrub in the family Oleaceae, usually reaching 3–12 m in height. Leaves are simple, opposite, shortly petiolate, lanceolate to narrowly elliptic, entire, 3–8 cm long, dark green on the upper surface and densely covered with scales beneath, giving them a silvery appearance. Flowers are bisexual or functionally unisexual, small, whitish, tetramerous, and arranged in axillary panicles. The calyx is small, the corolla gamopetalous with four lobes, and there are two stamens. The ovary is superior. The fruit is an ellipsoid to ovoid drupe with a fleshy pericarp and a hard stone.

Olea europaea L. is a xeromorphic, sclerophyllous taxon adapted to Mediterranean climatic conditions. The anatomical structure of the leaf shows several transpiration-reducing traits, including a thick cuticle, leathery lamina, and peltate scales on the abaxial surface. The species is primarily entomophilous, although anemophily may also play a significant role in cultivated varieties. The inflorescences are axillary paniculate cymes produced on the previous year’s shoots. The fruit is a one-seeded drupe, with size, shape, oil content, and pulp-to-endocarp ratio varying considerably depending on the cultivar. The species exhibits strong regenerative capacity, high drought tolerance, and exceptional longevity; in older individuals, pronounced secondary deformation of the trunk and branching is common.