Ořešák hindsii (Juglans hindsii) je severoamerický druh ořešáku pocházející z Kalifornie. Jedná se o opadavý strom střední až větší velikosti s rozložitou korunou, tmavě zbarvenou borkou a nápadně zpeřenými listy. V přírodě roste zejména v údolních stanovištích, podél vodních toků a na hlubších, úrodnějších půdách. Je ceněn jako podnož pro šlechtěné ořešáky, zejména díky své vitalitě, dobrému zakořeňování a toleranci k některým půdním podmínkám. Plody jsou kulovité ořechy se zeleným oplodím, které po dozrání tmavne.
Druh se vyznačuje lichozpeřenými listy s větším počtem lístků, obvykle 11–17, které jsou úzce vejčité až kopinaté a jemně pilovité. Charakteristická je tmavá, hluboce brázditá borka starších jedinců a štíhlejší habitus oproti některým jiným druhům rodu Juglans. Od ořešáku černého (Juglans nigra) se odlišuje zejména menšími plody, odlišnou stavbou listů a přirozeným výskytem v Kalifornii. Od ořešáku královského (Juglans regia) se liší vyšším počtem lístků, tmavší borkou, robustnějším oplodím a celkově divočejším růstem.
Juglans hindsii je opadavý jednodomý strom dorůstající zpravidla 10–20 m, výjimečně více. Koruna je široce vejčitá až rozložitá. Kmen bývá přímý, borka v mládí šedohnědá, později tmavší, podélně rozbrázděná. Letorosty jsou poměrně silné, pupeny malé až středně velké. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, dlouhé přibližně 20–45 cm, složené nejčastěji z 11–17 lístků. Jednotlivé lístky jsou podlouhle vejčité až kopinaté, na okraji jemně pilovité, na vrcholu zašpičatělé. Samčí květy jsou uspořádány v převislých jehnědách, samičí květy vyrůstají jednotlivě nebo v malých skupinách. Plodem je kulovitý až téměř kulovitý ořech se silným zeleným oplodím; skořápka je tvrdá, semeno jedlé, avšak méně ceněné než u Juglans regia.
Juglans hindsii Jeps. náleží do čeledi Juglandaceae. Jedná se o jednodomý, větrosnubný taxon s výrazně vyvinutými střídavými, imparipinnátními listy. Morfologicky je charakteristický relativně vysokým počtem postranních lístků, jejichž čepele jsou úzce eliptické až kopinaté, se serrátním okrajem a krátce řapíčkatou až téměř přisedlou bází. Generativní orgány jsou prostorově oddělené v rámci jedince: samčí květenství tvoří převislé amenty, zatímco samičí květy jsou terminální nebo subterminální, v menších květenstvích. Plod je botanicky peckovici podobný ořech obalený masitým exokarpem a mezokarpem, které během zrání tmavnou. Druh je původní v Kalifornii, kde osidluje především aluviální a hlubší sezónně vlhké půdy. Významný je rovněž v hybridizaci a jako podnož, zejména v souvislosti s pěstováním ořešáků v produkčních sadech, kde je ceněn pro vigor, adaptabilitu a kompatibilitu s některými kulturními formami rodu Juglans.
Juglans hindsii, commonly known as Northern California black walnut, is a deciduous tree native to California in the western United States. It is a medium-sized to large tree with a spreading crown, dark bark, and conspicuous pinnate leaves. In the wild it typically occurs in valleys, along streams, and on deep, relatively fertile soils. The species is valued as a rootstock for cultivated walnuts because of its vigor, strong root system, and adaptation to certain soil conditions. Its fruits are round walnuts enclosed in a green husk that darkens as it matures.
This species is distinguished by its pinnate leaves with a relatively high number of leaflets, usually 11–17, which are narrowly ovate to lanceolate and finely serrate. Older trees develop dark, deeply furrowed bark, and the overall habit is often somewhat more slender than in some other Juglans species. It differs from Juglans nigra by its generally smaller fruits, somewhat different leaf morphology, and native range in California. It differs from Juglans regia by its greater number of leaflets, darker bark, thicker husk, and more wild, less orchard-like overall appearance.
Juglans hindsii is a deciduous monoecious tree usually reaching 10–20 m in height, occasionally more. The crown is broadly ovate to spreading. The trunk is typically straight; the bark is gray-brown when young, becoming darker and longitudinally furrowed with age. Twigs are relatively stout, and buds are small to medium-sized. Leaves are alternate, odd-pinnate, about 20–45 cm long, and most often composed of 11–17 leaflets. The leaflets are oblong-ovate to lanceolate, finely serrate, and pointed at the apex. Staminate flowers are borne in pendulous catkins, while pistillate flowers occur singly or in small clusters. The fruit is a globose to nearly globose walnut with a thick green husk; the shell is hard, and the seed is edible but generally less valued than that of Juglans regia.
Juglans hindsii Jeps. is a member of the family Juglandaceae. It is a monoecious, anemophilous taxon characterized by well-developed alternate, imparipinnate leaves. Morphologically, it is notable for its relatively numerous lateral leaflets, whose blades are narrowly elliptic to lanceolate, with serrate margins and short-petiolulate to nearly sessile bases. The reproductive structures are sexually separated on the same individual: staminate inflorescences are pendent aments, whereas pistillate flowers are terminal or subterminal, arranged singly or in small clusters. The fruit is a walnut-like nut enclosed by a fleshy outer husk that darkens at maturity. The species is native to California, where it occupies primarily alluvial habitats and deeper seasonally moist soils. It is also important in walnut breeding and orchard systems as a rootstock, valued for vigor, adaptability, and compatibility with certain cultivated Juglans taxa.