Plotovník Davidův (Hemiptelea davidii) je opadavý listnatý strom nebo větší keř pocházející z východní Asie. Vyznačuje se nepravidelnou korunou, nápadně trnitými větvemi a drobnějšími, střídavými listy, které tvarem připomínají některé jilmy. Je ceněn především jako botanicky zajímavá dřevina vhodná do sbírek a dendrologických výsadeb. Působí výrazně zejména v zimním období, kdy vynikne jeho trnitá stavba větví a charakteristická borka.

Hlavními rozlišovacími znaky jsou přítomnost pevných kolců až trnů na větvích, střídavé jednoduché listy s pilovitým okrajem a asymetrickou bází, podobné listům jilmu, a opadavý charakter. Od pravých jilmů se liší zejména silně vyvinutými trny, celkově drsnějším habitem a odlišnými plody. Borka bývá časem rozpraskaná až deskovitě odlupčivá. Druh je dobře rozpoznatelný i podle řídké, nepravidelné koruny a často křivolakého větvení.

Opadavý strom nebo vysoký keř, obvykle 5–15 m vysoký. Koruna nepravidelná, řídká, větve často rozestálé, s kolcovitými postranními útvary. Borka šedohnědá až tmavošedá, u starších jedinců rozpraskaná. Letorosty zpočátku jemně pýřité nebo olysalé, později lysé. Listy střídavé, jednoduché, řapíkaté, vejčitě eliptické až široce vejčité, s klínovitou až asymetrickou bází a zašpičatělým vrcholem, okraj pilovitý. Květy drobné, nenápadné, jednopohlavné, rostlina jednodomá; kvetení probíhá časně na jaře před plným olistěním nebo při jeho rašení. Plodem je křídlatá nažka.

Hemiptelea davidii Planch. náleží do čeledi Ulmaceae. Jde o xerotolerantní opadavou dřevinu stromového až keřovitého vzrůstu, charakteristickou tvorbou brachyblastických, často přeměněných kolcovitých větví. Listy jsou distichně až spirálně uspořádané, čepel je relativně malá, na bázi nápadně nestejná, s jednoduše až místy dvojitě pilovitým okrajem a zpeřenou žilnatinou. Květenství jsou redukovaná, květy anemogamní, bez výrazného okvětí. Samčí a samičí květy se vyvíjejí odděleně na témže jedinci. Plodem je zploštělá křídlatá nažka; semeno je uloženo excentricky. Druh je přirozeně rozšířen v severní Číně, Mongolsku a přilehlých oblastech, kde osidluje suché svahy, řídké lesy a kontinentálně laděná stanoviště. V kultuře je hodnotný jako sbírková taxonická dřevina, avšak méně častý v běžných sadovnických výsadbách.

David elm

Hemiptelea davidii, commonly known as David elm, is a deciduous small tree or large shrub native to East Asia. It is notable for its irregular crown, prominently thorny branches, and relatively small alternate leaves that somewhat resemble those of elms. It is mainly valued as a botanically interesting woody plant for arboreta and specialist collections. Its striking winter appearance is especially distinctive, with the thorny branch structure and characteristic bark becoming more apparent after leaf fall.

The most distinctive features are the presence of stout spines or thorn-like short shoots on the branches, alternate simple leaves with a serrated margin and asymmetrical base, and its deciduous habit. In comparison with true elms, it differs by its strongly developed thorns, rougher overall habit, and different fruit morphology. The bark becomes fissured and may appear somewhat scaly or plated with age. The species is also recognizable by its open, irregular crown and often contorted branching pattern.

Deciduous tree or tall shrub, usually 5–15 m in height. Crown irregular and rather open; branches spreading, often bearing spur-like or spine-like lateral structures. Bark grey-brown to dark grey, becoming fissured with age. Young shoots initially slightly pubescent or soon glabrescent, later glabrous. Leaves alternate, simple, petiolate, ovate-elliptic to broadly ovate, with a cuneate to asymmetrical base and an acuminate apex; margin serrate. Flowers small, inconspicuous, unisexual; plant monoecious. Flowering occurs in early spring before or during leaf emergence. Fruit a winged samara.

Hemiptelea davidii Planch. belongs to the family Ulmaceae. It is a drought-tolerant deciduous woody species of arboreal to shrubby habit, characterized by brachyblasts frequently modified into rigid thorn-like structures. Leaves are arranged distichously to spirally; the lamina is comparatively small, markedly unequal at the base, with a simply to locally doubly serrate margin and pinnate venation. Inflorescences are reduced; the flowers are anemophilous and lack a conspicuous perianth. Staminate and pistillate flowers develop separately on the same individual. The fruit is a flattened winged samara with the seed positioned excentrically. The species is native to northern China, Mongolia, and adjacent regions, where it occurs on dry slopes, in open woodland, and under continental climatic conditions. In cultivation it is a valuable collector’s taxon, though still uncommon in ordinary ornamental planting.