Dub korkový (Quercus suber) je stálezelený strom původem ze západního Středomoří, ceněný především pro svou mimořádně silnou, korkovitou borku. Dorůstá obvykle 10–20 m, v příznivých podmínkách i více, a vytváří širokou, nepravidelnou korunu. Listy jsou tuhé, kožovité, vejčité až eliptické, na líci tmavě zelené, na rubu světlejší, často jemně plstnaté. Žaludy dozrávají zpravidla během jednoho roku a jsou částečně kryté číškovitou kupulou se šupinami. Druh je významný hospodářsky i ekologicky, zejména jako zdroj přírodního korku a jako součást středomořských lesních a křovinných společenstev.

Nápadně silná, hluboce rozpukaná korková borka; stálezelené, kožovité listy s často šedavě plstnatým rubem; nepravidelná, široce rozložená koruna; žaludy usazené jednotlivě nebo po několika, s kupulou pokrytou přitisklými šupinami; výskyt ve středomořské oblasti na kyselých až silikátových půdách. Od jiných dubů se dobře odlišuje právě mohutnou korkovou vrstvou borky, která se pravidelně obnovuje.

Quercus suber je stálezelený listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae). Kmen bývá krátký až středně vysoký, často se brzy větví. Borka je mimořádně tlustá, korkovitá, šedohnědá až tmavošedá, podélně i nepravidelně rozbrázděná. Letorosty jsou zprvu plstnaté, později olysávající. Pupeny jsou malé, vejcovité. Listy jsou střídavé, 3–7 cm dlouhé, krátce řapíkaté, čepel vejčitá až podlouhlá, celokrajná nebo mělce zubatá, na vrcholu tupá až špičatá. Samčí květy tvoří převislé jehnědy, samičí květy jsou drobné, nenápadné. Plodem je žalud podlouhle vejcovitého tvaru, částečně ponořený v dřevnaté kupule. Kořenový systém je hluboký a dobře přizpůsobený suchým stanovištím.

Quercus suber L. náleží do čeledi Fagaceae a je typickým zástupcem vždyzelených sklerofylních dřevin mediteránní oblasti. Druh se vyznačuje mimořádně vyvinutým felémem sekundárního původu, které vytváří silnou izolační korkovou vrstvu chránící kmen proti požáru, přehřívání i ztrátám vody. Listy jsou skleromorfní, krátce řapíkaté, s kožovitou čepelí, často s indumentem na abaxiální straně, což snižuje transpiraci. Květy jsou jednopohlavné, rostlina jednodomá; samčí květy v jehnědách, samičí jednotlivé nebo v malých skupinách. Plodem je nažka typu žaludu, uložená v kupule tvořené srostlými listeny. Druh preferuje oblasti s mírným klimatem, zimními srážkami a sušším létem, zejména na kyselých, dobře propustných půdách, zatímco špatně snáší vápnité substráty a silné mrazy. Z fytogeografického hlediska je významnou složkou korkodubových lesů a agro-sylvo-pastorálních systémů západního Středomoří.

Cork oak

Cork oak (Quercus suber) is an evergreen tree native to the western Mediterranean region, best known for its exceptionally thick, corky bark. It usually grows 10–20 m tall, sometimes more under favorable conditions, and develops a broad, irregular crown. The leaves are tough, leathery, ovate to elliptic, dark green above and paler beneath, often with a fine tomentose underside. The acorns generally mature within one year and are partly enclosed by a cup-shaped cupule with appressed scales. This species is of major economic and ecological importance as the source of natural cork and as a characteristic component of Mediterranean woodland and scrub communities.

Exceptionally thick, deeply fissured cork bark; evergreen, leathery leaves with a often grayish-tomentose underside; broad, irregular crown; acorns borne singly or in small groups, partly enclosed by a cupule with appressed scales; occurrence in Mediterranean regions, especially on acidic or siliceous soils. It is readily distinguished from other oaks by its massive regenerating cork layer.

Quercus suber is an evergreen broadleaved tree in the beech family (Fagaceae). The trunk is often short to medium in length and may branch relatively low. The bark is very thick, corky, gray-brown to dark gray, and deeply furrowed. Young shoots are initially pubescent, later becoming glabrescent. Buds are small and ovoid. Leaves are alternate, 3–7 cm long, shortly petiolate, with an ovate to oblong blade, margins entire or shallowly toothed, and an apex obtuse to acute. Male flowers are borne in pendulous catkins, while female flowers are small and inconspicuous. The fruit is an oblong-ovoid acorn, partly enclosed by a woody cupule. The root system is deep and well adapted to dry habitats.

Quercus suber L. is a member of the family Fagaceae and a characteristic evergreen sclerophyllous tree of the Mediterranean biome. The species is notable for its highly developed secondary phellem, which forms a thick insulating cork layer protecting the stem against fire, overheating, and water loss. Leaves are scleromorphic, shortly petiolate, with a coriaceous lamina and often an indumentum on the abaxial surface, reducing transpiration. The flowers are unisexual and the species is monoecious; staminate flowers are arranged in catkins, while pistillate flowers occur singly or in small clusters. The fruit is a nut of the acorn type, seated in a cupule formed by fused bracts. The species prefers regions with mild climates, winter rainfall, and dry summers, especially on acidic, well-drained soils, while it is poorly tolerant of calcareous substrates and severe frost. Phytogeographically, it is an important component of cork oak woodlands and agro-silvo-pastoral systems in the western Mediterranean.