Štědřenec alpský (Laburnum alpinum) je opadavý keř nebo menší strom z čeledi bobovitých (Fabaceae), ceněný především pro své dlouhé převislé hrozny sytě žlutých květů. Kvete na jaře až počátkem léta a patří k velmi nápadným okrasným dřevinám. Přirozeně pochází z horských oblastí jižní a střední Evropy. V zahradách se uplatňuje jako solitéra nebo v menších skupinách. Celá rostlina je jedovatá, zejména semena, protože obsahuje toxické alkaloidy.
Od ostatních štědřenců se štědřenec alpský pozná zejména podle delších, volně převislých květenství, která obvykle dosahují větší délky než u štědřence odvislého. Květy jsou výrazně žluté a zpravidla méně vonné nebo téměř nevonné. Důležitým rozlišovacím znakem je také lysý semeník a lusky, případně jen slabě chlupaté v mládí, zatímco u některých příbuzných druhů bývají více chlupaté. Listy jsou trojčetné, s eliptickými až vejčitými lístky, na rubu obvykle méně chlupatými.
Opadavý keř nebo menší strom dorůstající obvykle 3–8 m výšky, s řídkou, nepravidelnou až vejčitou korunou. Borka je v mládí hladká, zelenošedá až hnědozelená, později tmavne. Listy jsou střídavé, trojčetné; jednotlivé lístky jsou řapíčkaté, obvejčité až eliptické, celokrajné. Květy jsou uspořádány v dlouhých převislých hroznech, motýlovité, zlatožluté. Kvete nejčastěji v květnu až červnu. Plodem je úzký lusk obsahující několik semen. Stanovištně vyhovují slunná až mírně přistíněná místa a propustné, spíše vápenité půdy.
Laburnum alpinum (Mill.) Bercht. & J.Presl je druh dřeviny z čeledi Fabaceae. Představuje opadavý fanerofyt s trojčetnými, dlouze řapíkatými listy. Listové lístky jsou na líci většinou lysé, na rubu lysé až slabě přitiskle chlupaté, tvarově eliptické až obvejčité. Květenstvím je prodloužený, převislý hrozen složený z většího počtu papilionátních květů se žlutou korunou. Kalich je dvoupyský, koruna typicky motýlokvětá, tyčinky diadelfní (9+1). Gyneceum je svrchní, z jednoho plodolistu. Plodem je zploštělý, mnohosemenný lusk, ve zralosti pukající. Druh je přirozeně rozšířen v horských lesích a křovinách jižní a střední Evropy, často na kamenitých, skeletnatých a bazických substrátech. Z diagnostického hlediska je významná kombinace dlouhých převislých hroznů, slabě vonných až nevonných květů a převážně lysých plodů. Stejně jako ostatní zástupci rodu obsahuje cytisin a další chinolizidinové alkaloidy, které podmiňují jeho toxicitu.
Alpine laburnum (Laburnum alpinum) is a deciduous shrub or small tree in the pea family (Fabaceae), valued for its long, pendulous racemes of bright yellow flowers. It blooms in late spring to early summer and is one of the most striking ornamental woody plants in flower. The species is native to mountainous regions of southern and central Europe. In cultivation, it is used as a specimen plant or in small groups. All parts of the plant are poisonous, especially the seeds, due to toxic alkaloids.
Alpine laburnum is distinguished from other laburnums mainly by its longer, freely pendulous flower racemes, which are usually longer than those of common laburnum. The flowers are bright yellow and typically faintly scented or nearly scentless. An important diagnostic character is the glabrous ovary and pods, or only slightly hairy when young, whereas some related taxa tend to be more pubescent. The leaves are trifoliate, with elliptic to ovate leaflets, usually less hairy beneath.
A deciduous shrub or small tree, usually 3–8 m tall, with a sparse, irregular to ovate crown. Bark is smooth and greenish-grey to brownish-green when young, becoming darker with age. Leaves are alternate and trifoliate; the individual leaflets are stalked, obovate to elliptic, and entire. Flowers are arranged in long, pendulous racemes; they are papilionaceous and golden yellow. Flowering usually occurs from May to June. The fruit is a narrow pod containing several seeds. It prefers sunny to lightly shaded sites and well-drained, often calcareous soils.
Laburnum alpinum (Mill.) Bercht. & J.Presl is a woody species of Fabaceae. It is a deciduous phanerophyte characterized by trifoliate, long-petiolate leaves. The leaflets are generally glabrous adaxially and glabrous to sparsely appressed-pubescent abaxially, elliptic to obovate in shape. The inflorescence is an elongated, pendulous raceme composed of numerous yellow papilionaceous flowers. The calyx is bilabiate, the corolla typically papilionoid, and the stamens are diadelphous (9+1). The gynoecium is superior and monocarpellate. The fruit is a flattened, many-seeded legume dehiscing at maturity. The species is native to montane forests and scrub of southern and central Europe, often on rocky, skeletal, base-rich substrates. Diagnostic characters include the combination of long pendulous racemes, weakly scented to scentless flowers, and mostly glabrous fruits. Like other members of the genus, it contains cytisine and other quinolizidine alkaloids responsible for its toxicity.