Střemcha Maackova (Padus maackii) je nápadný menší až středně velký opadavý strom, ceněný především pro svou výraznou, leskle odlupčivou borku v odstínech zlatožluté až měděně hnědé. Pochází ze severovýchodní Asie a v parcích i zahradách je vysazována jako okrasná dřevina pro celoroční efekt. Na jaře kvete bílými květy uspořádanými v hroznech, v létě vytváří drobné černé plody a na podzim se její listy zbarvují do žlutých tónů. Dobře vyniká jako solitéra.
Hlavním rozlišovacím znakem je nápadně lesklá, papírovitě se odlupující borka s bronzovým až oranžově hnědým zbarvením, která je dekorativní zejména v zimním období. Listy jsou střídavé, vejčité až eliptické, zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Bílé květy vyrůstají v přímých až mírně převislých hroznech. Plody jsou drobné, kulovité, po dozrání černé peckovice. Od jiných střemch se často odlišuje právě barvou a strukturou borky a vzdušnějším habitem koruny.
Padus maackii je opadavý listnatý strom nebo vícekmený keř, obvykle dorůstající výšky 6–12 m, výjimečně více. Koruna bývá vejčitá až široce rozložitá. Borka je hladká, lesklá, odlupující se v tenkých proužcích. Letorosty jsou štíhlé, zprvu lysé nebo jemně pýřité. Listy jsou střídavé, jednoduché, řapíkaté, čepel vejčitá až eliptická, 4–10 cm dlouhá, na vrcholu zašpičatělá, báze klínovitá až zaokrouhlená, okraj jemně až ostře pilovitý. Květenstvím je mnohokvětý hrozen. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, bílé, s četnými tyčinkami. Plodem je kulovitá peckovice, zpočátku červenavá, v době zralosti černá.
Padus maackii (Rupr.) Kom. náleží do čeledi Rosaceae. Jde o opadavou dřevinu stromovitého až keřovitého habitu, charakteristickou nápadnou exfoliující peridermou v odstínech žlutohnědé, měděné až bronzové. Pupeny jsou střídavé, letorosty štíhlé, lenticelované. Listy jsou jednoduché, střídavé, s krátkým řapíkem; čepel je eliptická až široce vejčitá, s acuminátním vrcholem a serrátním okrajem. Květenství je hroznovité, terminální nebo postranní, nesoucí četné drobné, pravidelné, bílé květy s hypanthiem, pěti korunními plátky a mnoha tyčinkami. Gyneceum je monokarpní, semeník svrchní. Plodem je drobná kulovitá peckovice, při dozrávání přecházející do tmavě purpurové až černé barvy. Druh je přirozeně rozšířen v oblastech Dálného východu, včetně severovýchodní Číny, Koreje a přilehlých částí Ruska, kde osídluje okraje lesů, říční nivy a svahy. V kultuře je ceněn pro vysokou okrasnou hodnotu borky a dobrou toleranci vůči chladu.
Padus maackii, commonly known as Amur chokecherry, is a striking small to medium-sized deciduous tree valued mainly for its shiny, peeling bark in golden yellow to coppery brown tones. Native to northeastern Asia, it is widely planted as an ornamental tree in parks and gardens for year-round interest. In spring it produces white flowers arranged in racemes, followed by small black fruits in summer, while the foliage turns yellow in autumn. It is especially effective when planted as a specimen tree.
The most distinctive feature is its glossy, peeling bark, which exfoliates in thin papery strips and shows bronze to orange-brown coloration, especially ornamental in winter. Leaves are alternate, ovate to elliptic, pointed, and serrated along the margins. The white flowers are borne in erect to slightly drooping racemes. The fruits are small, spherical drupes that become black at maturity. It differs from many other bird cherries primarily by its bark color and texture and by its relatively airy crown architecture.
Padus maackii is a deciduous broadleaved tree or multi-stemmed shrub, usually reaching 6–12 m in height, occasionally more. The crown is ovate to broadly spreading. Bark is smooth, glossy, and exfoliates in thin strips. Young shoots are slender, initially glabrous or slightly pubescent. Leaves are alternate, simple, petiolate; the blade is ovate to elliptic, 4–10 cm long, acuminate at the apex, cuneate to rounded at the base, and finely to sharply serrate at the margin. The inflorescence is a many-flowered raceme. Flowers are bisexual, pentamerous, white, with numerous stamens. The fruit is a spherical drupe, reddish at first and black when ripe.
Padus maackii (Rupr.) Kom. belongs to the family Rosaceae. It is a deciduous woody species with an arborescent to shrubby habit, characterized by a conspicuously exfoliating periderm in yellow-brown, copper, to bronze hues. Buds are alternate; current-year shoots are slender and lenticellate. Leaves are simple, alternate, with short petioles; the lamina is elliptic to broadly ovate, with an acuminate apex and a serrate margin. Inflorescences are racemose, terminal or axillary, bearing numerous small, actinomorphic, white flowers with a hypanthium, five petals, and many stamens. The gynoecium is monocarpellate with a superior ovary. The fruit is a small globose drupe turning dark purple to black at maturity. The species is native to the Russian Far East, northeastern China, and Korea, where it occurs along forest margins, river valleys, and slopes. In cultivation it is highly valued for the ornamental quality of its bark and its strong cold hardiness.