Tomel viržinský (Diospyros virginiana) je opadavý ovocný strom pocházející ze Severní Ameriky. Vyznačuje se hustou korunou, tmavou borkou rozpraskanou do menších políček a lesklými, celokrajnými listy. Na podzim zaujme výrazným žlutým až oranžovým zbarvením listů a kulovitými plody, které po dozrání měknou a získávají sladkou chuť. Druh je ceněn pro svou odolnost vůči chladu, schopnost růst i v náročnějších podmínkách a pro jedlé plody využitelné k přímé konzumaci i dalšímu zpracování.
Druh lze rozpoznat podle tmavošedé až téměř černé borky členěné do pravidelně rozpukaných bloků, jednoduchých střídavých listů s celokrajným okrajem a podle kulovitých až mírně zploštělých oranžově žlutých plodů s vytrvávajícím čtyřlaločným kalichem. Charakteristická je rovněž dužnina plodů, která je před plnou zralostí silně svíravá. Od podobných druhů rodu Diospyros se liší vyšší mrazuvzdorností, menšími plody než u tomelu japonského a přirozeným výskytem východní části Severní Ameriky.
Diospyros virginiana je dvoudomý nebo funkčně polygamní opadavý strom, obvykle dorůstající výšky 10 až 20 m, výjimečně více. Kmen bývá rovný, koruna vejčitá až zaoblená. Borka je tmavá, hluboce rozpukaná. Letorosty jsou zpočátku jemně pýřité, později olysalé. Listy jsou jednoduché, střídavé, eliptické až vejčitě kopinaté, přibližně 6 až 15 cm dlouhé, na vrcholu špičaté, při bázi klínovité až zaokrouhlené, na líci tmavozelené a lesklé, na rubu světlejší. Květy jsou drobné, krémově bělavé až žlutavé; samčí květy bývají ve svazečcích, samičí jednotlivé. Plodem je bobule kulovitého tvaru, 2 až 5 cm v průměru, po dozrání žlutá, oranžová až oranžově hnědá, se sladkou dužninou a několika semeny nebo vzácně bez semen.
Diospyros virginiana L. náleží do čeledi Ebenaceae. Jde o dřevinu proměnlivou v pohlavním systému, nejčastěji dvoudomou, místy s výskytem polygamních jedinců. Pupeny jsou malé, vejcovité, přitisklé; cévní anatomie a hustota dřeva odpovídají rodu Diospyros, přičemž jádrové dřevo je tvrdé a trvanlivé. Listy jsou distichně až spirálně uspořádané, s krátkým řapíkem, čepel je celokrajná, s nevýraznou terciární žilnatinou. Květy jsou čtyřčetné; koruna je srostloplátečná, zvonkovitá až urnovitá. Samčí květy nesou obvykle 16 tyčinek uspořádaných ve dvou kruzích, samičí květy mají svrchní semeník s několika pouzdry a redukovaná staminodia. Plod je botanicky bobule, vytrvávající kalich za plodu nápadně přetrvává a zvětšuje se. Nezralé plody obsahují vysoký podíl tříslovin, které podmiňují výraznou adstringenci; při fyziologické zralosti dochází k jejímu ústupu. Druh osidluje lesní lemy, světlé listnaté lesy, aluviální stanoviště i sušší svahy, preferuje hlubší půdy, ale vykazuje značnou ekologickou toleranci.
American persimmon (Diospyros virginiana) is a deciduous fruit tree native to North America. It is characterized by a dense crown, dark bark broken into small blocky plates, and glossy, entire leaves. In autumn it is attractive for its yellow to orange foliage and round fruits that soften and become sweet when fully ripe. The species is valued for its cold hardiness, ability to grow under relatively demanding conditions, and for its edible fruits, which can be eaten fresh or processed.
This species can be identified by its dark gray to nearly black bark divided into regularly fissured block-like plates, simple alternate entire leaves, and round to slightly flattened yellow-orange fruits with a persistent four-lobed calyx. The flesh is strongly astringent before full ripeness, which is also characteristic. Compared with related Diospyros species, it is distinguished by greater frost hardiness, generally smaller fruits than those of Japanese persimmon, and its native range in eastern North America.
Diospyros virginiana is a dioecious or functionally polygamous deciduous tree, usually reaching 10 to 20 m in height, occasionally more. The trunk is often straight and the crown ovate to rounded. The bark is dark and deeply fissured. Young shoots are initially finely pubescent, later becoming glabrous. Leaves are simple, alternate, elliptic to ovate-lanceolate, about 6 to 15 cm long, acute at the apex, cuneate to rounded at the base, dark green and glossy above, paler beneath. Flowers are small, creamy white to yellowish; staminate flowers are typically borne in clusters, pistillate flowers solitary. The fruit is a globose berry, 2 to 5 cm in diameter, yellow, orange, or orange-brown when ripe, with sweet pulp and several seeds, or rarely seedless.
Diospyros virginiana L. belongs to the family Ebenaceae. It is a woody species with a variable sexual system, most commonly dioecious, with polygamous individuals occurring in some populations. Buds are small, ovate, and appressed; the wood anatomy and density are consistent with the genus Diospyros, and the heartwood is hard and durable. Leaves are arranged distichously to spirally, with short petioles; the blade is entire, with relatively inconspicuous tertiary venation. Flowers are typically tetramerous; the corolla is sympetalous, campanulate to urceolate. Staminate flowers usually bear 16 stamens arranged in two whorls, whereas pistillate flowers possess a superior ovary with several locules and reduced staminodes. The fruit is botanically a berry, and the persistent calyx remains conspicuous and enlarges in fruit. Unripe fruits contain a high concentration of tannins responsible for marked astringency; this declines with physiological ripening. The species inhabits forest margins, open deciduous woods, alluvial sites, and drier slopes, preferring deeper soils but showing considerable ecological tolerance.