Topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa) je statný, rychle rostoucí opadavý strom pocházející ze západní části Severní Ameriky. Ve své domovině osidluje především vlhká stanoviště podél řek, niv, aluviálních půd a dalších míst s dostatkem vody. Vyniká mohutným vzrůstem, širokou korunou a velkými, lesklými listy, které při rašení často příjemně voní po pryskyřici. V parcích a arboretech je ceněn jako výrazný krajinotvorný strom, který dobře prosperuje na hlubších, živných a vlhkých půdách.
Druhem typicky rozlišitelným znakem jsou poměrně velké vejčité až široce kopinaté listy s lesklou svrchní stranou a delším, často zploštělým řapíkem. Pupeny bývají nápadně velké, lepkavé a silně pryskyřičnaté. Charakteristické jsou také plody a semenné tobolky, které mohou být jemně chlupaté, což se odráží i v druhovém jménu. Oproti jiným topolům má často robustnější habitus, širší korunu a preferuje výrazně vlhčí stanoviště. Borka je u starších stromů hluboce brázditá, šedohnědá až tmavošedá.
Opadavý listnatý strom dorůstající obvykle 30–50 m, výjimečně i více. Kmen je přímý, u starších jedinců velmi mohutný. Koruna bývá široce vejčitá až nepravidelně rozložitá. Letorosty jsou lysé až slabě ojíněné, pupeny střídavé, vejcovité až kuželovité, nápadně lepkavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, na dlouhých řapících, čepele vejčité, eliptické až široce kopinaté, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na vrcholu zašpičatělé, okraj jemně pilovitý. Svrchní strana listu je tmavě zelená a lesklá, spodní světlejší. Druh je dvoudomý; květy jsou uspořádány v převislých jehnědách rozkvétajících časně na jaře před plným olistěním nebo současně s ním. Plodem je dvouchlopňová tobolka obsahující četná drobná semena opatřená bělavými chmýry.
Populus trichocarpa Torr. & A.Gray ex Hook. náleží do čeledi vrbovité (Salicaceae). Jde o autochtonní severoamerický druh s těžištěm rozšíření v pacifické části kontinentu, kde tvoří významnou složku lužních a pobřežních dřevinných společenstev. Morfologicky je charakteristický silným vzrůstem, výrazně pryskyřičnatými pupeny a relativně velkými listovými čepelemi s převážně jemně pilovitým okrajem. Druh vykazuje značnou ekologickou vazbu na fluviální systémy a aluviální sedimenty, dobře snáší periodické zamokření a v mládí se vyznačuje velmi intenzivním růstem. Z reprodukčního hlediska jde o taxon dvoudomý, anemofilní, se semeny uzpůsobenými k anemochorii díky hustému hedvábitému chmýru. V dendrologické a lesnické praxi je významný také jako rodičovský taxon při šlechtění rychle rostoucích hybridních topolů. Rozlišování od příbuzných druhů rodu Populus je založeno zejména na kombinaci velikosti listů, charakteru pupenů, ekologických nároků a znacích plodů.
Populus trichocarpa, commonly known as black cottonwood, is a large, fast-growing deciduous tree native to western North America. In its natural range it is most often found along rivers, floodplains, alluvial soils, and other moist habitats with reliable water supply. It is notable for its massive stature, broad crown, and relatively large, glossy leaves. The opening buds are often strongly resinous and aromatic. In parks, arboreta, and landscape plantings it is valued as a prominent tree for deep, fertile, and moist soils.
Key identifying features include relatively large ovate to broadly lanceolate leaves with a glossy upper surface and a comparatively long, often flattened petiole. The buds are conspicuously large, sticky, and resinous. The fruiting capsules may be finely hairy, reflected in the species epithet trichocarpa. Compared with many other poplars, it often has a more robust habit, a broader crown, and a stronger preference for wet habitats. Older trees develop dark gray to gray-brown bark with deep furrows.
Large deciduous tree, usually reaching 30–50 m in height, occasionally more. Trunk straight and massive in older individuals. Crown broadly ovate to irregularly spreading. Young shoots glabrous to slightly glaucous; buds alternate, ovoid to conical, conspicuously sticky. Leaves alternate, simple, borne on long petioles; blades ovate, elliptic to broadly lanceolate, rounded to cuneate at the base, acute to acuminate at the apex, margins finely serrate. Upper leaf surface dark green and glossy, lower surface paler. Species dioecious; flowers borne in pendent catkins appearing in early spring before or with the leaves. Fruit a two-valved capsule containing numerous small seeds with abundant white cottony hairs.
Populus trichocarpa Torr. & A.Gray ex Hook. is a member of the family Salicaceae and represents a major riparian tree species of the Pacific sector of North America. It is morphologically distinguished by its vigorous growth, strongly resinous winter buds, and relatively large leaf blades with mostly fine serration. Ecologically, it is closely associated with fluvial corridors, floodplains, and fresh alluvial deposits, where it functions as an important pioneer and early-successional taxon. It tolerates periodic inundation and exhibits rapid juvenile growth. Reproductively, the species is dioecious and wind-pollinated, producing numerous comose seeds adapted for anemochory. It is also of considerable silvicultural and breeding importance as a parental species in the development of fast-growing hybrid poplars. Separation from related Populus taxa relies on the combined assessment of leaf morphology, bud resin, habitat preference, bark structure, and fruit indumentum.