Topol Simonův (Populus simonii) je opadavý listnatý strom pocházející z východní Asie, ceněný pro rychlý růst, odolnost a dekorativní vzhled. Vytváří pravidelnou, často široce vejčitou až nepravidelně rozložitou korunu a dorůstá středních až větších rozměrů. Listy jsou střídavé, většinou vejčitě až elipticky tvarované, na líci tmavě zelené a lesklejší, na rubu světlejší. Na podzim se zbarvují do žlutých odstínů. Druh je vhodný pro výsadby v parcích, větrolamech i krajinářských úpravách, snáší městské prostředí i horší půdní podmínky lépe než některé jiné topoly.
Od podobných druhů topolů se topol Simonův odlišuje zejména tvarem listů, které jsou obvykle širší, vejčitě eliptické až široce kopinaté, s jemně pilovitým okrajem a klínovitou až zaokrouhlenou bází. Charakteristické jsou relativně dlouhé, zploštělé řapíky, díky nimž se listy snadno chvějí ve větru. Letorosty bývají hladké, pupeny menší, přitisklé a často pryskyřičnaté. Koruna působí hustším dojmem než u některých jiných topolů a kůra je v mládí hladká, šedá až šedohnědá, ve stáří podélně rozbrázděná.
Populus simonii je dvoudomý opadavý strom z čeledi vrbovité (Salicaceae), obvykle dorůstající výšky 10–20 m, výjimečně více. Kmen bývá přímý, koruna proměnlivá, široce vejčitá až rozložitá. Borka je zpočátku hladká, šedá, později tmavne a podélně brázditě rozpukává. Letorosty jsou lysé, žlutohnědé až šedohnědé. Pupeny jsou střídavé, kuželovité až vejcovité, přitisklé. Listy jsou střídavé, na řapících zploštělých, čepele 5–12 cm dlouhé, vejčité, eliptické až široce kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, při bázi klínovité až široce zaokrouhlené, na okraji jemně pilovité. Květy jsou uspořádány v jehnědách rozkvétajících časně na jaře před nebo současně s rašením listů. Plodem je tobolka obsahující četná drobná semena opatřená chomáčem chlupů.
Populus simonii Carrière představuje východoasijský taxon rodu Populus, řazený zpravidla do okruhu sekce Tacamahaca nebo do širšího pojetí příbuzenského komplexu asijských topolů podle použité taxonomické koncepce. Jedná se o dvoudomou, anemofilní a entomofilně nevýraznou dřevinu s časně jarním kvetením v převislých jehnědách. Vegetativní orgány se vyznačují lysými letorosty, přitisklými pupeny a listovými čepelemi variabilního obrysu, nejčastěji vejčitě eliptického až široce kopinatého, s jemně serrátním okrajem a zploštělým řapíkem, jenž podmiňuje charakteristický pohyb listů ve větru. Generativní orgány odpovídají obecnému morfotypu rodu Populus: samčí květy s početnými tyčinkami, samičí květy svrchním semeníkem, po oplození vzniká vícesemenná tobolka. Ekologicky je druh adaptován na kontinentálnější klima, vykazuje poměrně dobrou toleranci k suchu, větru i antropogenně ovlivněným stanovištím. V dendrologické praxi je ceněn rovněž jako genetický zdroj pro hybridizaci a pro použití v liniových i ochranných výsadbách.
Simon poplar (Populus simonii) is a deciduous broadleaved tree native to eastern Asia, valued for its rapid growth, hardiness, and ornamental appearance. It typically forms a regular, broadly oval to irregularly spreading crown and reaches a medium to large size. The leaves are alternate, usually ovate to elliptic, dark green and somewhat glossy above, and paler beneath. In autumn they turn yellow. This species is suitable for parks, shelterbelts, and landscape plantings, and it generally tolerates urban conditions and poorer soils better than some other poplars.
Simon poplar differs from similar poplar species mainly by its leaf shape, which is usually broader, ovate-elliptic to broadly lanceolate, with a finely serrate margin and a cuneate to rounded base. The relatively long, flattened petioles are characteristic and cause the leaves to tremble readily in the wind. Young shoots are typically smooth, while the buds are rather small, appressed, and often resinous. The crown is usually denser in appearance than in some other poplars, and the bark is smooth and gray to gray-brown when young, becoming longitudinally furrowed with age.
Populus simonii is a dioecious deciduous tree of the willow family (Salicaceae), usually reaching 10–20 m in height, occasionally more. The trunk is typically straight, and the crown is variable, broadly ovate to spreading. The bark is initially smooth and gray, later becoming darker and longitudinally fissured. Twigs are glabrous, yellow-brown to gray-brown. Buds are alternate, conical to ovoid, and appressed. Leaves are alternate, borne on flattened petioles; the blades are 5–12 cm long, ovate, elliptic to broadly lanceolate, acute to acuminate at the apex, with a cuneate to broadly rounded base and a finely serrate margin. The flowers are arranged in catkins that emerge in early spring before or together with the leaves. The fruit is a capsule containing numerous small seeds furnished with tufts of hairs.
Populus simonii Carrière is an East Asian taxon of the genus Populus, generally placed within section Tacamahaca or within a broader complex of related Asian poplars depending on the taxonomic treatment adopted. It is a dioecious, primarily wind-pollinated woody species flowering in early spring in pendulous catkins. Vegetative morphology is characterized by glabrous shoots, appressed buds, and variably shaped leaf blades, most commonly ovate-elliptic to broadly lanceolate, with finely serrate margins and flattened petioles that produce the characteristic fluttering of the foliage. Generative organs conform to the general pattern of the genus Populus: staminate flowers with numerous stamens, pistillate flowers with a superior ovary, and a many-seeded capsule at maturity. Ecologically, the species is adapted to more continental climates and shows relatively good tolerance to drought, wind, and anthropogenically influenced habitats. In dendrology and applied forestry, it is also valued as a genetic resource for hybridization and for use in linear and protective plantings.